Velká železniční loupež

V podstate mám z tohto krátkometrážneho filmu rovnaký pocit, ako z Cesty na mesiac. Jeho tvorcom sa podarilo na počiatku kinematografie natočiť niečo, čo má zmysluplný dej, napísaný scenár s úvodom, jadrom a záverom a správne odhadli, čo bude divákov na kinematografii fascinovať najviac, totiž zločinci ako hlavní hrdinovia a vražda :). Ani nevedeli, aký bude ich film nadčasový. Nielen technicky. (31.07.2012)

První western, který založil žánr, jenž se stal během několika málo let nejpopulárnější v americké kinematografii. Film natočila v listopadu 1903 společnost Edison. Byl to komerčně nejúspěšnější snímek z předgriffithovské éry amerického filmu a stal se předlohou pro nepřeberné množství napodobenin. Na rok 1903 se jedná o vynikajicí úroveň vyprávěného příběhu. Děj se odehrává ve více než deseti různých scénách, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí zápletku. V úvodní scéně dva maskovaní lupiči přinutí telegrafistu odeslat falešnou zprávu, takže vlak neplánovaně zastaví. V následujicím záběru bandité nastupují do vlaku. Lupiči vtrhnou do poštovního vozu a po bitce otevřou sejf. V další scéně dva lupiči přemůžou strojvůdce s topičem a jednoho z nich vyhodí z vlaku. Lupiči vlak zastaví a přepadnou cestujicí. Jeden z nich utíká a je zastřelen. Pak lupiči ujedou s lokomotivou a v následujicí scéně je vidíme, jak nasedají na koně a odjíždějí. Mezitím telegrafista z vlaku pošle zprávu volajicí o pomoc. V saloonu nutí nově příchozího tančit pod namířenou zbraní, ale jakmile sem dorazí zpráva, všichni popadnou pušku a utíkají ven. Následuje střih na lupiče pronásledované davem lidí. V přestřelce jsou lupiči zabiti. (V nejznámějším a nejzvláštnějším záběru z celého filmu jeden z lupičů střílí přímo do kamery. Zdá se, že někdy byl tento záběr používán jako začátek filmu, jindy jako jeho konec. V každém případě vzbuzuje v divákovi pocit, že se stal přímo terčem střelby. Jedním z herců byl G. M. Anderson (vlastním jménem Max Aronson). Kromě jiných rolí hrál i pasažéra, kterého zastřelili. Anderson se měl zakrátko stát první westernovou filmovou hvězdou, neboť od roku 1907 hrál ve více než stovce filmů jako Bronco Billy. [8/10] (Ručně kolorovaný /// Scénář: Scott Marble, Edwin S. Porter /// Kamera: Edwin S. Porter, Blair Smith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.11.2008)

Western je žánr který se od vzniku filmu změnil ze všech nejméně. Po roce 1927 přibyl zvuk, časem i barva, ale ploché postavy, stylizované přestřelky a způsob vedení příběhu zůstal až do Leoneho v podstatě stejný. Skoro všechno co správné dobrodružství z Divokého západu potřebuje, se dá najít už v The Great Train Robbery. Snímek proto pro laického diváka působí překvapivě moderně, a ten poučený zase může docenit progresivní kinematografické techniky použité Edwinem S. Porterem. (30.04.2014)

Na rok vzniku technicky dobře zvládnutý film, mám na mysli hlavně scénu odehrávající se ve vlaku za jízdy. Během necelé čtvrthodiny vykreslená hustě akční zápletka:D která má i své rozuzlení, je natáčená v celistvých scénách bez střihu, což ještě trochu připomíná divadlo. Ale jinak už to působí jako film se vším všudy, docela pokrok ve srovnání s tehdy deset let starými "filmy". A figurína mě nemálo pobavila:) (21.02.2009)

A holky mají po tanečních! Proradní desperáti, zapomenutý telegrafista, výbuch, ohrožování nevinných cestujících, pár smolařů s olovem v těle, potvrzení přísloví: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.“ a pak to nejlepší nakonec, „zapojení“ diváka do filmu. Škoda ovšem toho překvapivě kolísavého tempa a až trochu směšného „nenápadného“ střihu u figuríny, proto jen slabší 4*. (01.06.2015)