Lima

Velkorysá výprava, Gibson s Hopkinsem a Vangelisova hudba dělají z této historické podívané velmi koukatelnou záležitost. Někteří se nudili, jiní si užívali. Já patřím mezi ty druhé.

Herecký koncert Di Capria a Thewlise. Di Caprio jako homosexuální básník, citově zneužívající svého druha je skvostný a ve své podstatě tak nechutný, že by mu jednu ubalila i fanynka, která 40-krát viděla Titanic.

Tu Luhramnnovu snahu být za každou cenu originální v tomhle filmu nebaštím. Moulin Rouge jsem mu sežral i s navijákem, tady mně otravné disco výstupy iritovaly. Nikam děj neposouvaly a byly úplně zbytečné. Někteří nezkousli časové posunutí shakespearovské klasiky do moderní éry, ale já myslím, že to filmu prospělo. Film stojí za zhlédnutí už kvůli hereckým výkonům Di Capria a Danesové.

(Psáno před deseti lety, v době, kdy bylo mezi "filmovými fandy" modním zesměšňovat DiCapria, který si nesl dlouhá léta nesl své "bravíčkovské" dědictví po premiéře Titanicu)) - Všeobecná móda nadávat na Capria šla naštěstí mimo mně, a tak jsem si bez přesudků, na rozdíl od mých mnohých přátel, vychutnal tenhle sympatický film. Zajímavý příběh s hlubším posláním, pro oko velmi atraktivní prostředí a skvělý soundtrack. Mnozí to ani nechtěli vidět z pochybného principu "protože tam je ten magor". Jejich chyba.

Jestli chcete vidět hezký romantický film, herecky nevýrazného Deppa a dvěstěkilového Branda, tak neváhejte a pusťte si to. Na zaplácnutí jednoho nudného večera ideální.

Příběhově roztříštěné, slabší momenty tu střídají naprosto geniální. Ale ty geniální převažují, jak už jsme u "Monťáků" zvyklí. Naprosto nezapomenutelná je blicí scéna, něco tak úchylně zábavného se jen tak nevidí.

Nádherná kamera, výborný Hopkins, charismatický Pitt a nepříliš objevný příběh. Plus klišoidní závěr ve stylu "na poslední chvíli". Je to pěkná podívaná, ale bez nějaké přidané hodnoty a nemám důvod si ji pustit znova. Pittovy fanynky jsou ale určitě jiného názoru, protože jemu to dlouhé háro a plnovous fakt sedne.

Fincher opět depkoidní, jak to umí jenom on. Odporné vraždy, zvláště ta první s tlouštíkem není příliš koukatelná. Policajti zřejmě nevědí, co je to vypínač a tak si neustále svítí baterkami, aby toho pochmurného šera bylo co nejvíc. I věčně padající déšť na náladě nepřidá, to už věděl Scott v Blade Runnerovi. Depka střídá depku a zajímavý, pochmurný scenář hraje Fincherovi do karet. Protože depku, to on přece umí, to už všichni víme. Připočtěme k tomu neodolatelně odporného záporáka ve Spaceyho podání a na hollywoodské poměry vskutku neobvyklý konec a vyjde nám jasně pětihvězdičkové hodnocení.

Hopkins znamenitý, Pitt herecky toporný. V jeho podání vypadá Smrt spíš jako šašek. Celkově nejde o vysloveně špatnou podívanou, ale toho sentimentu v závěru je příliš.

Jeden z nejúspěšnějších filmů 70.let a já si kladu otázku - proč? Jde o celkem průměrný thriller, který plně uspokojí snad jen fanatické vyznavače joggingu a překombinovaných příběhů . Pro ty, co se bojí chodit k zubaři, je to ovšem povinnost :o)