Všechny moje lásky

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

Kvalitnych US komedii je jak safranu, toto je len dobovy film, ktory po dopozerani rychlo vyfuci z hlavy. Tema nic moc, ani s´dialogy nie su nic extra, rezia len bezna rutina. Videl som aj Masinu z 8mm, teda pardon, Chrisa Bauera ale pozeral som to hlavne kvoli Beverly D´angelo /Blazniva Dovoloena, Blazniva dovolena v Evrope, Blazniva dovolena 2015/ : 65 % (30.04.2020)

Kam a zejména jak dál? To je otázka, která trápí řadu lidí stojících na rozcestí různého věku, pohlaví, postavení, víry, vzdělání.. K tomu všemu věčná diskuze o hudebním světě dvou podivínů a jednoho, no, hlavního hrdiny Roba (skvěle padnuvší John Cusack). Ten pomocí monologů rozjímá nad svým životem. Fabuluje nad "minulým" typickým způsobem ješitného chlapa, co na otázku odpovídá otázkou. Podobný kousek člověku občas rozlepí oči a nechá ho nahlédnout do minulosti, kdy se uvědomí, co kolikrát taky pěkně zpackal!! Moc příjemné, rafinovaně a pravdivě napsané, se skvělou hudbou, příjemně neokoukanou Iben Hjejle (z dánského Mifune) a.. Jackem Blackem!! (27.03.2007)

----- "Co bylo první ? Hudba nebo zoufalství ?" ----- Zoufalství - zcela jednoznačně ... alespoň pokud bych měla lidskou populaci hodnotit podle osobnosti hlavního hrdiny, jehož bolestínské rozebírání zkrachovalých milostných vztahů hudbu poněkud upozaďuje - a to i přesto, že ji lze považovat za jeho jedinou stálou lásku. Vůbec celá ta údajně komediální záležitost je na můj vkus nadměrně zatížena sobectvím, sebelítostí a úpornou snahou hodit veškeré vlastní nezdary a problémy na někoho jiného - nebo je alespoň zavěsit na krk náhodného posluchače ... potažmo diváka (jako kdybych neměla svých starostí dost). Ne že bychom takoví nebyli, ale k obveselení to jaksi nestačí ... 2,5* (23.07.2015)

Příjemně ukecaná, cynická romantika, kráčející v šlépějích klasiky žánru Singles v tom nejlepším slova smyslu. John Cusack možná nepatří k nejcharismatičtějším hercům na světě, ale možná i právě proto mu tuhle roli uťáplého under-achievera budete věřit - taky proto, že v něm velice pravděpodobně uvidíte něco ze sebe. Jinak jsem si upřímně užil všechny aspekty příběhu - Robovu sebepoznávací cestu do své minulosti; chemicky velice uvěřitelný příběh hlavní dvojice i odlehčující epizodky v obchodě s Barrym a Dickem. A nahrávky, samozřejmě... 80% (04.03.2013)