Hledá se Dory

Dory se zkrátka povedla. Líbilo se mi to dokonce mnohem více než kdysi Hledá se Nemo. Především jsem se dost nasmála, protože nejenom, že hlavní postavou je tentokrát rybka se ztrátou paměti, což si samo o sobě říká o hordu vtipných scén, ale našlo se tam pár dalších vedlejších postaviček k popukání, včetně ptáka Becky. Je mi sice trochu líto, že jsem to nemohla vidět v původním znění s Ellen DeGeneres, ale na druhou stranu je fakt, že český dabing se taky dost povedl. Dokonce i ta ztráta "krátkoblbé paměti" vyznívá v češtině mnohem vtipněji než anglické "remembery loss". Ráda se na tuhle disneyovku/pixarovku někdy podívám znovu. ~(4,3★)~ (03.07.2016)

Já vím, já vím, je to dětský animovaný film, nepřemýšlej nad dějem... Ale já si prostě nemůžu pomoct! Jako vážně? Dory si spokojeně pláve pláve půlku života (jakákoli doba to má u ryby být) a najednou si uvědomí, že ji do moře zřejmě neseslal bůh a že se někde někdy musely dvě rybičky mít moc moc rády, a tak přišla na svět? Tohle je zápletka? I jako dítě by mne to muselo iritovat (minimálně Sheldona by to iritovalo). Jestliže byla Dory v jedničce roztomile pitomá, tak ve dvojce leze na nervy se svou imbecilitou už asi od páté minuty a nepřestane v podstatě až do opony. Takže jediným positivem byl Hank, který se povedl. Jinak běs... 30% (16.03.2019)

Když se pokračování zaměří na vedlejší postavu, jen málo kdy to dopadne dobře. Byť sebekvalitnější vedlejší postava totiž nejlépe funguje tam, kde si ji diváci zamilovali, tzn. jako side-kick hlavního hrdiny. K mému úžasu je "Hledá se Dory" výjimkou, ba co víc, její příběh hledání mě chytl za srdce daleko více, než neskutečně přeceňovaný příběh neskutečně otravného Marlina. Roztomilé, místy docela smutné a samozřejmě dojemné. (01.01.2020)

„Hľadá sa Dory” , alebo Dory hľadá svojich rodičov Jenny a Charlieho... ? Dory mimochodom trpí stratou krátkodobej pamäte, a preto rýchlo zabudne na to, čo povedala pred malým okamihom, no i napriek tomu sa jej podarilo "vypátrať" nezvestného Nema spolu s jeho otcom Marlinom, a to bolo už pred rokom, ešte predtým sa dozvedám vo flashbacku, ako bola na tom Dory, keď bola sotva malou «paracanthurus hepatus» , čo sa menším nedopatrením na dlhé časové obdobie vzdialila svojim najbližším príbuzným, z čoho si nesie akúsi (do)životnú traumu. Oceánsky prúd ju odvial do silných vírov, odkiaľ už nebolo návratu, alebo hlavný kameň úrazu spočíval v tom, že si nedokázala vôbec spomenúť, čo sa presne stalo, ako sa volajú jej rodičia atď. Našťastie sa spoznala s Marlinom a s Nemom, ale i tak sa jej čoraz viac cnie za rodičmi. História sa opakuje... , ani nevie ako, zrazu sa ocitá v "Inštitúte podmorského života" , kde majú takéto heslo: „zachrániť - zotaviť - pustiť” , čiže po absolvovaní tejto procedúry by sa tak, či onak, vrátila naspäť do mora. No, to by nesmela natrafiť na nešťastnú chobotnicu Hanka, ktorý má s ňou trochu iné plány. Po vzájomnej dohode podnikajú účasť na dobrodružstve, počas ktorého sa udejú také udalosti, čo ju na vzdialenosť mušle priblíži k zázraku. Marlin s Nemom taktiež na seba nenechajú dlho čakať, podujmú sa hľadať Dory, kedy aj oni zažívajú neopakovateľné avantúry. _ Sequel práve dal na seba dlho čakať, keď sa i napriek tomu, nepodarilo Andrewovi Stantonovi znovu vstúpiť do toho istého oceána. Rybky, čo podľa mňa, mali skôr plávať šírym oceánom, tak namiesto toho skákali iba z akvária do akvária, či aj z nádrže do nádrže, až som sa toho normálne už presýtil, či chobotnica šoférovala nákladiak ? To akože myslia vážne ? Trošku postavené na hlavu, p. Stanton ! Za mňa určite ide o veľké sklamanie, ktoré si Nemo i Dory vonkoncom nezaslúžia ! Z jednotky sa stala už nefalšovaná legenda, a čo z dvojky ? Somarin(k)a, ktorá síce ničím neurazí, ale od pixaru očakávam predsa o čosi viac, než len prevarenie polievočky ! Dochádza im kreativita, alebo čo vlastne ? Raz je to lepšie, inokedy zase horšie. (15.04.2020)

Ak by sa to volalo Finding....ja neviem....Hugo, asi by svet Pixaru opäť neležal pri nohách. Lenže starí známi, nostalgia, čo chcieť viac. Stačí ich iba priviesť znova na scénu a vymyslieť im dostatočne zmysluplný príbeh. Okrem neho je tu aj zopár fajn nápadov, občas vydarený vtip a celkovo zmenu prostredia, čiže otvoreného oceánu za karanténu pre ryby, považujem za štastný nápad. Človek nemá pocit, že sleduje znova to isté, i keď tomu tak v skutočnosti je. Ako sa kto kde kedy a ako dostal, to som nechápal ani počas sledovania a je mi to absolútne jedno. Asi ako logika pri surrealistických prvkoch Bustera Keatona. (29.06.2016)