Recenze (1 003)
Poldark (2015) (seriál)
Neskutečně napsanej seriál s parádníma postavama a jejich vývojem a vzájemnou chemií a vztahama. Je to krásný, je to dojemný, je to k nasrání a je to prostě super. Taky se mi líbilo to vykreslení rozdílů mezi chátrou a privilegovanou vrstvou. PS: Tak strašný nutkání dát Georgovi do držky jsem neměl od tý doby, co zdechnul Joffrey v GoT. Doufám, že ten slizoun tady zdechne podobně hnusnou smrtí.
Domovoj (2017)
Fuj tajxl, ještě teď vidím tu naseklou achilovkou. Paráda.
Dunkerk (2017)
Vezměte jednu z těch klasických nolanovsko-zimmerovských desetiminutových intenzivních sekvencí, který známe z jiných filmů, a roztáhněte jí na hodinu a půl. Ano, právě jste dostali Dunkirk. Splněnej sen. Víc o tom napsat nemůžu, protože se to prostě musí vidět. V kině. S pořádným ozvučením, protože takhle dokonalej zvuk jsem už dlouho neslyšel (při náletu Stuk jsem se skutečně málem posral, jak děsivě to znělo.) Jo, a původně jsem chtěl dát jen 2*, protože tam bylo málo černochů a ženských, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem tam vlastně 2 černochy v davu zahlídnul a že ženských tam pár taky bylo, takže tím mě snad SJWčka vyškrtnou ze seznamu nepřátel.
Král Artuš: Legenda o meči (2017)
Kdyby se vyprdli na prznění Artušovský legendy, přejmenovali postavy a mytologický reálie, tak je to parádní anglosaxoamerická koulervoucně videoherní fantasy a až na pár trochu hluších míst by tomu nebylo vlastně skoro co vytknout, páč od hudby, přes režii, tunu výborných, ač ujetých nápadů a finnes, až po každej jeden obsazenej ksicht je to zkrátka super. Jenže jakmile se nad tím byť i jen trochu začne přemejšlet jako nad verzí artušovský legendy, tak to prostě už tolik nefunguje. Nemá to tu atmosféru - a ne, nemám problém s tím moderním stylem režie, ten tomu naopak dává šmrnc - v rámci zasazení to nedává moc smysl a multikulti rytířstvo kulatýho stolu je jen další ptákovina (ano, údajně byl dle některých verzí jeden z rytířů černoch, ale pochybuju, že jich tam bylo víc a k tomu i rytíř Číňan - už se těším, až budou točit film o africkým kmeni, kde půlka domorodců bude bílá). Přitom je tolík příkladů, který ukazujou, že jde přetvořit známou legendu nebo pověst a přitom zachovat jejího ducha. Jinak ale fajn a klidně bych bral i pokračování.
Star Wars: Síly osudu (2017) (seriál)
Jestli někdy něco skutečně prznilo SW, tak tenhle naprosto zbytečnej, nesmyslnej a až na výjimky nudnej feminazi sranec.
Ochránci (2017)
Neříkám to často a vlastně nějak extra v mých kritických silách odhalování klišé neúřaduje, ale tady ho najde i úplně klišoslepej člověk. A to od začátku až vlastně do konce. Je pravda, že po zkouknutí Kurtzmanovo Mumie, jsem v obrovským nutkání tady tu jednu hvězdu přidat, protože přes veškerou tu sračkoidnost, která je občas až úsměvná (No co, amíci maj kapitána Ameriku, tak proč by rusáci nemohli mít člověkomedvěda s rotačákem?), je to i díky dost krátký stopáži jakž takž zábavný a dřív, než vás to nudou donutí vypnout na sílu, tak se to vypne samo. Navíc hlavním představitelům ty role (plochých a když už ne plochých (není to žádná narážka na vodní vílu), tak nevyužitých) členů SHIELDU... teda sorry, PATRIOTU, sednou a působí sympaticky, ať už takovým či onakým způsobem. Škoda, že se jim film nevěnuje víc a místo toho už od začátku (doslova OD ZAČÁTKU) řeší hlavní krizi a nic víc. Od teď daleko víc oceňuju ty (nejen) Marvelovský půl hodinový úvody věnující se danýmu superhrdinovi a jeho proměnu v něj. Jo, a akci to má docela dobrou, v některých případech až nečekaně super, kde to kazí jen slabší efekty.
Mumie (2017)
Jsem hodně hodnej, když tomu dávám ty 3* a to se dokonce snažím to neporovnávat se Sommersovou Mumií, na který jsem vyrostl a kterou mám hodně rád. A která fungovala. Tohle prostě pořádně nefunguje, protože po ještě jakž takž fajn, i když přepálený, první dobrodružný části, se to začne tvářit jako takovej fantasy půlhoror, ve kterým ale nefunguje ani ten horor, ani to fantasy, SPOILER Jekyll a Hyde SPOILER jakožto zřejmě jakási propojka jejich novýho příšerkovskýho universa, tam působí jinak vlastně zbytečně a na sílu a jediný, co tam vlastně možná funguje a za co je ta třetí hvězda, je postava archeoložky, kterou si zvala na paškál Annabelle Wallis (na kterou nedám dopustit už od Peaky Blinders)... dokonce i ten Brian Tyler je tady takovej strašně nevýraznej a nezapamatovatelnej... a Cruisovi se ta jeho postava nedá moc dobře věřit, blbější casting na hlavní roli jsem dlouho neviděl. Aspoň že tam dali ten pěknej easter-egg na Sommersovo film.
Proč? 13x proto (2017) (seriál)
Už dlouho se mi nestalo, abych nějakej seriál dal prakticky na jeden zátah. Emoční námrd, jakej jsem naposled zažil snad ještě u Aronofskyho Requiemu, a to už mám tyhle středoškolský roky dost dlouho za sebou.
Bílá princezna (2017) (seriál)
Je škoda, že vyměnili herce z White Queen. Na druhou stranu to tomu ve výsledku ani moc neuškodilo, protože Margaret Beaufort je tady stejně na nervy lezoucí jako s předchozí představitelkou a ve výsledku mě pak ani tolik nesralo, v jakou svini se proměnila stará Woodwillka, protože kdyby jí pořád hrála tzv. Božská Rebecca, tak by mě to asi dost nasralo a kdo ví, jestli bych jí to vůbec věřil. Za to jsem dost věřil mladý Woodwillce - její dceři - která za těch osm epizod prošla značnou proměnou a jak ze scénáristickýho tak z hereckýho hlediska naprosto skvěle provedenou.
Základna (2017)
Stylový, místama až moc čistý, ale i tak pořád parádní jednohubka (doufám, že to přeroste i ve vícehubky - nevím, jak přesně to maj Oatsáci naplánovaný).