Režie:
Matt ReevesKamera:
Michael SeresinHudba:
Michael GiacchinoHrají:
Andy Serkis, Woody Harrelson, Judy Greer, Steve Zahn, Gabriel Chavarria, Karin Konoval, Terry Notary, Sara Canning, Max Lloyd-Jones, Alessandro Juliani (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Válka o planetu opic začíná dva roky po událostech předchozího snímku Úsvit planety opic. Z inteligentního šimpanze Caesara (Andy Serkis) se stal nezpochybnitelný vůdce rozrůstajícího se společenství opic, a když se s ním nyní setkáváme, je mu okolnostmi vnucena nová role válečného generála. Situace opičího klanu vedeného Caesarem je totiž katastrofální. Jejich skupina ustoupila do lesů, kde se často utkávají v bitvách s lidskou armádou, vedenou nelítostným plukovníkem McCulloughem (Woody Harrelson). Ztráty opičího společenství jsou obrovské a Caesar cítí bolest z každé smrti. Potýká se s vlastními temnějšími instinkty a nastupuje na cestu pomsty, na níž se nevyhnutelně střetne s plukovníkem v epické bitvě, která určí, kdo se stane vůdčím druhem, jenž bude určovat další osud těch druhých, poražených. (Cinemart)
(více)Videa (13)
Recenze (824)
Dneska lze narazit na inteligentní opici v podstatě pouze ve třech případech. Při tom prvním se ráno proberete z kómatu, v hubě tenisák, jazyk zralý na oholení, přičemž vám ta mrcha vám sedí za krkem, mlátí vás z obou stran do spánků, v pravidelných intervalech se vám nakloní přes rameno, napálí pěstí na solar a tím svým „Uu – uuu – uuuu –uu“ či znakovým strkáním si prstu do krku vás nutí jít se vyblít. Inu, nic moc s tím nenaděláte, tudíž jen přivřete oči před mučivým světlem, rezignovaně pokrčíte rameny, zarazíte mezi ně hlavu, protože by vám při prudkých pohybech mohl tou prasklinou uprostřed čela vypadnout mozek, po sté si slíbíte, že už nikdy nebudete tak chlastat, no a odeberete se na hajzl jí poslechnout, aby co nejrychleji zmizela. V případě druhém se ráno proberete z kómatu, v hubě tenisák, jazyk zralý na oholení, přičemž ta mrcha leží vedle vás, čumí na vás jak na svatý obrázek, zasněně vzdychá, dělá kudrnaté oči a škemrá, jestli si to ještě náhodou nechcete zopáknout. Inu, i tady jste dost v prdeli, tudíž jen zhnuseně přivíráte oči před tou „nádherou“, jste vděčný za to milosrdenství, že si nic nepamatujete, hodíte přes to radši deku, po sto prvé si slíbíte, že už nikdy nebudete tak chlastat, protože bez lihu byste si na své důstojnosti takový šrám nezpůsobili ani po pětiletém půstu, kosu hodíte hned a na místě, abyste ji řádně odpudili a ona co nejrychleji zmizela, a odeberete se na hajzl strčit si pro jistotu péro do Alpy. Třetí případ je asi nejhumánnější a na hajzlu nutně skončit nemusíte. To se takhle ráno probudíte po vydatném osmihodinovém neříhavém spánku, kdy jste šli večer do postele jako slušný člověk sám, v deset a po sklenici teplého mléka, no a pustíte si videjko. Ač jste podle přívěsu očekávali patetický, rektobolný a močopudný sračkol o týrání ubohých primátu, nakonec zjistíte, že vás z toho až tolik nenatahuje, je to krásně natočeno, Endy Serkis uvnitř šimpanzího šachisty zase glumuje ostopéro, Vůdy je jako velitel opičí Osvětimi náležitě démonický a nehumanoidní a docela příjemně akčně to odsejpá. Sice nejprostodušší díl z novodobé série, nicméně veskrze snesitelný a kufr vám to rozhodně neobrátí. Doufám, že v dalším dílu už konečně opičky začnou týrat toho slizáka Čarltna Hestna! ()
Úvodní vtáhnutí do děje mrazivou lesní scénou je ještě OK, ale jakmile se rozehraje generický klavírní motiv snažící se dolovat z diváka emoce, bylo jasné, že je konec a potřetí se to definitivně nepovede. Film který mohl být čímkoliv. Válečnou apokalypsou o záchranu světa, opičí oddyseou, ponurým post-apo opičím dramatem. Bohužel se tam patlá tak trochu od všeho kus a ve výsledku to nemá žádný silnější motiv. Což je vzhledem k předchozím dílům (hlavně jedničce) fatální fiasko. První film měl navíc příjemný punc "realistické přírodní katastrofy". Herectví renderovaných opic je o třídu lepší, než všech skutečných herců. Bohužel i Woody Harrelson si vybral slabší chvilku a naprosto špatný film. Dvojka za vizuální efekty a (digi) pohledy opičáků, které paradoxně jediné byly sem tam hmatatelné, skutečné. ()
Potřetí a vůbec nejlépe. Vojna o planétu opíc je ani ne tak strhující jako spíše procítěné veledílo mého oblíbeného režiséra Matta Reevese, které v každé scéně a vůbec jednotlivém záběru lahodí oku a umně dokazuje všem v Hollywoodu, jak se mají dělat remakové trilogie. Michael Giacchino vstal z mrtvých, jelikož kromě toho, že zvučí snad každej druhej biják, tak mě v dohledné době nechal smlsnout si na ozvučení, které zřejmě nebude extra samostatně poslouchatelné, ovšem v korespondenci s tónem filmu jsem už dlouho neslyšel tak přesně dolíhající hudební doprovod. Ač ve své podstatě naprosto minimalistický, i díky střihu zvuku zkrátka přesně padnoucí jako jmenovka na uniformě čerstvě břitvou oholeného Woody Harrelsona. Jeho plukovník McCullough nejenže v první scéně, i díky líbivým zpomalovačkám, neuvěřitelně vytlačí oči z důlků, ale i ve všech svých scénách z něj čiší ona zarputilost, nenávist a neuvěřitelná porce charismatu picnutá testosteronem a nedovedu si představit větší hrozbu, která by Caesara v jeho nejspíše posledním boji za nezávislost mohla potkat. V souvislostí s ním samozřejmě ani napotřetí nelze opomenout motion capture boha Andyho Serkise, který díky fanboyům z novozélandské Wety dokázal nejen klasicky a bez poznání rozpohybovat naštvaného opičáka, ale i mu dodat ještě více emocí a jeho scény s jednou tajemnou holčičkou mě naprosto strhly. A ač bych zde rád rozebral jednotlivé scény (bez spoilerů to prostě nejde), tak jen lehce navnadím na finále, která mě obecně ve filmech příliš neuspokojují, jenže zde je to zpracováno tak odlišně a svěže, že jsem se zkrátka nenudil ani minutu. V některých pomalejších pasážích už zbýval jen pomyslný krůček na tenkou hranici zdlouhavosti, ovšem Reevesovi se v mých očích povedlo tuto mrazivou tenkou linii perfektně vybalancovat. I díky perfektním vtípkům Steve Zahna, kterého sice na plátně nepoznáte, ale jeho charakter si pravděpodobně budete pamatovat ze všech nových nejvíce. Válka je dokonána, jde se domů. Ještě je ale rozhodně o čem vyprávět. ()
Psychologické drama, utahaná alegorie, dokument o opicích. Kouzlo prvního filmu zcela vyprchalo a na původní film ze 60. let tohle nemá ani za mák. Snad zkrátit o hodinu... Kecy o tom, jak jsou na sebe zlí nejen lidé, ale i opice, najdu v řadě daleko chytřejších filmů. Pár momentek je fajn - úvod, vodopád, pronásledování na koních...pak se z toho stane koncentrákové drama a nakonec je vše velkolepě zničeno, jak to známe z bondovek. Po technické stránce není co vytknout, snad jen pixelová lavina, ale voda se prý blbě animuje ve všech skupenstvích, tak nad tím se dá přimhouřit oko. Jinak dýchavičné, s minimem napětí. Konec mi připomněl nekonečné umírání Jana Amose...ještě že jsem to tušil a do kina nešel. A vnitřně jsem se bránil fandit opicím, když nakonec ovládnou celou planetu, že...a lidi byli vykreslení spíše jako svině. Pak se těžko jeden s nějakou postavou ztotožní. Slabé. ()
Vojnový western s opicami? Prečo nie. Veľmi pomalý, veľmi neakčný, veľmi pôsobivý a fakt veľmi dobrý blockbuster. Trikovo neuveriteľné, herecky užasné a najmä v prvej polovici takmer dokonalé. Škoda prepálenej dĺžky a občas nie úplne ideálneho scenára. Kvalitatívne niekde medzi jednotkou a dvojkou. 9/10 ()
Galerie (93)
Zajímavosti (22)
- Velká čest byla udělena australské internetové hvězdě Ozzy Manovi, který si mohl zahrát jednu z vedlejších, ale významných rolí opic. Po natáčení Ozzy o sobě sám ze srandy prohlásil, že pohybovat se jako opice má vrozené, a tak nácvik nebyl třeba. (Eliott)
- Původně měl Caesarova syna jménem Modré oči hrát Nick Thurston, nakonec byl pro roli vybrán Max Lloyd-Jones. (freelex)
- Režisér Matt Reeves našel inspiraci u Paula Thomase či Quentina Tarantina a vsadil na 65mm film. To znamená, že záběry jsou širší a tím pádem se divákům dostane obsáhlejších pohledů na filmové krajiny. [Zdroj: NaFilmu.cz] (Duoscop)
Reklama