Lima

Už úvodní záběr na De Nirovu kérku na vymakaném těle dává tušit, že se dočkáme něčeho zajímavého. Scorsese se opět pochlapil a jeho remake strčí černobílého předchůdce hravě do kapsy. Vyplatí se vidět, už jenom kvůli scéně, kdy De Niro jako údajný bohémský učitel svádí Julliete Lewisovou - to co ona předvádí, to je famózní herecký koncert. Dal bych i za pět, ale konec je bohužel blbej, klasicky hollywoodsky natahovanej.

Akční pecka s revolučními, do té doby nevídanými triky. T-1000 a jeho metamorfózy za pět, vize nukleární války za pět, scenář za tři, stejně tak některé, na můj vkus příliš militantně laděné scény (Arnie vs. kolona policejních aut). Ovšem přehlédnout skutečnost, že tenhle film znamenal tak moc pro vývoj filmařské techniky a trikařské práce, by bylo veliký hřích. Proto jediné a správné hodnocení je za pět, jen to švihne!

Colin Firth působí moc uhlazeně, postrádá tu ďábelskou jiskru, která nechybí Malkovichovi v konkurenční Frearsově verzi. Vůbec celý film je překvapivě nevýrazný, bez větších emocí. Forman v přímém souboji s Frearsem komerčně a bohužel i umělecky prohrál.

Natočené to není vůbec zle, scéna s bouří dokazuje, že máme tu čest s Mistrem Scottem. Ale to téma? Rychlé šípy na lodi? Příběh, který není hoden mistra velkých spektáklů a originální výtvarné stylizace. Přesto jako film na zabití jednoho večera lze vřele doporučit.

Takže pěkně popořádku: Milan Šteidler jako průvodce filmem, úvodní povídka s nezapomenutelnou hospodskou scénou a závěrečná budovatelská parodie. To jsou věci, které pozvedají tenhle nesourodý slepenec nad průměr. Zbytek je originální, ale nepříliš koukatelný.

De Palmova exhibice, ve které filmové fandy potěší různými odkazy na slavná díla minulosti (např.Křižník Potěmkin a jiná). Největší hvězdou není oscarový Connery, ale rozsahem nevelká postava Al Caponeho ve fenomenálním podání Roberta De Nira.

Znamenitá komiksová adaptace, ve které se skloubí herecká shakespearovská elita, hollywoodské celebrity, zručná Singerova režie a skvělé triky. Casting nemá chybu, především pak Wolverine a Žabák.

Neodolatelně temná atmosféra přelidněné metropole na sklonku tisíciletí, kdy se lidé citově baví nelegálními virtuálními projekcemi. Očekávání roku 2000 dává filmu jinou dimenzi, a i když dneska víme, že tak žhavý to s tím přelomem nebylo a že se toho tolik nezměnilo, jde o zajímavou fikci. Produkoval James Cameron.

Sice vyčpělé téma s ruskými mafiány, ale má to šmrnc a kouká se na to fajn. Teda hlavně na Elizabeth Shue. Taky bych bral, aby mně zahřívala, tak jako se to poštěstilo Valu Kilmerovi :o)

Na svoji dobu místama neuvěřitelně psychiku deptající, zejména v 2.půli brutální (tuším že jediný sovětský film, který byl za bolševika nasazen do kin s ratingem "Mládeži do 18 let nepřístupno!"), nesmírně působivý film z doby nacistického vyhlazovacího tažení v Sovětském svazu. Malému chlapcovi vyvraždí rodinu a on se dává k partyzánům. Po úvodní, trochu rozvleklé půlhodince, to začne Klimov do diváka emocionálně hrnout s takovou razancí, že je to místama až na hranici snesitelnosti. Během natáčení byl po boku chlapeckého hlavního představitele neustále psychiatr, který dohlížel, aby se psychicky náročné natáčení nepodepsalo na jeho duševním stavu. Beztak neúspěšně. Režijně je to brilantní dílo. Nezapomenu na dvě scény. První, kdy hlavní hrdina prochází svojí rodnou vesnicí, která byla několik dní předtím vyvražděna nacisty. Nejsou tu naturalistické záběry, pouze nenápadné, děsivé náznaky a jediný letmý pohled kamerou, jen tak, jakoby mimochodem, osvětlí hrůznou skutečnost. A druhá scéna na konci, která vešla do dějin filmu - vyvraždění běloruské vesnice SS jednotkami, upálení jejích obyvatel v nedaleké stodole. Kam se hrabe scéna vyklízení ghetta ve Spielbergově Schindlerově seznamu. Nedá se popsat, musí se vidět. Nezapomenutelný zážitek.