Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Vězeňských útěkových filmů bylo natočeno nespočet. Některé vynikající, jiné slabší. Le trou je pyšným členem té exkluzivnější kategorie, ve které má mimořádné místečko díky svému nevšednímu, minimalistickému zpracování a především díky šokujícímu závěru. Po něm totiž člověk jenom čumí a přemýšlí, jak je fyzikálně možné, že po té ledové sprše, kterou schytal, zůstal sedět jak opařený. ()
Něco až takhle dobrého jsem teda upřímně nečekal.....Je radost koukat na bandu týpků jak dlouhé minuty mlátí do betonu,cihel a kamení..je fajn, že někdo konečně vykreslil bachaře jako normální lidi bez nutkavých tendencí k šikanování vězňů ..a je příjemné po všech těch překombinovaných scénáristických eskapádách dnešní doby kouknout na pořádný přímočarý oldschool..........V rámci subžánru= plný počet (víceméně) - v rámci filmů všeobecně= zatraceně silný nadprůměr (80%). ()
Když se Giovanni netlačí před kameru, ale nechá svůj příběh odvyprávět někým jiným, hled je to jiný šálek kávy. Nečekal bych, že budu bez dechu pět minut sledovat scénu, kdy parta vězňů buší do betonu. Film by měl být povinně promítán na školách, aby žáci viděli, jak se znalost řemesla v životě hodí. Pochybuji, že by nějaký euroúředník uměl takové divy se zámky a dveřmi. ()
Vězení nepovažuji za ideální místo odpočinku a proto bych, v souladu s míněním bručících týpků, rovněž zapřemýšlel o změně prostředí. Tentokrát by to neměl být takový problém, jelikož do standardního vybavení cely patří šroubovák, sirky nebo provaz a jako nadstandard se najde i pilník. Pan režisér se však rozhodl zašokovat až závěrečnou scénou, takže nejprve vychytrale nabídl mnohaminutové uspávací záběry na bušení trubkou do betonu, šmrdlání mříže pilníkem či němé procházky po podzemí. Zvýšil tím sice šance pointy na úspěch, ale na zábavě to rozhodně nepřidalo. ()
Téma útěku z vězení vyloženě zbožňuju. Le Trou se oproti svým bratříčkům zaměřuje těméř bezvýhradně na samotnou práci a jednotlivé charaktery odsouvá trochu do pozadí, čehož důkazem budiž fakt, že jsem si i ke konci občas spletl dvě postavy. Taky je trochu zarážející vstřícné chování bachařů a nekonfliktní vztahy mezi vězni, nový spolubydlící ihned zapadne do party (i když tady nemají moc na výběr). Samotná příprava je na druhou stranu opravdu detailní a zajímavá, což ocením hlavně tehdy, až se sám budu chtít dostat z lochu. A ono na to jednou dojde. ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Režisér Jacques Becker zemřel pouhé dva týdny po dokončení filmu. (oje)
- Film byl dokončen podle režisérových přání, ale po prvním uvedení ve 140minutové verzi jej nechal producent Serge Silberman přibližně o 24 minut zkrátit, aby zvýšil komerční možnosti. Chybějící záběry jsou považovány za ztracené. (Hans.)
Reklama