Late Night with the Devil

Tento "horor" bohužel trošku postrádá děsivost, kterou ovšem vystřídalo napětí a očekávání diváků, co se bude vlastně dít, protože tvůrci přistoupili k filmu velmi netradičně a vytvořili tak extrémně zajímavé dílo, kde jste v konstantním napětí, co se bude dít. Chybělo tomu jen kvalitnější finále, které by důstojně uzavřelo tu velmi slušně rozehranou hru. Tohle byla pouze pocta starším hororům a chyběl mi zde alespoň malý myšlenkový přesah, který si fim zasloužil. Výlet do sedmdesátkové talk show opravdu impozantní. Opravdu ve mně film vyvolal pocit, jako bych si zacestoval v čase. Atmosféra sedmdesátek neměla ani tu nejmenší chybu. Herecké výkony až na skinheadku velmi slušné. Ačkoli bych film nenazval hororem, tak se jednalo o nesmírně příjemné překvapení, které překypovalo nápaditostí a originalitou, které vás dokonale vtáhne do dění a cítíte se jako jeden z přímých účastníků této talk show. [80 %] (08.05.2024)

Davová hypnóza zjevně zapracovala, ale není se čemu moc divit, protože v obvyklém marasmu nabídky žánrových festivalů se člověk tuze ochotně nechá oblbnout čímkoli s nádechem osobitosti či atypickým zpracováním. Bohužel s čistou hlavou se spíš ukazují nedotaženosti celého díla. "Late Night with the Devil" můžeme doufat, že začalo jako ambiciózní projekt, který ale tvůrcům vzali z ruky producenti a řekli jim, že k tomu musejí dodat vysvětlující úvod, aby i těm nejvymletějším divákům došlo, na co se koukají, ale bohužel i jak se to celé bude dál odvíjet. Jenže se spíš skrze mnohé indicie ukazuje, že zdejší autorské duo jsou jen příliš velcí scenárističtí lajdáci, aby vše, co se otrocky doslovně řekne v úvodu, dokázali jakkoli jinak organicky zapracovat do vyprávění. Že to naopak opravdu jde, dokazuje o rok starší a v základu de facto totožný film "Give Me Pity!" Amandy Kramer. Ten nejen že dokáže sveřepě udržet zvolený koncept záznamu televizního pořadu, ale také oplývá reálnou nápaditostí i uhrančivou kreativitou navzdory low-cost produkčnímu zázemí. V porovnání s tím se "Late Night with the Devil" vyjevuje jako zoufalecky splihlá kopírka, která totožný koncept ani nedokáže pořádně obšlehnout, natož ho naplnit, a zmůže se leda tak na blafování netuctovosti, zatímco rozehrává v důsledku prostě jen další brakovou žánrovku se sice možná atypickým rámcem, ale pořád zcela konvenčními peripetiemi. (15.02.2024)

Nemyslím, že pár vcelku záživných minut děje stálo za těch zbývajících ca osmdesát. Rozvláčná, užvaněná, teatrálně afektovaná šaráda v americkém stylu. Chlápek se zajímavým arménským příjmením i vizáží v hlavní roli má sice slušné charisma, ale to celý film neutáhne, když scénář je zoufale slabý, režie nenápaditá a příběh vystavěný tak, aby primárně oslovil diváky všelijakých retardovaných televizních talk shows. Ale nepochybuju, že mnozí středoproudaři budou filmem dobře divácky uspokojeni. A mimochodem to hollywoodsky trapné ztotožňování gnostického božího jména Abraxas se Satanem mi dalo vzpomenout na jednu pasáž z Hesseho Demiana, která mi kdysi mocně utkvěla v paměti a kterou jsem si po dlouhých letech opět rád oživil: „Pták se klube z vejce. Vejce je svět. Kdo se chce zrodit, musí svět zničit. Pták odlétá k bohu. Jméno boha je Abraxas." (01.05.2024)

Underrated. A že jsem se na to načekal. Jack Delroy (David Dastmalchian) uvádí svoji show 'Night Owls', která ale úplně nedosahuje výšin jeho ambicí, v chytře a dobře provedeném úvodu se dozvíme o hlavní postavě téměř vše, co potřebujeme - nedávno mu zemřela žena, možná se paktuje s nějakým kultem, je úspěšný a oblíbený, ale jeho show je průměrná. V rámci ambicí se rozhodne pojmout halloweenský special jinak a tak si pozve několik zajímavých hostů - člověka, který komunikuje s entitami zemřelých, manipulátora, který naopak všechny tyhle věci rád podrývá a chce odhalovat lidi, kteří jsou jen šarlatáni a v neposlední řadě, autorku/terapeutku, která má v péči dívku, která jediná přežila krvavý konec satanistického kultu a bojuje teď s tím, co lidově řečeno nazýváme "posedlost ďáblem". Film skvěle vrství postupné napětí a přechází mezi "live show" (v barvě) a breaks (v černobílé), takže člověk dostává opravdu hodně feeling, jak film postupně odloupává své vrstvy (cibule) a graduje, chytře si přitom nechává řadu nezodpovězených otázek ohledně Jacka a drží vás až do konce v tom, jak to dopadne, což nakonec, není úplnej banger (ač řádně nekompromisní), ale i tak tenhle film, v rámci žánru, považuju za malé zjevení, ne moc často se objeví takhle dobře a chytře a hlavně jinak udělanej horor. Skvěle odehrané snad ve všech rolích (Ingrid Torelli v roli nevinné a posedlé Lilly a Ian Bliss v roli zarytého "pochybovače", pominu li skvělého Davida Dastmelchiana v hlavní roli, jsou asi nejzajímavější) a opravdu skvěle vystavěné. 7.8/10 (20.04.2024)

Zaujalo a dlho ma to držalo. Skvelá atmosféra tých sedemdesiatych rokov, úplne človek cíti na koži tú dobu, no záverečných 15 minút ma dosť sklamalo. A vlastne horor to je len dvomi scénkami a aj tie boli zrejme natočené umelou inteligenciou, ako sa páni "režiséri" priznali. Za chvíľu si budeme každý horory točiť doma sám a bude po celebritách. (20.04.2024)