85. Annual Academy Awards

Toto bylo mé páté předávání Oscarů, které jsem sledoval v přímém přenosu na HBO. A zároveň toto bylo mé první předávání Oscarů, které jsem nedokoukal až do konce a někdy kolem půl páté ráno (tedy zhruba hodinu a půl před skončením ceremoniálu) jsem to vzdal a šel spát, protože jsem cítil, že už dlouho neudržím své oči otevřené a během některé z následujích reklamních pauz bych asi definitivně odpadl. Asi už začínám být na tohle ponocování moc starý, nebo už jsem Oscarů zkrátka nabažený a postupně se vracím k tomu, že mi stačí si druhý den přečíst výsledky. Nicméně samotný ceremoniál jsem si vlastně docela užíval, Seth MacFarlane (kterého jsem do této doby vůbec neznal) příjemně překvapil, dokázal mě i pobavit, a zkrátka jsem si jeho moderátorský výstup užíval. Potěšil mě i šot s maňásky na motivy filmu Let, u kterého jsem se fakt pobavil. Co se týče výsledků, tak tam u mě taky panuje vesměs spokojenost, žádný z nominovaných filmů jsem sice před samotným ceremoniálem neviděl, ale už nyní vím, že Argo i Lincoln půjdou asi díky svému žánrovému zařazení mimo mě, ale hodně se těším na filmy Terapie láskou nebo Pí a jeho život. Jinak zbytek ceremoniálu jsem skouknul dnes ze záznamu a hodně pobavil Daniel Day-Lewis se svou děkovnou řečí. Co se týče českého komentáře, tak ten mi nijak nevadil, pánové se letos se svými subjektivními názory snažili krotit a bylo to dle mého názoru v normě. Celkově tenhle oscarový ceremoniál hodnotím jako jeden z těch povedenějších a uděluji čtyři hvězdy. (26.02.2013)

Relativní spokojenost s výsledky, ale jinak se samotný ceremoniál ničím nevytrhával z klasické šablony. Počáteční verbální a nekorektní humor Setha MacFarlanea šel stranou a byl vystřídán vcelku unylými muzikálovými čísly, které na mě působily dojmem, že tvůrci už opravdu neví, čím oslovit diváky, tak jen nahnávají stopáž neadekvátními hudebními čísly (Chicago, jako opravdu?). Kromě Adele a Bídníků samozřejmě nešlo o nic, co vytrhávalo z letargie podivně nevyvážené show, která na jednu stranu navazovala na nostalgickou a konzervativní tradici minulého ročníku a na druhou se onu "akademickou" rutinu snažila oživit oslovováním mladšího publika vytříbeným slovníkem a drsnějšími narážkami (hlavně Méďa). I když pravda, do křečovitosti předloňského ročníku to mělo stále daleko... (25.02.2013)

Seth MacFarlane nasadil v úvodu překvapivě vysokou laťku - usměvavý, sympatický, důstojně vtipný a k tomu ještě excelentí zpěvák! Návštěva Teda byla téměř povinností, humorný vrchol večera byl zpodobněn písní "we saw your boobs", nicméně pak se začalo nějak spěchat a na další legrácky už nezbyl prostor... Vítězství Argu přeju, Tarantino si konečně také přišel na své (zaslouženě), Waltz to utáhl po druhé na variaci Hanse Landy (a že mi to vůbec, vůbec nevadí) a... Jen vyhlášení z rukou paní Obamové bylo hodně wtf. 7/10 (27.02.2013)

neházejte to na MacFarlanea aneb jak zpívání pohřbilo Oscary.. chápu, že Sethův nekorektní humor (sexismus, Židé apod.) nesedí každému, ale já se při jeho výstupech bavil výborně - zejména píseň "We Saw Your Boobs" (tohle gesto Jennifer Lawrence nedostanu ještě nějakou chvíli z hlavy) a maňásková parodie na Flight byly co do vtipnosti jednoznačně vrcholy večera... problém nastal ve chvíli, kdy začalo samotné předávání, během kterého se krom děkovaček de facto už jen zpívalo, zpívalo a zpívalo, čímž celý galavečer naprosto ztratil spád a tempo.. Adele beru (i když na song "Skyfall" a mánii okolo něj jsem alergický), ale proč proboha Goldfinger, Barbra Streisand nebo Chicago? ... loňské Oscary zdaleka netáhl Billy Crystal, ale naopak svěží a vtipné výstupy jednotlivých osobností, které letos chyběly (nebo nebyly tak povedené) ve prospěch všudypřítomného (a nezáživného!) zpěvu.. jednoznačně ovšem musím vyzdvihnout muzikálové vystoupení kompletní sestavy z Bídníků, to byla opravdu paráda.. celkově tedy letos žádná sláva, moderátora bych z toho ale rozhodně nevinil.. P.S.: Michelle Obama? seriously? (26.02.2013)

Vrcholně vzrušující a fascinující podívaná, u níž mé srdíčko cinefila více než pookřálo. Opíjet se v nočním Světozoru a sledovat při tom udílení Oscarů pro mě letos bylo něčím jako satisfakcí za všechny ty nekonečné večery strávené sledováním filmů - považuji za otázku soukromé prestiže, že jsem obeznámen nejen s většinou oceněných i nominovaných děl a tvůrců, ale i většinou filmových celebrit, které se v této impozantní show objevily. Samotné výsledky jsou zde podle mě tak trochu vedlejší, ty si může každý přečíst v ranních zprávách a na (ne)oprávněnost jejich udělení vlastně sere pes. U téhle show je na prvním místě defilé všech těch krásných íbrmenšů z Hollywoodu a skládání holdu světu stříbrného plátna, což se letos realizovalo s odzbrojující mírou nápaditosti a zábavnosti. Show v tomto měřítku si nelze představit jinde než v Americe a díkybohu za to - nic velkolepějšího než udílení Oscarů jednoduše neznám. Když jsem vycházel z kina, maje dosud v hlavě čerstvé dojmy z tohoto výjimečného večera, vzpomněl jsem si na každoroční nesnesitelnou trapnost spojenou s udílením Českých lvů - toto srovnání je vážně k pláči. (25.02.2013)