Reklama

Reklama

VOD (1)

Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)

Videa (2)

Trailer

Recenze (122)

cyberhawk 

všechny recenze uživatele

Mam rad filmy podle skutecne udalosti. Mam rad sportovni filmy. Mam rad kvalitni filmy s vyborne budovanou atmosferou, prijemnou hudbou a sympatickymi herci. The Express vam nabizi vse. Pokud byste se divili tak jako ja, proc se takovy film jmenuje The Express - je to proto, ze film je natoceny podle knihy Ernie Davis: The Elmira Express od Roberta C. Gallaghera. ()

Santino7 

všechny recenze uživatele

Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Sportovní filmy mají zpravidla výhodu předlohy skutečného příběhu a předem daného napětí plynoucího už ze samé podstaty těchto příběhů. Scénáristé tak mají usnadněnou pozici, a pokud jim práci nepokazí režiséři a herci, obvykle bodují. Expres je přesně ten případ, kdy tato šťastná shoda nastala. Obohacení o motiv rasové averze také vyšlo, jak asi bylo zamýšlené, a tak nevidím nic, proč bych neměl dát plný počet *. ()

iamek 

všechny recenze uživatele

Snímky o sportu mám rád a pokud jsou podle skutečné události tak je mám rád ještě více. Byl jsem příjemně v šoku jak jsem se dozvěděl o třech černoších během pár let kteří se dostali na stejnou školu a nosili i stejné číslo dresu. Jen škoda, že ernie Davis dopadl jak dopadl. Hodně emotivní snímek, který mě docela i dojal. ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Číslo 44 v "historii" univerzitního amerického fotbalu oblékal ještě jeden slavný hráč, a to Forrest Gump (Tom Hanks). (baribal)
  • Ernie Davis se stal prvním Afroameričanem, který byl jedničkou draftu do slavné NFL od roku 1962. (Koldyn)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama