Zatracená krvavá láska

Stylově natočená podívaná, u které bohužel pokulhává příběh. O snímku Love Lies Bleeding lze říci, že jde o vizuálně působivý film, který má nádherně natočené scény a záběry. Režisérce Rose Glass se výborně povedlo zobrazit atmosféru konce osmdesátých let. Od retro stylizace, hudby, přes velký boom kulturistiky a posilování. Glass umí vytvořit parádně vypadají scény, jenž v sobě mají všechno. Jsou napínavé, jsou sexy, jsou nechutné, jsou působivé, a pak jsou taky i divné - ten artový konec nesedne každému. Glass je hodně osobitá a autorská režisérka a na filmu je to dost vidět. A já jsem s tím neměl nejmenší problém. S čím jsem naopak problém měl je scénář. Scénář, který není špatně napsaný, ale jsou zde momenty, u niž si budete říkat jen jedno slovo - proč. Kristen Stewart hraje velmi dobře a v této poloze se mi líbila. Katy O'Brian má velmi vděčnou roli a zahrála jí velmi působivě, a dokonce si krade většinu scén pro sebe. Ed Harris se mi v této roli líbil a je velká škoda, že kvůli účesu a několika scénám působí divně. Hodně příjemně mě překvapil svým výkonem Dave Franco, protože parádně zahrál svou postavu. Film má dobré tempo, působivé momenty a dobře napsané a zahrané postavy. O to více bohužel zamrzí logické lapsy a pár divných rozhodnutí a scén. Love Lies Bleeding je působivý a zajímavý snímek. (15.05.2024)

Podľa popisu to vyzeralo na skutočne super thriller, takže som sa celkom tešil. Ale napokon sa moje očakávania postupne rozplynuli a napriek nádejnému úvodu sa z toho vykľula skôr taká lesbická psycho dráma, kde "hviezdilo" duo sociopatická Lou a psychopatická Jackie - to je fakt dvojka za všetky prachy (samozrejme to myslím ironicky). Niektoré scény boli poriadne nevkusné, a miestami to dokonca podobalo na nejaký revange horor. Škoda toho, malo to určite na viac, potenciál tam určite bol. 2* (20.05.2024)

Když si odmyslím ten konec, respektive přizpůsobím mysl tomu, že jde jen o představivost už takhle jebnutých "hrdinek", je Love Lies Bleeding zatracený guilty pleasure pro tenhle rok, který si klidně pustím brzy znovu. Nečekala jsem mnoho a nakonec jsem se skvěle bavila. Casting na jedničku. Škoda, že holku O´Brianovic typu neobsadili do druhé sérky Last of Us, s jiným účesem to mohla být skvělá Abby. (02.05.2024)

Prostě na to běžte (do české distribuce to vtrhne nejpozději po Varech) a nekoukejte na trailery, které bohužel dost spoilerují a mohou utvářet zavádějící očekávání. Uvnitř "Love Lies Bleeding" tepe srdce neo-noiru, které pumpuje krev do orgánů postmoderních posunů, jež zahrnují dějiště pouštního zapadákova, svěží nekřiklavou 80s retro stylizaci (žádný kýč typu "Stranger Things") a zastřešující gender+queer twist. Naštěstí tu ale neožívá žádná kostnatá houžev, protože vše pohání masivní muskulatura uhrančivé fyzičnosti, sugestivní stylizace a osobitého autorského pohledu. Rose Glass stvrzuje svou příslušnost mezi tvůrce intenzivně senzorické kinematografie, přičemž tento doposud převážně mužský klub (v čele s Gasparem Noém, Jonasem Åkerlundem, Jonathanem Glazerem či Harmonym Korinem) rozšiřuje o svěží unikátní hlas, který se v určitých ohledech drží více při zemi, ale současně zvládne pojmout mnohem širší pole motivů. Stejně jako jmenovaní tvůrci pracuje Glass s přepjatou vizuální stylizací, vyhrocenými charaktery a moderní vizualitou nespoutanou limity mainstreamového hyper-realismu, přičemž z jejich symbiózy pro diváky spřádá uhrančivě fyzický zážitek. Její práce s noirem se v souladu s tím neomezuje na obvykle vyzdvihovaná schémata jako je koncept femme fatale či vyprávěcí struktura vyšetřování. Jde k pudové a temné podstatě žánru, až se dokonce spíš noří do temných viskózních vod kategorie southern gothic. Vyzdvihuje vášeň, posedlost, hrozivou přitažlivost násilí i mocenskou manipulativnost pokrevních vazeb. Také zvládne do hlavního příběhu zaplétat řadu postranních motivů od zrůdnosti ega až po mýtus země neomezených možností. Při tom všem ale pořád vypráví o lásce a její síle cupovat na cucky vše kolem i nás samotné. (19.02.2024)

She-Hulk od indie režisérky. A dôkaz, že (queer) láska nejde cez žalúdok, ale cez mŕtvoly. Rose Glass sa po skvelej Saint Maud profiluje ako osobitá režisérka, ktorá vie hravo kombinovať témy a žánre, mierne provokovať a stále byť dostastočne svojská a dodať filmu aj nutnú dávku podivnosti (ale tak, aby nič z toho príliš neodradilo ani mainstremového diváka). Love Lies Bleeding funguje na úrovni klasického, drsného revenge thrilleru, zároveň ako sociálna sonda do tej špinavšej vrstvy spoločnosti, a v závere aj ako podivný indie film s metaforou abstraktne zveličujúcou femme fatale koncept, ktorý schválne hrotí do extrému. Navyše so skutočnou retro štylizáciou do osemdesiatich rokov (zabudnite na všetku tú neónovo uhladenú estetiku, ktorá teraz tak falošne zobrazuje 80s). A prekvapivo jej to celé drží pohramade bez väčších zádrhelov až do poslednej tretiny, ktorá sa tématicky trochu rozpadá a nedokáže všetky linky dotiahnúť úplne do konca, vrátene tej metatofy, ale vo výsledku sa aj tak jedná o sebavedomo uchopený film od režisérky, ktorú sa do budúcna oplatí sledovať. CELKOVO: 7/10 (28.04.2024)