500 dní se Summer

V Hollywoodu někdo přijde na to, že ne každý vztah končí svatbou, děj jde vyprávět nechronologicky, film naplnit všelikými nápady pro zahnání nudy a ejhle... máme tu svěží, nový a invativní přístup k žánru, nebývalou originalitu a realističnost. Nebudu lhát, že mě některé scény "s všelikými nápady" nebavily - nákup nábytku, scénu po prvním sexu či očekávání/realitu vnímám pozitivně. Jde však o úspěch dílčí, který film jako celek nijak zvlášť neodvrátil od standardů žánru, který je mi až na vzácné výjimky velmi cizí. To jest: milenci jsou tupě vzdychající romantičtí nudaři polepení hesly o jejich zábavnoti, z úst vypouštějí hlubokonesmyslné fráze o životě či lásce, jejich sekundanti jsou zvykle komická, ale nikoliv vtipná stvoření (pekelná, předčasně duševně vyspělá mladší sestra, tupí kolegové z práce) a každá scéna zavánějící smutkem je doplněna o nějaký roztomilý prvek, jenž určitě musí vyvolat u diváka úsměv. Často přiblblý. O tolikrát komentáři zmiňovanou hořkost jsem ani nezavadil, tu mohou zažívat leda postavy, divák ne. Silné **. (19.03.2010)

no bylo to teda hodne divny.... a to znamená (aspon v tomto prípade) UPLNE UZASNÉÉÉÉÉ!! Marc Webb, stejne jako Neil Blomkampf, natocil svuj prvni film a neni v silach cloveka, aby dokazal natocit neco lepsiho.. Takhle by mely vypadat vsechny romanticke filmy (a mozna nejen ty).. tenhle styl, jakym nekteri novacci toci filmy, beru vsemi deseti, vic takovych (a min makovych) Napadity scenar, skvele napsane a zahrane (nekdo by to nemusel vedet, takze rikam ano, dobre zahrat svoji roli je hodne dulezite) postavy (hlavne Summer MELA byt nominovana na oscara i kdyz hrala tedy poradnou bitch.. :-)), celkovy scenar museli scenaristi psat v dobe nejvetsiho rojeni Můz (ci jake havedi .-)), emoce vytazene na maximum, vsechno nasnimano tak skvele, ze se divak ani nemusi prilis snazit, a hned citi to, co Summer a Tom, animovane prvky vlozene primo do pribehu (ti ptacci byli rozkosni, sedivy svet... prazdny), vice casti obrazu (ta scena, kterou zminuje Cervenak je neco nevidaneho.. kvuli ni se budu muset podivat na film jeste nekolikrat, strasne tezce se v tom clovek orientuje.. aspon je jasne, ze kecy, ze se lide muzou soustredit i na 5 veci naraz, jsou kraviny :-)), nechronologicky dej (ano to tu uz bylo, ale spise v detektivkach, v romantickych filmech sem to aspon jeste nevidel), sceny bez mluveni, podbarvene uzasnym soundtrackem, dokumentarni vlozky (wow, velice zajimavy napad), komentator (ten mi jako jediny prisel trochu nadbytecny, v tech vlozkach ano, ale primo v pribehu ne..) a pribeh jednoho chlapce a jedne divky, kteri k sobe meli tak blizko (mozna) a pritom tak daleko (mozna). To vsechno roztazene na 500 dni... + genialni zaver... (ale druhej dil bych tedy radeji nezkousel..) musim rict, ze to bylo zdaleka revolucnejsi a chytrejsi (jo uznavam, chytrejsi neni zadna vyhra) nez Avatar.. nemohu jinak nez 10/10 PS: Hit-Girl je opravdu chytra holcicka a Lewit je zajimavy herec (s jeste zajimavejsi tvari a ocima), opravdu se podoba na HL (jen trochu jina postava).. A Marc Webb at toho Spideyho toci, od ted mu verim (taky proto, ze mi jedna scena strasne moc Spideyho - konkretne druhy dil, pripomenula.. zkuste najit, ktera :-)) PPS: k tim nominacim.. jak to, ze tenhle skvost nema ani jedinou blbou nominaci? akademici si snad delaj srandu.. (04.03.2010)

