Devadesátky

Tak už i ČT rozjela vlastní hype train. Bebjak se vyprofiloval jako zručný rutinér a ani další ostře sledovaný projekt se mu nerozpadl pod rukama. Divácky úspěch však stojí spíše na vysoce atraktivní látce a hladu po 90. letech než strhující kriminálce. Pravdou je, že seriál sice funguje jako pocta jedné nezapomenutelné éře plné divokých praktik, ale oslavné chorály spustila hlavně nostalgie sledujících. Přes nízký počet epizod se tam najdou hluchá místa a nikdo nemůže tvrdit, že české podsvětí mělo málo zajímavých postaviček. S1: 80% (01.05.2022)

Už v komentáři/ recenzi k první epizodě jsem napsal, že jsem si byl vědom toho, jakou má seriál diváckou přízeň, přesto jsem se pochybnostem nevyhnul. Veškeré mé obavy byly ale zhola zbytečné; seriál mě nesmírně bavil od prvních chvil až do titulků po závěrečném dílu. Seriál disponoval těmito klady: hereckými výkony, scénářem, režií, napětím, atmosférou a dokonalou kombinací fikce a faktů. O záporech se nerozepíšu; určitě bych jich mnoho nenašel, a ani by se mi nechtělo nějaké hledat. Nejvíc mě těší, že můžu bez rozpaků pochválit český seriál; taková šance se nevyskytuje příliš často. Nebo lépe- téměř se nevyskytuje. Ale mohla by. Na takovou kvalitu bych si rád zvykl. / Poučení: Pokud ti někdo nabídne bungee jumping v sudu, zbaběle odmítni a na útěku kličkuj. (30.03.2022)

Po věru mnoha letech jeden z TOP seriálů, který se tu v české TV objevil. Možná jeden z nejlepších porevolučních tuzemských seriálů vůbec. Ano, jsou to silná slova, ale Devadesátky si to zaslouží. Nečekal jsem od nich nic a dostal naprostou pecku, která tu nemá obdoby a často se věrně drží skutečnosti, jako Černobyl. 90% (10.03.2022)

Devadesátky mi k srdci nepřirostly. Jestli jsem se kdysi těšil na nové díly 1. oddělení, v případě jejich prequelu jsem se neubránil zklamání - zvlášť v souvislosti s nadšením, jaké zachvátilo diváky, a s tím, jak Devadesátky ovládly mediální a společenský prostor. Prokletím české kotliny byl, je a bude provincionalismus a ten má neblahý vliv na Devadesátky ve všech ohledech. Mohl bych si oprášit komentář k Sametovým vrahům. Takhle nemá vypadat vrchol televizní tvorby, ale čistokrevný průměr. Problematický střih, (pod)průměrná kamera, neschopnost vyvolat a udržet atmosféru a napětí, přemíra dialogů. Devadesátky nejsou retro jen námětem a časovým ukotvením, ony vypadají jako by byly natočené v polovině 90. let. Moderní vypravěčské metody a techniky, které ovlivnily vývoj světové televizní tvorby posledních tří dekád, Česká televize ještě nestačila zaznamenat. Zařadila by dánská, švédská nebo britská televizní stanice Devadesátky do svého vysílání? Odvysílala by je dokonce v hlavním vysílacím čase? Bojím se, že po Devadesátkách s pochopitelnou výjimkou Slovenska ve světě ani pes neštěkne. Když pročítám komentáře k seriálu, vybavím si podcast historika Michala Stehlíka Přepište dějiny s dílem Češi jsou nejlepší. A hned, řečeno s ironickým úsměvem na tváři, těm ovacím rozumím líp. Jen krátce k Marešovu scénáři: soustředěný velký příběh se mu z jinak výbušného atraktivního materiálu vytvořit nepodařilo, epizodický styl práce mu sedí líp. Celkový dojem: 55 %. (17.02.2022)

Devadesátá léta jsem prožíval jako dítě základní školou povinné, tudíž si tu dobu poměrně dobře pamatuji a tvůrcům se její atmosféra povedla vykreslit na jedničku s hvězdičkou. Oproti Případům 1. oddělení temnější a pokoušející se (nutno říct, že úspěšně) o hlubší společenský ponor. "Český Olivier Marchal" Josef Mareš se na toto období snaží nahlížet realistickou optikou, přičemž se nebojí zobrazit klady i zápory čerstvě nabyté demokracie (viz Plíškovy skeptické monology, či postava nadporučíka Tůmy). U zpracování známých dobových caus dává důraz na mravenčí a složitou práci kriminalistů v honbě za důkazy a usvědčení pachatelů. Z atmosféry plné Favoritů, vytahaných svetrů, cigaretového kouře a oprýskaných budov zároveň sálá téměř "donkichotská" práce policistů v boji proti novodobým mafiánům. Navzdory místy až dokumentárnímu přístupu je zde prostor pro lidské příběhy (viz Kozákův vztah se svědkyní - prostitutkou) a černý humor. Martin Finger se v roli charismatického kapitána Plíška důstojně vyrovnal Bolku Polívkovi z Případů..., velmi příjemně překvapil civilní a až nečekaně přesně padnoucí Ondřej Sokol a především mladý a nadějný Kryštof Bartoš. S postavou poručíka Kozáka, který je na začátku policejním zelenáčem, aby se z něho postupem času na konci série stal chlap, ze kterého mají všichni respekt, si poradil naprosto suverénně. Chválit výborného Michala Novotného v roli Ivana Jonáka by bylo už jen nošením dříví do lesa. 95%. P.S.: Devadesátky jsou možná oproti skandinávským krimiseriálům tři dekády za opicema, ovšem jejich realistický a věcný přístup je mi milejší, než většinou uměle zamotané a málo pravděpodobné scénáristické konstrukty. (19.02.2022)