Morholt

Malý postapo survival se slušnými herci, zábavně jedoduchým scénářem a vyvedenými potvorami, které jdou lidem po krku. Mohlo to být fajn nebýt naprosto příšerné kamery, které devalvovala úplně všechno dobré. Já tomuhle prostě nerozumim. Chápu všechny ty FF projekty, ačkoliv jim moc nefandím, nicméně člověk tak nějak ví, co čekat. Ale sakra tady snad byl normální štáb, tak proč to museli takhle zvorat? Takhle promrhat potenciál fakt naštve. 40%

Jestli to je či není pocta původní Godzille je mi srdečně jedno, protože její fanoušek nejsem. Stejně jako mě úplně míjí anime a japonská kinematografie vůbec, pokud tedy nepočítám pár klasických hororů. Nicméně radioaktivní ješěrce jsem chtěl dát šanci, protože jsem byl celkem zvědav, jak se Japonci se svým nárdoním pokladem vypořádají. A nezačalo to vůbec špatně. Úvodní setkání s potvorou bylo fajn a přesun do poválečného Japonska měl také něco do sebe. Nicméně jakmile se godzilla dostala do akce, šlo to všechno do kopru. Létajích vlaků a padajících budov už jsem viděl nespočet a tady se v tomto ohledu neděje nic zvláštního. Snad jen reportér komentující monstrózní útok stylem sportovního komentátora pobavil. Samotný vizuál godzilly sice není úplně špatný, ale její robotické a pomalé pohyby mi lezly na nervy. Totéž se dá říct o hysterickém přehrávání snad všech zúčastněných. No a plánování likvidace jsem nějak nepobral a proto mi nejspíš přišlo úplně na palici. Sice chápu, že si tvůrci chtěli vystačit s podmínkami odpovídajícími pro rok 1947, ale v tomto případě bych dal přednost jedu na krysy v misce se žrádlem. Za mě přeceňované a podprůměrné monstr sci-fi. 30%

Už z traileru je jasné, o co půjde a tak jediná neznámá byla v tom, v jakém pořadí začne skupinka únosců kapat. Ačkoliv i tady si mohl člověk celkem úspěšně tipnout. Ale předvídatelnost v tomto případě vůbec nevadí. Vzdor tomu, že víc než polovinu filmu divák čeká, kdy to Abigail rozjede, není takhle dlouhý rozjezd pohou vatou. Díky perfektně trefenému castingu a fajn načrtnutým postavám se jedná o zábavných cca 50 minut prodchnutých vyhraněnými animozitami a černým humorem. Pár hluchých míst se tu najde, ale nestojí za výraznější zmínku. Když to pak upírka vezme do ruky, rozpoutá brutální řež plnou krve, klasické i rockové muziky a samozřejmě hlavně baletu. Jestli mi něco utkví v paměti, tak je to párový tanec. To mě bavilo. A kupodivu celkem vyšel i závěr, ačkoliv bych si ho dokázal představit i jinak. Každopádně na duo Olpin-Gillett je spoleh, protože jsem od nich dostal naservírováno přesně to, co jsem chtěl a čekal. Opět. 80%