[imdb: 8.2/10] | me: Kto očakáva romanticku komédiu tak ako ju poznáme bude sklamaný. Skôr by som povedal, že sa vôbec nejedná o komédiu, ale o príjemným spôsobom spracovaný film o vzťahoch, o tom čo prinášajú a prečo stoja za to a o tom čo odnášajú a prečo bolia, koho bolia a ako, koho nie a aka býva realita niekedy krásna a motivujúca ale taktiež nepríjemná, smutná a plná falošných nádejí. Prechody medzi prítomnosťou a minulosťou sú veľmi zaujímavé a celkovo je nádych film veľmi príjemný, nesie sa v pekných farbách života - tmavých, či svetlejších a odzrkadľuje život taký aký naozaj dokáže byť a tak miestami núti k zamysleniu, úsmevu, či povzdychu. (08.11.2009)

„Tohle jsi například napsal minulý týden: Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů a ty, běhno, jdi do prdele." Už začátek naznačuje, že nepůjde jen o další tuctovou romantickou komedii a pocit skvělého filmového zážitku vydržel (alespoň u mě) až do úplného konce. U 500 dní se Summer divák sice nemůže čekat přímo záchvaty smíchu (i když několik kvalitních hlášek či situací rozhodně stojí za to), naopak, místy to je pěkně hořké (ve vážných polohách však snímek rozhodně neselhává), ale takřka po celou dobu se prostě musíte usmívat, protože na tenhle kousek se jednoduše moc příjemně kouká. Ústřední dvojice snad ani nemůže být lépe zvolená a já se v tom naivním snílkovi Gordon-Levittovi alias Tomovi v lecčem poznávám (a Zooey je…prostě úžasná Zooey, ostatně kvůli tomuhle filmu jsem si ji vlastně tolik oblíbil). Vizuální a technická stránka je parádní, zvlášť hudba je naprosto super (velmi přesně se také trefuje do momentální nálady dané situace) a pár vychytávek či dobrých nápadů, jako třeba úvodní titulky s ukázkou dětství obou aktérů, ozvláštňující načítání různých dnů/fází oněch 500 dní na přeskáčku, ze scén např. optimistické ráno "po" nebo "očekávané a realita", fakt stojí zato. A přestože si nemyslím, že by se film sám pasoval do role nějakého rozdávače životních pravd či co, je bohatý na spoustu trefných situací, které mají se skutečností zatraceně hodně společného (i to otřepané „Pro jedno kvítí slunce nesvítí.“ sem prostě sedí), a to je přesah, který se mi na něm moc líbí. Stejně jako ta neobyčejná ATMOSFÉRA a výborný konec spolu se závěrečnou dokonale pasující písničkou. Zřejmě jsem se nechal poněkud unést metáním superlativů na všechny strany, avšak 500 dní se Summer si je podle mého rozhodně zaslouží. Summer: „Už měsíce jsme jako Sid a Nancy.“ – Tom: „Sid ale Nancy sedmkrát bodl dýkou. Ne vždycky se shodneme, ale já nejsem žádnej Sid Vicious.“ – Summer: „Ne. Sid jsem já.“ (11.04.2011)

Taková sonda do jednoho vztahu a jeho vývoje od počátku až do jeho konce, celý je to vyprávěný ohromně zajímavě a nápaditě a hlavně na tom se film snaží stavět, sice sem teda trochu postrádal smysl příběhu, ale některý pasáže byly tak geniální a originální (rozpůlení obrazovky a sledování očekávanýho vývoje a reality zároveň), že pod 4* nemůžu jít, i když první polovina mě moc nenadchla. (05.11.2009)