Režie:
Takaši JamazakiScénář:
Takaši JamazakiKamera:
Kózó ŠibasakiHudba:
Naoki SatóHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Minami Hamabe, Júki Jamada, Munetaka Aoki, Hidetaka Jošioka, Sakura Andó, Kuranosuke Sasaki, Mió Tanaka, Júja Endó, Kisuke Iida (více)Obsahy(1)
Příběh filmu se odehrává v období po druhé světové válce, kdy je Japonsko na dně svých sil. Jenomže z jaderného spadu Hirošimy a Nagasaki povstává velké monstrum jménem Godzilla, která zaútočí pár týdnů po skončení války a dostane Japonsko ješte do větších problémů. Podaří se zničeným lidem přežít... natož se bránit? (HanzoBureshi)
Videa (12)
Recenze (233)
Druhá světová válka skončila, Japonsko ale ještě ani zdaleka nemá vyhráno. K jeho břehům se totiž blíží gigantické monstrum. Povede se ho zastavit, nebo zdecimovaná země padne na úplné dno? Godzilla Minus One je přehlídka skvěle vypadající destrukce, funkčního patosu a lehce přehnaného japonského herectví. Dohromady je to však i pro Evropana bez problémů ukoukatelná podívaná, jejíž tvůrci mají dost nadšení, nápadů i úcty k původním filmům, abyste se v kině ty dvě hodiny skvěle bavili. ()
Hned ze startu zahlásím, že Godzilla Minus One se, za mě, instantně stává jednou z top 3 všech G-filmů (spolu s prvním filmem a Shin Godzillou). Je tam všechno proč divák tenhle sedmdesátiletý filmový fenomén miluje (pokud ho miluje). A tady je nutný si říct, že výborný godzillácký film je výborný právě i pro některá specifika která by jinde byla zásadním nedostatkem. Godzillácké filmy tradičně pracují s poměrně závažnými psychologickými či politicko-sociálními motivy, které ale přednáší jaksi naivně, pitomě, nešikovně, s přehnaným pathosem a melodramatem. Stejně tradiční je třeba i absurdita zápletek (především plány na likvidaci Godzilly bývají úlet) Je to stylizace kterou fanoušek očekává a snad až vyžaduje (fakt nikdo není zvědavý na japonský G-film co se bere smrtelně USA-vážně). Minus One s tímhle bravurně pracuje a dokáže doručit vše co divák žádá a přitom být stále kreativní, překvapivý, vtipný, krutý i milosrdný, dokáže pomrkávat po divákovi obrazovými citacemi a analogiemi na předešlé filmy.. a hlavně (!) dokáže to všechno vybudovat na charakterech na kterých divákovi záleží a na Godzille která je pro tyhle charaktery opravdovou hrozbou.. Má to parádní soundtrack. Jediné co bych vytknul je herecký projev R. Kamikiho, který ne vždy odhadnul míru ještě přípustného přehrávání (jinak snad všichni ostatní hrajou parádně). A osobně je mi pořád líto, že japonci upustili od gumových obleků a přešli na CGI které sice drží v nějaké sympaticky stylizované "neumětelskosti", ale chlap v obleku je prostě chlap v obleku. PS: Fakt, že tohle, i v obecně drahém japonsku, stálo jen 15mega, napovídá, že je cosi ekonomicky shnilého v království Hollywodském. ()
Jako kdyby Spielberg byl Japoncem… Fascinuje mě to spojení kompaktně rozvíjeného blockbusterového vyprávění s velmi lokálními tematickými a formálními tradicemi. V podstatě od druhé sekvence se to vyvíjí úplně jinak, než na základě klasické žánrové normy očekáváme, přičemž potenciální nedostatky (potažmo historické věci a události, jež bychom očekávali a chtěli vidět) se v průběhu vynahrazují prostřednictvím sci-fi elementu v podobě rozohněné atomové příšery. Ve zdevastovaném Japonsku nepadne ani zmínka o jaderných útocích, místo toho sledujeme nejprve velmi osobní trauma dané nehumánním východním kodexem cti a pohrdáním společnosti v případě jeho nedodržení. Zároveň s vykupitelskou a romantickou osobní linií se rýsuje také národní japonské trauma, jež názorně reprezentuje právě Godzilla – netvor z mořských hlubin, jehož vojáci nejprve mají za neporazitelnou nepřátelskou zbraň na sklonku války a který následně předvádí to, co ona neporazitelná bomba skutečně napáchala. Postupuje se