Bang, bang, seš mrtvej!

Šikana je příšerná věc. Ta psychická je snad ještě horší, než fyzická. Kdo zažil, ví o čem je řeč, kdo ne, má plnou hubu keců, ale ve výsledku o dané věci ví stejně uplné hovno. Šikana je pěkná svině, která někdy přestane a odezní, někdy zajde do takového extrému, že oběť nemá jiné východisko, než vystřílet celou školu a pak si prohnat kulku hlavou. Ve světě nic nevšedního. Na tomto filmu oceňuji hlavně druhou třetinu filmu, kde Trevor popisuje svoje pocity z šikany, které jsou neuvěřitelně přesné, přitom ještě k tomu skvěle hraje, takže při této pasáži jsem prožíval nejsilnější zážitek. Střílečka v jídelně se kvůli americkému publiku nekonala (těm smradům jsem, ale průstřel přál). Kdo by chtěl vidět, jak by to dopadlo, kdyby se neobjevilo svědomí, pak doporučuju Klass. 80% (14.03.2009)

Ne úplně stoprocentních pět hvězd, ale s přihlédnutím k tomu, že se jedná o televizní produkci a k faktu, že některé scény se mi těžce vryly pod kůži (sledování videa a závěrečné divadelní představení), s pěti hvězdami neváhám. O chloupeček lepší než daleko provařenější Klass. PS: Foster tu ukazuje jak moc velký talent je. (03.09.2010)

Se schématickými postavami – hrdina, kterému nerozumí nikdo, vyjma učitele, jenž rozumí všem – nic psychologicky kloudného nevytvoříte, ani kdyby vás strašíval duch Wilhelma Wundta. Trevorova otevřená zpověď na kameru by s jeho dobře fungující autoreflexí těžko mohla předcházet tomu, čemu podobná videa zpravidla předcházejí. Nevěřil jsem mu, nevěřil jsem celému filmu, což by bylo u jiného tématu problémem velkým, u tohoto tématu je to problémem kardinálním. Dojem nekazí ani nevylepšuje šedivá televizní režie. Za pozornost stojí dvojí, výkon Bena Fostera a závěrečná divadelní hra, která by na prknech, jež teatrálnost snášejí snáz, mohla být vcelku jímavá. Apendix: Jestli hledáte podnětný (tj. na všechny otázky ochotně neodpovídající) film o vztahu mladých ke zbraním, nepřehlédněte Dear Wendy. O šikaně asi dlouho nevznikne nic autentičtějšího než Klass. 55% Zajímavé komentáře: Morien, Martyr (19.03.2011)

"I have to go manage some anger." Foster, Foster, FOSTER! Film působí dost šablonovitě, ale to si tak nějak vynucuje samotné téma a fakt, že vychází z divadelní hry, aspoň já mám ten dojem. Často jsem si během sledování vzpomněla na The Believer s Ryanem Goslingem. Nejenže oba herci jsou podobným způsobem výrazní (a geniální), ale ty filmy jsou i nějako tématicky spojené a vyvolávaly ve mně stejný pocit. Believer mi přišel asi lepší ve způsobu uchopení, takový artovější, filmovější, ale to nic neubírá na faktu, že Bang bang ode mě dostane plný počet. (04.12.2010)

Mezi Policejním odznakem a dalšími výbornými seriály si střihnul Guy Ferland jednu samostatnou perlu. Tu hru bych chtěla rozhodně vidět, ale je mi jasný, že k tomu zřejmě nedojde. Hodně silný emotivní příběh ze školního prostředí a o dnes už hodně známé šikaně, se kterou bojovat je pomalu těžší, než bojovat s terorismem. Ben Foster si Trevora zahrál tak, jako kdyby to sám zažil a to je určitě velkým plusem celého snímku. Osobně se mně líbilo, že to nebyl prázdný film jen tak pro pobavení, ale plný situací, nad kterými stojí za to se zamyslet, protože částečně odhalují, co může být příčinou takového problémového chování. 85% (18.09.2014)