If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Malco na seba výraznejšie upozornil ešte pred kontroverzným Mechanickým Pomarančom,kde si ho povolal samotný Stanley Kubrick,tu povoláva spolužiakov,ktorí sa extrémne vzbúria voči učiteľom,ktorí z nich majú boxovacie vrecia,aspoň z hlavného tria,toto všetko sa deje pod kontrolou režiséra Andersona,kde jeho menovci v súčastnosti by sa mu len ťažko vyrovnali,vidím tu špičkovú kameru kameramana Ondříčka,parťáka Miloša Formana,ktorá je brilantná v nastolení atmosféry farebnej,kde black and white je oveľa,ale oveľa nepokojnejšia. Tvrdý režim personálu a psychická i fyzická šikana,ktorá sa dotýka hlavného predstaviteľa Micka,ktorého upokojuje jeden špecifický song Sanctus od Missa Luba,kde sa duševne pripravuje na brutálny útok za pomoci svojich oddaných,ktorí narobia paseku... Zistil som,že Malco nie je len Alex z Mechanického Pomaranča,ale vynikajúci herec z výraznou mimikou tváre,na ktorú sa nezabúda,čo ho s jeho modrými očami predurčuje k takýmto charakterom rebelov za každú cenu... ()
Víta nás spev študentského chóru poukazujúci na kladné hodnoty študentov. Internátna škola spočiatku budí dojem prísnosti a jemnej šikany. Krásna drzosť a boj proti pravidlám v zbytočne upätom svete poteší, aj keď samozrejme, prekročí to únosnú mieru a potom je film zaujímavý v scénach šialeného násilia, ale aj dovtedy ponúka nezabudnuteľné scény. Miroslav Ondřejíček natočil film dobre. „Markland, warm a lavatory seat for me. I’ll be ready in three minutes.“ –„Run! Run in the corridor!“ –„Thank you, Rowntree.“ „Thank you.“ –„One man can change world with a bullet in a right place.“ Jazykové okienko: bumf tutor; sweet room; rough and tumble. ()
Zajímavě natočený film s komediálními prvky a s alegorií příchodu revolučního studentského ducha do formální třídní anglické společnosti. Rebelské osobnosti v takové společnosti přežívají, stále mluví o změnách, stále se snaží zachovat svobodu svého jednání (mnohdy i trochu moc expresivně), dokud se systém neobrátí proti nim. Po výprasku již není možné systém ignorovat a přežívat v něm, ale je nutné ho svrhnout... film tak nejen předznamenává budoucí události roku 68, ale také dává jasný návod... nebojte se použít násilí na svržení nenáviděného režimu. A tato fascinace násilím mi na takových filmech právě hodně vadí... ()
Mládež sa búri snáď od počiatkov ľudstva. O tom, čo by sa stalo, keby takáto revolta zašla do extrému, pojednáva táto britská klasika. Z polovice farebná a z polovice čiernobiela snímka dokáže klásť zaujímavé otázky, aj priniesť prekvapujúci dej. Proste poctivá autorská práca v hlavnej úlohe s excelujúcim Malcolmom McDowellom. 9/10 ()
"Škola je jakýsi svět v malém, zejména v Anglii, kde výchova je tak přesným obrazem celé společnosti," řekl kdesi Lindsay Anderson o tomto filmu. Možná bychom museli být Angličani s osobní zkušeností tamější výchovy, abychom plně pochopili význam Kdyby.., nicméně myšlenky obsažené v tomto snímku jsou univerzální. Středostavovská studentská kolej, kde studenti jsou rozděleni do "vrstev" podobně jako v anglické společnosti, je dějištěm nesnesitelné psychické i fyzické šikany. Většina obyvatel koleje je na zavedený způsob života zvyklá a i noví příchozí (zejména zprvu vyplašený Jute) se brzy začlení do systému a na nějaký odpor ani nepomyslí. Musí přijít Mick Travis, kterého skvělým způsobem ztvárnil Malcolm MacDowell. Travis je revolucionář myšlenky i činy. Po prázdninách příjde do koleje s knírkem, ale raději si ho oholí předem, než ho někdo uvidí a začne mu přikazovat, aby ho odstranil (tak jako později třeba vlasy). Oholí se z vlastní vůle, aby nemusel čelit diktátu shora. Ovšem revolta je pevnou součástí jeho osobnosti: Violence and revolution are the only pure acts. Brzy se dostane do vážných sporů s "establishmentem" a následuje jedna z nejsilnějších scén filmu: výprask v tělocvičně. Nemusíme být očitým svědkem výprasku, stačí poslouchat kroky trestajícího a švih rákosky... Travis je však po tom ponižujícím trestu nezlomený, naopak! - děj se přehoupne do nové "revoluční" polohy. Film je zpracován velmi nezvykle syrově, míchá reálno se surreálnem (kaplan v šuplíku), obsahuje skryté narážky na latentní homosexualitu některých studentů (důsledek segregace hochů a dívek? :)) atd. atd.. Ondříčkova kamera je více než skvělá a atmosféra samotná nás vtahuje do studených zdí anglické školy. Film ovšem nemůžeme brát doslova. Působivá závěrečná revoluční scéna je spíše ztvárněním Travisových představ a vyvrcholení surreálných vizí celého filmu než opravdový masakr. Střídání barevných a černobílých sekvencí, skoro Monty Pythonovský humor (např. již zmíněný kaplan v šupleti) a nevysvětlitelná přítomnost oné dívky je jen poukazem, že nejde o smrtelně vážně míněný film s nedej bože nějakým návodem, ale že se jedná "jen" o alegorii a představu, co by se mohlo stát, kdyby... Tehdy ještě jméno Columbine nikomu nic neříkalo..:-)). A na závěr perlička: to střídání barevných a černobílých scén není nějaké "umělecké" sdělení, ani výsledek nedostatku peněz při natáčení (taková byla fáma), ale šlo o to, že to byl jediný způsob, jak pořádně natočit scény v kapli. Andersonovi se pak zalíbilo, jak to narušuje celkový obraz snímku a rozhodl se rozházet po celém filmu víceméně náhodně víc těch černobílých scén, aby tak docílil přechodu mezi reálnem a fantazií. A ještě jedna perlička: Název filmu byl inspirován básní Rudyarda Kiplinga "If", kterou se prý děti na základních školách musely učit zpaměti: "If you can fill the unforgiving minute/with sixty seconds's worth of distance run/yours is the Earth and everything that's in it/And -which is more- you'll be a Man, my son!" :-)) () (méně) (více)
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Vedení společnosti Paramount bylo filmem po jeho zhlédnutí zhnuseno, odsoudilo jej a nechtělo jej ani pustit do kin. Jejich stěžejní film Barbarella (1968) se však stal obrovským propadákem a společnost jej potřebovala nahradit jiným. Ač neochotně, vyrukovali se snímkem Kdyby.... K jejich úžasu se film dočkal velkého úspěchu u diváků i kritiků. (Nine)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
Reklama