Zátah 2

Uff.. Moderní klenot Asijské kinematografie. Raid 2 je bezkonkurenčně nejlepší, největší a nejbrutálnější martial/akční flick pod sluncem, Iko Uwais připomínajícího mladého Jet Li se stává martial art hvězdou současnosti alespoň pro mě, Gareth Evans je nejzručnější akční režisér na naší planetě, ten chlap je génius, má dokonalý vizuál, nejrealističtější akční scény, které kdy ve filmu byly natočeny a perfektní práci z kamerou. Násilí a brutalita ve filmu obsažena se jasně vysmívá veškerým PG-13 akčním filmům a rozpočet 4,5 milionu se ještě více vysmívá všem vysoce rozpočtovým Hollywoodským blockbusterům. Nejkrásnější byl však příval akčních sekvencí od zabláceného vězení (nekontrolovatelný chaos), fantastická automobilová honička, o které se bude mluvit ještě hodně dlouho, vynikající akční scéna s dvojčaty, při které míru brutality mohou rivalovat pouze horory a finální fight, který vám vyrazí dech od intenzity a šílenství. Člověk při sledování nadává a řve jako při hokejovém mistrovství světa, zpotí se a vyčerpá jako při maratonu 20 kilometrů a hlavně kouká s otevřenou pusou na něco, co v životě neviděl. Takový zážitek jsem si z filmu snad ještě neodnesl, mám chuť se na film koukat pořád dokola. Olala to byl, ale randál ! 10/5 (22.06.2014)

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

To, že Raid 2 prekonáva svojho predchodcu v množstve, kvalite a úrovni akčných scén je vzhľadom na to, v akom žánri sa pohybujeme, veľmi potešujúce. Mimochodom choraografia tohto filmu je niečo, ako z inej planéty... . Takmer každá druhá bojová scéna (s povestnou mega čerešňou v podobe záverečného duelu) ukazuje zdvihnutý prostredník a zároveň predstavuje aj hodenú rukavicu zvyšku sveta - či už Tonymu a jeho slonom, alebo hongkongskej elitnej squadre, či Európe a americkému kontinentu na čele s Adkinsom a Zarorom. Raid 2 je tak v tomto úplne nový level, ktorý zatiaľ na konkurenciu vzhliada z veľkej výšky, pričom (ne)prekvapivo samotné snímanie bojov je viac západné, ako východné (aj napriek častým dlhým záberom, prevažujú polocelky pred uhľadenosťou veľkých celkov). Ten najpotešujúcejší fakt je ovšem to, že za neuveriteľne dlhú dobu dostávame film s početnými martial art sekvenciami, ktoré sú usadené do komplexného príbehu rozmerov rozsiahlej kriminálno-gangsterskej ságy. Toto nie je bezduchá mlátička, toto je plnokrvný rodinný mafiánsky epos, ktorý od videohernej jedničky narástol do obrovských rozmerov s paletou plnokrvných postáv a ich uveriteľných motivácií. Všetko spojené do koreherentného spletenca. A hoci film nie je dokonalý a do tretieho dielu tvorcom želám hlavne ešte prísnejšieho dramaturga - režisér, scenárista, strihač a čiastočne aj choraograf Gareth Evans takmer v každom zábere preukazuje réžijnú sebaistotu, ponúka viaceré nezabudnuteľné strihové montáže a má ten správny cit pre prekladanie frenetickej akcie s momentami napätého kľudu - ticha pred búrkou, ošperkované drobnými "fórikami" odľahčenia, pričom stihne referencovať viaceré ikonické scény a motívy jeho obľúbených a známych filmov. A práca so zvukom predstavuje podobne malú-veľkú revolúciu ako priniesli bournovské eskapády od Greengrassa - to hravé prelínanie a rozvíjanie ruchu / buchu / tlkotu a hrmotu v deji filmu do hudobného podfarbenia veľmi účinne rytmizuje jednotlivé sekvencie a pridáva im na dynamike. Takže 9/10 a ani si rašej nechcem predstaviť, čo nám ponúkne záverečný diel. [Film videný v kine na veľkom plátne]. (07.05.2014)

Panta rhei pomrdej aneb Absolutní meganámrd dvakrát neuplácáš. Po ultimativním, naprosto dokonalém a velkolepém vybíjení komárů v jedničce dostal velšký pastevec orangutanů přidáno a všichni příznivci lidoopího fistingu napjatě čekali, co z něj vyleze tentokrát. No, je to rozhodně řidší a více hnědé. Místo další nekompromisní vybíjené začal zpychnuvší Garet ukájet své skorsesovské ambice, ňahňat se ve Volavkách a Skrytých identitách, a tím pádem už Auvajs tolik nebolí, protože jej narouboval do stokrát omleté klišovité bajky, jenž by se dala s úspěchem nazvat „ Přičmoudlý Leonardo umí karate“. Ale ruku na pytel, ač je toho pošťuchování v té dvou a půl hodině tentokrát docela poskrovnu, je opět fantastické, brutální a téměř neuvěřitelně natočené. Takže kdyby se méně žvanilo a více adidas, nezajistilo by to sice indonéského Putraoskara, avšak spokojenějšího verbala určitě. (01.07.2014)

To, čím se před léty egoisticky chvástal Jackie Chan, dnes v Indonésii umí každý komparzista a kdo neovládá minimálně šestadvacet druhů bojových umění, ten ve filmu nehraje. Nehodlám omdlévat ve vlastních tělních sekretech jako mí předřečníci, leč musím pokorně uznat, že bojové sekvence byly luxusní. Ač jsem hrdé prase rozměrů nevídaných, kterému žaludkem nepošteluje ani incestní fisting, homosexuální felching, nebo obličej Justina Biebera, tak musím uznat, že tato degutantní kuchařka na 100+1 způsob, jak správně separovat mozek od lebky, byla moc i na mě. V některých obzvlášť nechutných momentech jsem tedy protestantsky sklonil hlavu do klína a pokoušel se uklidnit selfieorálem. Pátou hvězdu nedávám proto, že mi bylo absolutně jedno kdo chcípne jako další, pročež jsem v podstatě sledoval jen soubor precizně natočených bojových scén protkaných nudným tlacháním. (23.06.2014)