Boj sněžného pluhu s mafií

Nevím, co jsem udělal špatně... Je tu Stellan Skarsgard, který si nejprve rozmyslí zastřelit sám sebe, aby následně zastřelil půlku norské mafie, Bruno Ganz jako papaláš albánské mafie a jako bonus jednoduchý a přímočarý příběh v přitažlivém a neokoukaném prostředí, který sliboval nejen lavinu mrtvol, ale i příval trefného černého humoru. Což o to, Skarsgard nemá chybu a prostředí je využito dokonale a pan kameraman si s ním nadmíru dobře rozumí, ale jednoduchost příběhu dosáhla bohužel tak drtivého rázu, že by musel být scénář odshora až dolů zavalen vtipy či odkazy na slavné gangsterky, abychom mu vše odpustili coby zdařilé parodii. To ale nelze, protože s výjimkou několika okamžiků, kdy se mi koutky úst mírně zachvěly, a jednoho momentu, který mě skutečně rozesmál, humor zoufale absentuje a mnoho dějových "zvratů", které bychom v komedii tolerovaly, zde působí vyloženě rušivě a hloupě. Pro mě promarněný potenciál, formálně natolik zajímavý a herecky brilantní snímek mohl dopadnout daleko lépe.. 60% (11.06.2015)

Mám taký zaujímavý ZVYK pri pozeraní filmov. Ak ma nejaký zaujme, najlepšie aj meno režiséra, tak si dávam znovu R-E-P-E-T-E... To je aj príklad pre Hansa Pettera Molanda, od ktorého som videl strhujúci Odkaz vo fľaši s dvojicou detektívov, s ktorými som už mal tú česť, stretnúť sa... A k tomu ma taktiež interesuje jedna vec, že je mi tento tvorca doteraz neznámy, o to väčšia radosť si od neho znovu niečo pozrieť. Tak som aj urobil, ako píšem, a som opäť príjemne prekvapený, ako sa režisér predtým vycvičil, keď sa pripravoval na svoju novinku s detektívmi. Určite sa patrí spomenúť, že v oboch snímkoch mu bol OPOROU - parádny P-S-Y-C-H-O-P-A-T Pål Sverre Hagen, ktorý sa profiluje, ako herec, ktorý na seba strháva veľkú pozornosť. Za hlavnú HVIEZDU FILMU, ja isto považujem Stellana Skarsgårda, rodáka zo Švédska, ktorý si na moje počudovanie odskočil na sever Európy, aby si trošku oddýchol od hollywoodskych trhákov. A uznávam, že mu to fantasticky PROSPELO, lebo je vo svojej role, Nilsa, povolaním, ľudovo to nazvem, že na poriadnom stroji odpratáva v totálne zasneženej krajine - SNEH, za čo si ho obyvatelia, domáci v malom mestečku, zvolia, ako občan roku ! To je pekné, áno, to ho aj potešilo ! No, nepoteší ho to, že mu niekto zavraždil syna. Teraz pôjde po tých, ktorí v tom majú prsty, do toho sa zamieša srbská mafia, de - facto, samotná mafia, ktorá prosperuje v predávaní drog, je zodpovedná, ako prvotný spúšťač nasledovných situácii, pri ktorých som bol, ako obarený, je to obalené geniálnym čiernym humorom, ktorý vymenováva mená, už mŕtvych. Normálne som žasol, ako je film nakrútený, Nebojí sa násilia, krvi, postavy sú mimoriadne zaražajúce, najmä príchod Bruna Ganza, neveští nič dobrého. Na MARGO veci, dám na správnu mieru, že Nils zažíva Štokholmský syndróm... Je to film, ktorý diváka, človeka, zamestná od prvej do poslednej minúty. Treba vidieť ! (16.08.2016)

Jakmile vstoupil na scénu Bruno Ganz, hned mě napadlo, že by byl mnohem důstojnějším hlavním záporákem. Na druhou stranu důstojnost rozhodně nepatří k hlavním definicím téhle  "komedie", jenž svébytně, taky jak jinak, servíruje motiv pomsty a la Death Wish. Skarsgard však není žádný Bronson a norský venkov americké velkoměsto.  Mrtvých grázlů je tu však podobná přehršel a msta se jeví mnohem spravedlivěji.  V pletivu totiž končí do zločinu, který spustil psychotickou epizodu hlavního hrdiny,  vesměs namočení hajzlíci a když se ke všemu přidá i válka gangů, nestačil jsem křížky ani počítat.  "Mohl byste prosím ustoupit z toho koberce?" Plná palba. (17.10.2021)

„Už máš dost, starouši?“ Moland mě zaujal Vzkazem v láhvi, tudíž jsem měl už jistá očekávání. Ovšem Boj sněžného pluhu s mafií je jiný šálek kávy. Předně, ten avizovaný černočerný humor tu sice nechybí, ale nepřehání se to s jeho dávkováním, jinými slovy film je spíš řekněme „vyvražďovačkou“, než komedií. Ne že by mi to ovšem při sledování nějak vadilo. Od cca 17. minuty se totiž otec plný bolesti, zoufalství a hněvu vydá na cestu pomsty dlážděnou mrtvolami a brzy jeho protivníci mají tu čest poznat odvrácenou stránku Občana roku. A když už nemůže počítat s bratrem ani manželkou (od níž dostal vzkaz na papíru z obou stran hustě po…prázdném), experiment s nájemným vrahem tak úplně nevyšel, musí se znovu spolehnout jen sám na sebe (a případnou pomoc od srbsko-albánské mafie, kterou nechtěně vtáhl do hry). Je to dost přímočaré, chtělo by se říct až jednoduché, ale v mých očích to bylo (krvavě) zábavné a nenudil jsem se ani chviličku (líbilo se mi i to „oznamování smrtí“). Záležitost za silné 4*. „Vy nejste únosce?“ - „Většinou ne.“ (04.11.2017)

Čomá robiť dieťa, ak je v škole šikanované? Podľa otca-mafiána mu to treba vrátiť rovnakou kartou. Dieťa však oponuje, že sa tak stane presne takým istým, ako šikanovateľ. Toľko ústredná myšlienka diela a kľúč k tomu, kým sa stáva chladnokrvne sa mstiaci Nils. Ďalej otázka imigrantov, ktorí majú Nórsko zafixované ako krajinu blahobytu, pretože je tu sneh a ľudia neriešia hľad odtrhnutím si banánu zo stromu. Že to ide aj legálne, dokazuje Nils ako muž roku, že je to ilegálne ľahšie, dokazujú hlavný mafoš so svojou dánskou manželkou a srbsko-albánske východné "prasce" na čele s ťažko identifikovateľným Brunom Ganzom. Film je asi najgeniálnejší v tom, že sa jedná v svojej podstate o veľmi závažný film, ozvláštnený humorným odľahčením, založeným na výraznom kontraste týchto dvoch prístupov. Hláška filmu: "Počul si už o štokholmskom syndróme?" 90%. (11.10.2014)