přitom velmi hladce na úrovni významu i odhalování hrozby, jedno s druhým ostatně souvisí. Z národního se celkem nenápadně přelévá do nadnárodního makropříběhu, když postavy zmiňují napjaté vztahy mezi USA a Sověty a žijí ve strachu, že studená válka jim opět zdevastuje obnovovanou zemi. Stejně tak Godzilla nejprve napíná fyzické svaly, poté na vodě poprvé předvede svůj plný arzenál, zatím pouze na velmi určitém cíli, a posléze po procházce městem udeří formou strašáka, jehož se už tehdy obávalo nejen celé Japonsko. Efekty jsou krásné a často subjektivní inscenace z bázlivých podhledů nemá slabin. Zvlášť ve chvílích, kdy monstrum obklopuje prach a vznikají přímé vizuální asociace s Hirošimou a Nagasaki. Film skvěle graduje do kolektivního úsilí, přičemž hlavní hrdina se postupně mění z východního na západního a příběh reflektuje třeba motivy z Nolanova Dunkerku. Finální akt udeří ve stoprocentní účinnosti díky bravurně koncipovanému vývoji protagonisty, jehož milostná linie pohání k sebeobětování, zatímco celkový morální přechod k vyšší hodnotě lidského života jej katapultuje k západnímu spielbergovskému rozuzlení. Opět se ukázalo, že Godzilla je možná fajn klaďas, ale jako záporák prostě nemá konkurenci. Lidé musí zapojovat intelektuální maximum, ale střet s nezastavitelnou a nepochopitelnou silou je přesto nerovný a nejednoznačný. ()
Poddaní císaře Naruhita už se zjevně nedokázali déle dívat na to, jak jim holyúdská dekademence bezostyšně kurví jejich ochranou kaidžuznámku, když z apriori neseroucích se a agresivních megapotvor dělá přítulné a hravé domácí mazlíčky a BíeFeFka a málem i prcaly amerických přerostlých o-pičáků. Tudíž prostě odečetli od Godzilly celou jednu porci zdegenerovaného patosu a konzumně komerční retardace a učinili ji opět velkou. Velkou agresivní sviní, která lidstvo ani trochu nemiluje, a už vůbec nechrání, obří primáty neprcá a jejím jediným cílem a smyslem života je zašlápnout co nejvíce ječivě zdrhajících Džaponců a rozjebat jim co nejvíce měst. V poválečné depresi chudákům šikmookým ani nemá kdo pomoci, tudíž musí zoufale zorganizovat Občanské sdružení pro potírání zmutovaných ještěrek, aby jim ten zkurvysaurus nerozkopal celé Honšú. A tak to má být! Prostě vkusně vyseknutá poklona a uctivý návrat ke gumovým a špagátovým kořenům z 50. let minulého století, tentokrát ovšem s povedenými moderními triky a téměř zcela prostý obvyklého ťamanského čurákování i urputného přehrávání. ()
Nejsem zrovna fanoušek filmů o Godzille a tak bych ani nikdy nečekal, že jeden takový film bude patřit mezi nejlepší filmy roku. Údajnou reakci Garetha Edwardse (viz sekce zajímavosti) ale plně podepisuju. Když už film o Godzille, tak takhle má vypadat. Objektivně je to na 4*, občas mi vadila ta teatrálnost v dialozích a závěrečný twist byl za mě přehnaný. Musím ovšem podotknout, že když jsem si ex post přečetl, že film stál v přepočtu jen 15 milionů dolarů, tak mi okamžitě spadla brada. Vizuálně to totiž vypadá líp než nemalá část současné americké produkce, kde je zcela běžný rozpočet kolem 200 milionů. Pokud bych měl tedy hodnotit poměr kvalita/cena, bylo by to rozhodně za plnou palbu. PS: Výborný soundtrack. 85%. ()
Galerie (23)
Photo © 2023 TOHO CO.,LTD.
Zajímavosti (25)
- Podnázev Minus One vysvětluje to, že ekonomický stav Japonska je na nule a po příchodu Godzilly se země dostane ještě níže (mínus jedna). (HanzoBureshi)
- Režisér Takashi Yamazaki uvedl, že Gojira, Mosura, Kingu Gidorâ: Daikaijû sôkôgeki (2001) je jeho oblíbeným filmem o Godzille. (HanzoBureshi)
- Jméno hlavního hrdiny, Shikishima (Ryunosuke Kamiki), se shoduje se jménem eskadry, která provedla první úspěšný útok kamikadze. „Eskadra Shikishima“ vedená poručíkem Yukio Sekim zasáhla a potopila USS St. Lo (Eskortní letadlová loď) v roce 1944. (HanzoBureshi)
Reklama