Vlk z Wall Street

Jsem celkem udiven. I když snímek zobrazuje morálně pochybnou postavu, nezastává se jí přece, ani ji nehájí. Martin Scorsese natočil film zpracovaný dost neosobním způsobem, každý si může vybrat, jak bude k Belfortovi přistupovat. Už dlouho jsem se nedíval na film tak nezúčastněně, jakoby svrchu a hlavnímu hrdinovi vůbec nežral to, co je podle něj život snů. Dlouho jsem Vlkovi odolával (téma mě moc nelákalo), oceňuju plynulost vyprávění vzhledem ke stopáži, užil jsem si pár vymazlených záběrů, ale k té skoro celkové adoraci se přidat nehodlám. 70%. (13.08.2014)

Asi nemám rád filmy, kde je Leo hodně bohatej a poživačnej, faktem je, že až na pár fórků stylu Pařba ve Vegas mi to celé přišlo jako opulentní zkoksovaný karneval, skrývající docela relevantní (a naštěstí hodně tlumené) podobenství o zhoubné přitažlivosti prodané propisky a křiklavý paradox zpocených koulí v metru, opsaný elegantně v posledních minutách. Cením si toho, že Scorsese přijímá perspektivu hráče (a ne kritika systému) a netlačí diváka do znechucení - Belfort je pak samozřejmě odpudivě přitažlivý mediátor světa spekulací. Ty metafory brokerské komunity jako pravěkého kmene / sekty jsou nicméně zbytečně okaté (i když extravaganza je to pohledná). Pozoruhodná je i očividná "amorálnost" filmu, který vlastně s klidem tvrdí, že podobný styl života je svým způsobem cool - a Scorsese má samozřejmě recht, kdyby nebyl, neměl by Vlk co žrát. Nejlepší na celém filmu je v tomto ohledu zhruba 5 minut, které umručí do hypnotického rytmu brokerský šaman McConaughey. Nemám v jádru, co bych tomu vytkl, sjeté noty to přehraje sebejistě a bez chyb, prostě mi to jen nic svou frenetickou kadencí neřeklo. Trochu podobný problém "otupělosti sarkasmem", jaký jsem měl s angažovanějším Gavrasovým Kapitálem. Vlk alespoň to, co všichni tak trochu víme o spekulativní povaze kapitalismu, říká drze, s úšklebkem, přiznaně nespolehlivě a bez zbytečných rétorických frází. A vůbec vás nezatěžuje zbytečně složitými detaily, taky proč, když za rohem čeká další snížek. Ale pořád mu to trvá 3 hodiny, ve kterých jsem nenašel dost stimulů. Samozřejmě kromě koksu, štětek a těch svinskejch zpomalovacích pilulí... (12.01.2014)

Scorsese a DiCaprio - Wolfs of Hollywood. Scorsese dokazuje, že vie držať krok s dobou, filmovými trendmi a ako jeden z mála režisérov už dlhé roky sám tie trendy vytvára. Tým sa mu darí uspokojiť filmové potreby divákov v celom ich priereze, od základnej, až po tie najšpecifickejšie, ktoré vie oceniť najmä náročnejší divák. Tento film je asi najvzrušujúcejšia životopisná jazda, ktorá je zároveň tak starostlivo a precízne skonštruovaná, že divákovi sa dostáva omnoho viac, než len životný príbeh jednej z legiend z burzového univerza. Humorná sonda do sveta sfetovaných finančných žralokov je však pomerne záludná, pretože málokedy sa dá z výbuchov smiechu prekonvertovať do nejakého pokusu o dramatickú scénu. Nechcem tým povedať, že by bol film povrchný. Charaktery postáv sú vykreslené podrobnejšie ako pohľad cez mikroskop, akurát by som možno čakal miestami viac pohľad do hĺbky, pretože Scorsese k tomu celému akoby nezaujal nejaké väčšie morálne stanovisko. Morálka a prudérnosť tu totiž ide bokom, takže ak sú mravné zásady vašim životným krédom ušetrite si čas a nenechajte sa poškvrniť týmto snímkom. Pohľad na svet kriminálnika je podobný ako v Spielbergovej naháňačke, navyše aj podobne humorne ladený a takisto viac fandíte zločincovi, než spravodlivosti. Herecké výkony sú samostatnou kapitolou, nechcem sa opakovať, ale DiCaprio ťahal tento film s neskutočným nasadením (dialógy, motivačné príhovory, plazenie sa k autu) a jeho výkon by mali oceniť rovno dvoma oscarovými nomináciami. McConaughey a Hill (!) ako skvelí sekundéri, ženské role zas pohladili očko mužského publika. Aj preto si nenechajte ujsť tento uvoľnený a zábavný epos, minuli by ste sa totiž s jedným z filmov roka 2013! 95%. (17.01.2014)

Martyho bych nepodezírala, že se takhle odváže, a jízda je to řádně našlapaná, byť poněkud stereotypní a po nějaké době už jsem si přišla spíš jak na pařbě ve Vegas než mezi vrahy z Wall Streetu. Jednou za čas je to osvěžující a vítám, že namísto mravokárného ukazováku pro blbečky se tu zdvihá vedlejší prst. Byť to ve výsledku vychází stejně jako tři hodiny originálního sexu bez orgasmu, pro což se u nás v Sudetech vžilo označení "zbůhdarma promrdanej čas." (28.01.2014)