John Doe: Vigilante

Austrálie v poslední době válí.Nejdříve výborný zombie film Wyrmwood a teď se na povrch dostala výborná krimi-detektivka,která mě velmi zaujala.Je pravda,že oproti americkým filmům zde jsou pro nás neznámí herci,ale to mi vůbec nevadí.Docela by mě zajímalo,kolik takový film stál,ale vím,že to nebylo mnoho.Nápad filmu je velmi zajímavý a trochu se podobá filmu Očista,ale celkově se mi John Doe líbil více.Výborný hlavní herec,posledních deset minut mě hodně překvapilo a konec to všechno dovršil.Hodnocení:75% (02.03.2015)

Další ze samozvaných mstitelů, jehož minulost, pohnutky a charakter zpětně rozplétá novinář pomocí rozhovorů jak s policisty, tak s jinými žurnalisty a především se samotným vrahem. Zároveň se ukazuje, jaký vliv mělo ono mstitelství na samotnou společnost, která se pochopitelně rozdělilia na dva tábory. Celkově mi film sedla. Bavila mě forma, bavili mě herci a ačkoliv pohnutka, která vedla Johna Doea k tomu, aby vzal zákon do vlastních rukou, byla ta nejprovařenější z provařených, byla asi tou nejlepší, jakou mohli tvůrci zvolit. Finále mě pak posadilo na zadek a navrch bavili i neokoukaní herci. Bravo klokani! 85% (27.02.2015)

Premisa je výborná. Jeto přesně to, co mám rád. Mezi lidmi se objeví někdo, kdo chce potrestat zlo. Není to nic originálního, ale tohle téma rozhodně není mrtvé a pořád je o čem psát a natáčet. Tady je místy akce na úkor myšlenky, což mi sem tam trochu vadilo, ale ne natolik, aby to film naprosto odsoudilo. (04.03.2015)

Dost o hovně. Film podle mě staví akorát na primitivním pocitu divákova zadostiučinění, že nějakej slizkej ouchyla dostal do držky, a z těchto scén se vlastně film skládá. Pak je tam ještě nějaká vata, která není podstatná. Je-li ve filmu nějaká myšlenka (asi tedy spočívající v názoru, že každý recidivista by měl být libovolně zamordován kýmkoliv, kdo si to zamane), je dost stupidní. (09.03.2015)

Depresivní a frustrující filmový rozbor na téma, zda může vůbec existovat společensky ospravedlnitelné násilí, zda lze tolerovat právo vzít spravedlnost do vlastních rukou či filozofii oko za oko, zub za zub. Film, který vyvolává otázky, zda je škodlivější nedokonalost a krátkozrakost systémové spravedlnosti či nekontrolovatelná "lidová" spravedlnost nabalující na sebe různé násilíchtivé entity přiživované nevyvážeností mediálního obrazu, které svou nebezpečností možná i převyšují zlo, které se snaží na oko potlačovat. Film na tuto otázku přímo neodpovídá, odpovědi ponechává na průchodu myšlení každého z diváků, které nechává pouze utápět se v bahně bezvýchodné frustrace. Jedna z nejvíce znepokojujících sociálních sond, která se nevyhýbá krutému násilí, ani citovým atakům. (29.03.2015)