Poslední recenze (301)
Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024)
Nevím, ale styl výpravy mi tady konkrétně vůbec nesedl. Uvažuju, čím konkrétně to bylo a možná i tím, že se jedná vlastně o dost tichý film (moc se toho nenamluví) s dlouhými bojovými pasážemi. Navíc byl děj rozdělen do kapitol, které z mého pohledu neměly žádný smysl. Možná, kdyby byl film více jednolitý (nerozdělován) a kratší, bylo by to pocitově svižnější. Herecké výkony byly skvělé, o tom žádná, ale připadá mi, že některé scény mohly mít více emočního náboje… i když to by možná s hlavní postavou moc nekorespondovalo, ale značná odměřenost Furiosy mi byla ve výsledku spíše protivná.
Irské přání (2024)
Mám obecně ráda takové ty nenásilné, mírně přihlouplé a přeslazené romanťárny. Zde ale mohli rozhodně věnovat více času té přeslazenosti nebo aspoň nechat postavy spolu strávit více než den. Zpětně mi ani konec nepřinesl zadostiučinění, čekala jsem, že teda bude muset udělat holka víc, aby nakonec získala svého “osudového”… třeba i zajet za těmi ještěrkami. Takže ne… tohle se opravdu zas tolik nepovedlo a je to vlastně celkem škoda (toho Irského prostředí samozřejmě).
Mladá dáma (2024)
Nebylo to bezchybné, ale panebože mě tahle žánrovka tak chyběla. Po princezně s Joey King je tohle teda o krapet lepší svižné akční fantasy s jednoduchým, ale dobře fungujícím příběhem. Ničím to není zdlouhavě nafukované, prostě bum, prásk, au, wow! Těhle jednohubek fakt zvládnu víc! A ráda se k nim zase někdy, až bude chuť, vrátím. Že by fantasy ve filmovém průmyslu přecejenom neumřelo?!