28 dní poté

V 28 Days Later ma zombíci s Kipketerovým kinetickým syndrómom chytili oveľa menej ako u Snyderovho remaku, čo ale v zásade nemusí byť problém. Ten tkvie v absolútne hluchom strede, kedy po mrazivom úvode (vízia alone on the world, ma neustále fascinuje) sa skupinka na čele s ďáblom Murphym, veľmi vlažne prediera k výbornému záveru. Pre mňa veľmi nevyvážený film s dvoma-troma výnimočnými scénami. (17.06.2006)

28 Days Later jsem před léty odzíval jako nenápaditý mix Dne trifidů a Romerových zombíků. Po nadšeném zhlédnutí Sunshine jsem se k Boyleovu staršímu dílku vrátil, abych zjistil, že rozhodně není špatné, a co mu chybí v originalitě dohání působivou prací s digitální kamerou, herci (Cillian Murphy má oči šílence, to mi nikdo nevymluví) a hudbou. Jinak řečeno na pokračování 28 Weeks Later se začínám docela těšit. (21.05.2007)

Danny Bole má rozsah. Vybere si žánr, vycucne z něj to nejlepší a dokonale to zkloubí. Tady ale přestřelil. Několik dobrých nápadů, ale neschopný tupý a tuctový scénář, který film stahuje dolů. Několik skvělých momentů a nenudění se je jediné, co film nabízí. Obyčejně by to stačilo, ale od Boyla chci víc. 50% (11.12.2009)

2008: Jeden z mála "novodobých" hororů, jež se mi líbí, a který mi paradoxně nepřijde jako horor. Ve 28 dnech vidím schématicky zobrazenou lidskou společnost se všemi jejími nedostatky. Cillian a Brendan svým civilním herectvím odpalují Dannyho hozený míček a to společně s fantastickým soundtrackem vytváří opravdu jedinečný filmový zážitek, který si ráda dopřávám znovu a znovu. Aneb film o tom, jak se lidé chovají, když všechno dosud samozřejmé přestává existovat. ♥♥♥ - Dodatek 2014: Ani s plynoucím časem se můj názor na film nemění, jenom si to sama pro sebe umím lépe představovat. Je to velmi krásná cesta hrdiny s působivými neoprimordiálními milníky - za vymyšlení tohoto slova jsem na sebe velmi pyšná. Vystihuje to můj názor, že film odpovídá současné moderní kultuře, ale zároveň se vyjadřuje k vnitřním základním stavebním kamenům lidskosti. Jeho promyšlenost a struktura film posouvá úplně někam jinam, než by člověk čekal od obvyklého survival/nákaza hororu. Ještě víc to vynikne při srovnání s "pokračováním" 28 týdnů poté, které představuje právě jenom žánrový produkt bez přidané hodnoty, kterou nalézám zde. Také se jedná o jeden z posledních filmů, kde jsem ochotna přiznat, že má Danny Boyle mozek v hlavě, a nejen to, dokonce vysoce funkční. Tady s poměrně nízkými náklady dosáhl něčeho, čemu se Marc Forster o jedenáct let později s mnohem vyšším rozpočtem, proslulou literární předlohou a Bradusem v roli herce i producenta ve Světové válce Z ani nepřiblížil. Například tu není ani jedno dítě s astmatem, zato je tu tak mocná anagnorize při pohledu na letadlo letící nahoře za větvemi stromů, že prostě nemůžu zůstat emocionálně neroztrhána. (09.01.2008)

Zombie a podobně nakažené havěti, mezi které patří i lidé v tomto filmu se ve filmech objevují poslední dobou opravdu častokrát. Ne, ale tak často mi to sedí jako tady. Výborně vylidněný Londýn, parádně ponurá atmosféra. Hlavní aspekty tohoto sci-fi, který se nenápadně přiřítil jako vítr a už ted má svoje druhé pokračování. Danny Boyle je v Anglii znám jako velice dobrý režisér, jeho úspěchy to jen potvrzují. Tímto filmem chtěl jen potvrdit fakt, že toto téma je v této době aktuální a mezi diváky úspěšné. Dokázal natočit film plný krve, zajímavého příběhu a jeho průběhu s divným koncem, kde nadržení vojáci se nedají spočítat jen na prstech nohou, rukou, jednoho, dvou lidí, ale tak debilně se vydrápou na povrch, až to příde směšné. Ne ale tak jako tento postkatastrofický film, který atmosfericky hlavně v Londýně naprosto dokonale vyniká. --- Ztratil sem ruku mé sestry. (04.08.2007)