Píseň moře

Co se Kellsu u mě nepovedlo, to Píseň moře zvládla dokonale, zkrátka tenhle příběh jsem si užil a prožil naplno a opravdu se mi neskutečně líbil. Je to taková příjemná kombinace pohádky a keltské mytologie, která se opravdu krásně sleduje. Stejně jako u Kellsu je nutné i zde uvést pěknou barevnou animaci, která obzvlášť v poslední části, (když začne Saoirse zpívat) graduje do podle mého opravdu nádherného vizuálního zážitku. Když k tomu přidám hudbu, která je prostě kouzelná (především ústřední melodie), dále pak zajímavé charaktery v čele s neskutečně roztomilou Saoirse a příběh, který sice není příliš složitý, ale o to víc je emotivní, dostávám zážitek pro mě veskrze dokonalý a tedy za mě naprosto jasných 5* a 10/10. (17.03.2015)

Píseň moře mi stejně jako mnohým zdejším uživatelům připomínala Miyazakiho fenomenální Cestu do fantazie, a i když mě Moorův film nedostal tolik jako jeho "japonský bratránek", jedná se stále o nádherně odvyprávěný příběh s osobitou animací a nejedním silným momentem. Snímek nabízí krásný a zároveň smutný příběh jedné rodiny, nacházející se na hranici mezi reálným a pohádkovým světem, jež dokážou být oba jak vřelé, tak i kruté. Zaujaly mě rozličné postavičky, které Ben a Saoirse na své dobrodružné cestě potkali - ať už šlo o vousatého Seanchaího či nejednoznačnou Machu (ve které jsem viděl Yubabu a Zenibu) - a celkově se mi líbil onen magický příběh o Písni moře a prostředí čarokrásného Irska. (03.01.2021)

Dokonalé. Tomm Moore nielenže spojil základne druhy animácie do jedného filmu, ale držiac sa línie akú vytvoril už vo svojej prvotine Brendanovi a Tajomstve Kellsu zabrdol do Írskej mytológie a folklóru a vytvoril podmanivý príbeh o súrodeneckej láske, čarovnosti s odvážnym psíkom, ktorý vie bežať s vetrom o závod, ale sa aj potápať ako správny psopotapač. Hudba je krásna a nesie sa celým príbehom ako lightmotív. Zatiaľ čo v prvom svojom filme stavial do opozície mýtus a históriu, v Piesni mora stavia do opozície mýtus a súčasnosť. Páčilo sa mi ako to ladne prešlo z normálnej poetiky do tej rozprávkovej. Pripomínalo my to Mononoke, keby ju natočili Íry, alebo Oceán na konci uličky od Gaimana. Moore sa vybral inou cestou ako súčasný animovaný mainstream. A hoci som stále fanúšik Disneyho a Pixaru a všetkých tých príšerných fabrík na sentiment a zaujímavý príbeh, neviem sa ubrániť pocitu, že dušou a myšlienkou( aj keď jednoduchou), ale hlavne dobre zvoleným vizuálom, Pieseň mora všetkých prevyšuje. Rozhodne sa teším na Mooreov ďalší počin a soundtrack je povinnosťou. Hlavne na upršané dni. (22.03.2015)

Kouzelné. Ne sice tolik, jako Brendan a tajemství Kellsu, ale pořád dostatečně na to, aby divák odcházel z kina s pohlazenou i rozjitřenou duší a potěšen, že viděl "jiný" animák. ____ Svět keltských pověstí se propojuje se současným trápením jedné neúplné rodiny a nepředkládá jednoznačně, co je dobro a co zlo. A i když je konec nadějný, nepostrádá smutek, protože bytosti z bájí navždy opouštějí tenhle svět, kde pro ně zbývá místo už jenom ve fantazii nebo v úkrytu na začmouzeném kruháku. Svět tak ztratil jedno ze svých magických kouzel, ale s tím se už nedá nic dělat. Film jenom konstatuje fakt, protože kdo dneska doopravdy věří bájím? (Mezi námi, malá naděje zůstává - na Islandu věří ve "skrytý národ" více než polovina obyvatel. A jestli mýtické postavy odešly na Island, vybraly si překrásný kraj pro svůj poslední azyl.) (31.03.2015)

Tajemný svět, v němž se prolínají svět lidí a svět víl (až jsem si vzpomněl na Sen noci svatojánské), v nádherné animaci. Explodující finále je pak plné úchvatných obrazů nespoutané fantazie. Je to ale velmi smutný příběh, byť se zdá, že konec je dobrý...nu, takový andersenovský, za nějž bych nejraději dvě hvězdy strhnul. Přesto jde o film krásný, a tak hodnocení ponechám. „U zlaté makrely, to je něco!" (30.12.2020)