South Park: Peklo na Zemi

Když byli tvůrci South Parku, tedy Trey Parker a Matt Stone, se svým seriálkem na vrcholu uměleckých sil, udělali to nejlepší co mohli- natočili celovečerák! Je tu vlastně vše, co v televizní sérii, jen "větší, delší, nesestříhané" a hlavně ještě o mnoho zábavnější. Každý správný fanoušek ví o slabosti Treye pro muzikály, ta se projevila i tady a je to jen ku prospěchu věci, písničky jsou totiž naprosto perfektní, že by se nejeden filmově-hudební guru z Hollywoodu mohl jít zahrabat (ne nadarmo byla píseň "Blame Canada" nominována na Oscara). Je to prostě jedna velká jízda v SP stylu, jenž si v konečném účtování dělá legraci samu ze sebe, tak jak to umí jen Trey s Mattem. Škoda jen, že dnešní SP už je kvalitativně tomuto hodně (ale opravdu hodně) vzdálený, ale o tom třeba zase někdy příště... (17.03.2012)

Seriálové díly South Parku se mi rozhodně líbí víc než tenhle celovečerní počin. Příběh nestačil zaujmout na celých 80 minut. U některých scén jsem se smál, ale většina písniček ( jejich texty )není moc zajímavá. A Tosim má určitě v něčem pravdu - to kurvování přestalo být po určité době zábavné a rozhodně to všehno není jen sotisfikovaná satira. (09.12.2004)

V roce '99, v době tzv. konce dějin, Parker se Stonem předpověděli, že další velký vojenský konflikt bude bude zahájen prve válkou kulturní. A do toho nasekali naprosto bezprizorní autorský songy ("They may cut your dick and half! And serve it to a pig! And though it hurts, you'll laugh. And dance a dickless jig"), zvláštní pocit klukovské sounáležitosti (překrásně naivní píseň What Would Brian Boitano Do) a desítky prvotřídně mimoděčných vtipů ve kterém jasně kraluje když Cartmen začne panikařit, že mu hoří dřevěnej klacek, jejímž mlácením se snažil uhasit vzníceného Kennyho. I'm a simple man. (14.05.2024)

Mám rád South Park. Film má navíc ještě ke všemu hodně povedenou hudební stránku a některé písně jsou skoro až nakažlivé. I když je příběh prakticky jenom rozvedením nápadu z jedné episody, kdy rodiče proti vulgaritě tohoto dua už jednou bojovali v episodě, kdy ovšem zvítězil "výbušný průjem", přesto i tentokrát jsem se dobře bavil. Tedy kvalit seriálu možná film nedosahuje, ale u mě to dohání tím zpíváním a hlavně konstatováním, že: "Bůh, to je ta největší kurva ze všech", něco tak krutě pravdivého jsem už dlouho neslyšel, ovšem pouze za předpokladu, že Bůh existuje... (02.04.2015)

“Žiaci, koľko je dva krát šesť?“ - „Desať.“ - „Iste, Clyde. A čo keby to teraz skúsil niekto, kto nie je úplný kokot?" Seriál je mi pomerne ukradnutý, nič v zlom, zopár epizód som videl a bavil som sa, ale určite mi nad posteľou nevisel homosexuálny pes, nadabovaný Georgeom Clooneym (no vážne). Z celovečernej verzie „South Parku“ som však išiel do kolien: podmanivé muzikálové výstupy, brutálne trápna animácia, šialené dialógy, gigantická vojnová zápletka a veci, nad ktorými zostáva rozum stáť (viac, ako naťahovaný vtip „Saddam šuká Satana vibrátormi“ ma bavilo prvé stretnutie „francúzskeho odboja“ alebo rozkošné anti-politické hefty typu „Prví pôjdu negri.“). Tvorcovia si vtipne berú na paškál bielych, žltých aj oranžových, satanistov i katolíkov, vojnu i mier, herecký klan Baldwinovcov i herecký klan Arquetteovcov. Nie vždy to funguje na 100%, ale myslím si, že keď už i tie predsa len troška slabšie vtipy („Hľadanie klitorisu“) fungujú nadpriemerne, je to skutočne čertovsky dobre napísaná komédia. (07.12.2005)