Malarkey

Když jsem si přečetl anotaci, tak jsem se okamžitě zaradoval. Dočkal jsem se totiž přesně toho typického amerického komediálního koktejlu, který jsem dlouho neviděl. Přesně ten zábavný námět, který je komediální už z podstaty. Pak tedy záleží, jak to tvůrci zapracují. A musím říct, že zde se povedlo! A to i přesto, že jsem se toho tu dle zdejšího hodnocení trošku bál. Nakonec jsem ale vůbec nemusel. Jennifer Lawrence se ze sebe doslova vydala. A to i přesto, že tu pořád mluvíme o komedii. Asi pochopila, že na internetech se o ní dá nalézt úplně všechno a tak do toho dala úplně všechno. Doslova. Kdo uvidí, pochopí a bude ji mít ještě radši.

Jedno z nejzajímavějších a nejemotivnějších dramat, které v Česku za posledních několik let vzniklo. Realistické, herecky výborné (na Janičku Plodkovou prostě nedám dopustit, ta její uvěřitelnost je až hmatatelná), perfektně a hlavně uvěřitelně napsané. A především s tématem, které působí, jako by to mohlo potkat každého z nás. Tak uvěřitelné a dobře natočené české drama jsem opravdu dlouho neviděl.

Poláci naprosto sebejistě po Skandinávii přebrali krále evropských kriminálek. Na Netflixu se totiž objevil další kousek, který opět pracuje s vydatně ponurou vraždou v polských reáliích a opět je to v mnoha ohledech super. Prostředí Trojměstí je neotřelé a i když nepracuje tolik s architekturou měst, pořád pracuje s faktem, že města se nachází u Baltského moře. Takže tu máte vraždu, atmosféru nasycenou mořskou solí a více než solidní herecké výkony, kterým dominuje standardně výborný Jakub Gierszal. No a když už si budete myslet, že jste na konci vyšetřovačky, připraví si na Vás adekvátní fuck up, který stvrdí kvalitu samotného námětu. Vysloveně povedená záležitost.

Už to, že se do žebříčků nejlepších filmů roku 2023 dostane japonský film, stojí za zájem. Japonci se totiž po dlouhé době vrátili k jejich celosvětově nejznámější obludě a natočili vysloveně zajímavý film z jejího světa. Atmosférou dobový, odehrávající se chvíli po konci druhé světové války. Digitálně notně šílený, což je třeba uznat. Ale po příběhové stránce tu perfektně skloubili do kupy názorové pochody a myšlenky jednoho národa, který po válce bojoval sám se sebou. Což je na tomto filmu podle mě to nejzajímavější. Totální katarze jednoho národa převedená do filmu o zrůdě, která definovala jeden žánr a pomohla nejednomu Japonci se očistit.

Dlouho se mi nestalo, abych klasickému lidskému dramatu dal pětihvězdičkovou dardu. Tady to ale všechno jednoznačně sedlo. Amík Zach Braff si během covidu napsal perfektní dramatický příběh, který v sobě skrývá vše, co dnešní Ameriku trápí - alkoholismus, návrat veteránů k běžnému životu a závislost na oxycontinu. Dal tomu čas, vybral si herce a natočil dokonalé drama Dobrý člověk. No a kromě výborného scénáře se mu povedl ještě druhý majstrštyk a to, že do hlavních rolí vměstnal Florence Pugh a Morgana Freemana, kteří onen příběh pozvedli prakticky k dokonalosti. Ukázali tu totiž totální přirozené herectví. Morgan Freeman, jako již tradičně a Florence Pugh opět velice překvapivě. Dobrý člověk má aktuální téma, je naléhavý, a měl by ho vidět každý, kdo se potýká se smutkem v srdci. Vždy totiž může být hůř…

George Miller počkal od Zběsilé jízdy devět let, mezitím si natočil nezajímavý romantický fantasy a pak si opět vystřihl jeden z nejlepších akčních filmů posledních let. Furiosa je totiž dle očekávání opět totální pecka, byť v mnoha ohledech jiná, než předchozí díl. Vypráví epický příběh Furiosy, která si jde za pomstou a nezastaví ji ani jeden z nejbrutálnějších filmových světů, který se na plátně vůbec kdy objevil. Jenže brutalitu tu střídá absurdistán a tak to tu diváka chtě nechtě musí bavit. A to i přesto, že se na plátně dějí momenty, které divák nechápe, že se v mysli někoho vůbec mohou zrodit. Popravdě jsem měl místy pocit, že sleduji nějakou Tarantinovku na steroidech. Hlavně v druhé polovině během plánované pomsty to bylo hrozně znát. Chris Hemsworth si ale svojí roli dokonale užil. Anya Taylor-Joy a její mladší já Alyla Browne tu také byly skvělé, ale nejsympatičtěji (což je v tomto světě jev prakticky nevídaný) tu na mě působil Tom Burke. Všichni do jednoho jsou pak součástí příběhu, který je opět velice drsný, efektivní, zábavný, ale i místy nelogický a hlavně na rozdíl od Zběsilé jízdy už to není takový šok. Proto čtyři hvězdičky. Každopádně čtyři velice silné hvězdičky a už teď tuším, že se bude jednat o jeden z nejlepších filmů roku 2024.

Fentanyl evidentně hýbe nejenom Spojenými státy, ale i Slovenskem. Řemeslně a efektivně natočené drama o dvou vařičích, kterých tu ale bylo už bezpočet a tudíž ničím zásadním nepřekvapí. No kromě Kristíny Kanátové, která je ve své roli fajn.

Ne všechno, co Skandinávci u nás natočí, stojí za to. Bohužel. Ehrengard je třeba na úplném dně toho, co stojí za zájem. Záběry na exteriéry tradičně krásné, tam si nemáme co vyčítat. Ale pokud po přečtení obsahu čekáte nějakou parafrázi na francouzské historické dobrodružné příběhy, tak to jste na omylu. Tady má prim romantika a ještě jedna velká nezáživná nuda.

V mé série nepovedených náhodných výběrů na Netflixu jsem narazil na toto rádoby stylové španělské drama o jednom zlodějíčkovi, který si praním špinavých peněz myslel, že sežral šalamounovi hovno a nakonec skutek utek. Film, který má obrovskou snahu si hrát na španělskou verzi Vlka z Wall Street, ale tvůrci na to prostě vůbec nemaj. Scénářem, střihem nebo prostě režisérskou stolicí. Jediná zajímavá jsou pak vlastně ty fakta o španělské ekonomice, které film sem tam vysype z rukávu.

V poslední době jsem náhodně zkoušel Netflix a vybíral čistě jen to, co mě na první dobrou zaujalo. Zde mě například zaujala Tuva Novotny, kterou mám dlouhodobě hodně rád, a kterou, musím říct, jsem nějaký čas neviděl. Tudíž jsem se těšil. Navíc téma v Kiruně mi není neznámé, takže jsem se vlastně i docela těšil. Výsledek je ale ne úplně povedený katastrofický film, který je nejen blbý, ale navíc Vás tu všichni ještě docela obstojně serou.