Režie:
Olmo OmerzuKamera:
Lukáš MilotaHudba:
Šimon HolýHrají:
Daniel Kadlec, Jenovéfa Boková, Vanda Hybnerová, Karel Roden, Eliška Křenková, Martin Pechlát, Miroslav Sabadin, Vojtěch Záveský, Jaroslav Plesl (více)Obsahy(1)
Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, nečekaně dramatická událost? (Cinemart)
Videa (3)
Recenze (338)
Je to dost paradoxní, když mě nejvíce dostávaly scény se psem Ottem. Ty mě rvaly srdce na kusy. Je to zřejmě tím, že vlastním taky jednoho chlupatého a štěkavého čtvernožce a nebo to bylo tím, že ta rodinka Rodena a Hybnerové stála za houby. Čekala jsem něco se vztahy, něco co bude mít psychologický přesah. ()
Příšerně nudné, prvoplánově rádoby artová slátanina, která ačkoli neosobní a chladná pojede na city, však na city méně pozorného diváka, poněvadž jiný ví přesně, o co jde. Mladé herky z pana režiséra sice uchcávají "och toť geniální vizionář!!!" , já jim jejich nadšení neberu, ať se daří, děvenky! No mně se takto vykalkulované scénáře nelíbí. Zlaté Mádlovo Pojedeme k moři nebo Na střeše. Tam vidím mnohem větší potenciál, který možná souvisí s lepší znalostí českého publika. Laskavou poetiku, kterou do svých filmů jemně dávkuje je čímsi, co já osobně ráda ocením. Ano, chválím režijní a scénáristickou práci Mádla. To jsou věci, co? ()
Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... ()
Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. ()
3,5 hvězdy, nějak mám z tohoto filmu silný dojem, že zde hlavní roli hrál pejsek Otík, jehož herecký výkon byl mimochodem fenomenální. Na druhou stranu to není nic proti hercům, kteří byli taktéž výborní spíš to bude tím příběhem, který mě zas tak nechytnul, prostě jsem tomu až tak nevěřila, navíc určité pochybnosti a díry ve scénáři. Hodně nudných, dlouhých scén v podstatě o ničem. I když jsem spíše introvert tento introvertní film mi až tak nesednul. Postrádala jsem více expresivity, kterou od herectví očekávám. Ale jinak oceňuji velmi zajímavé a důležité téma zodpovědnosti (nezodpovědnosti) a vztahů rodiče - děti a další rodinné vztahy. Navíc se nemohu ubránit pocitu, že motiv otcovství (nechci spoilovat) je dost těžce a skoro až doslovně okopírován a dost dobře vím, ze kterého celkem starého českého filmu. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (7)
- Na Karla Rodena a Martina Pechláta v roli bratra režisér Olmo Omerzu myslel už před psaním scénáře. (Zdroj: CinemArt)
- Psa Otta hráli celkem čtyři psi. (vyfuk)
- „Rodinný film je podle mě existenciální dobrodružný příběh. To pravé dobrodružství přitom paradoxně nezažívají rodiče při plavbě po moři, ale jejich děti mezi čtyřmi stěnami pražského bytu. Myslím si, že k tomu abyste zažili něco výjimečného nebo vyřešili své problémy, není potřeba cestovat nikam daleko,“ řekl o svém filmu režisér Omerzu. (SONY_)
Reklama