Semestr

Lži, pokrytectví, podvádění či porucha soustředění... jen pár z mnoha témat, které probírá tento seriál, Adam Sedlák a taky některé z důvodů, proč nenávidím moji generaci. Troufnu si říct, že nejlepší český režisér (možná s , možná bez, přívlastku současný) to zkrátka dokázal už ve své prvotině nastavit nepříjemné a zcela bez jakýchkoliv růžových brýlí (jak to mnozí neúspěšní režiséři u takovýchto témat dělají) zrcadlo zobrazující naší a především pak mladou (ale pořád o něco starší než já, chjo) společnost, a to vše v tom nejúdernějším stylu. Nebo, nevím, možá by to šlo úderněji, do toho kecat ale nebudu, protože už samotné pojetí této hry na dokonalý vztah/život, zatímco jeden druhému nemůže věřit a vše se to propadá do světa nezájmu a ignorace, kde si stačí vypnout zvuk a hrát si na šťastný pár. Neuvěřitelná lehkost v odvyprávění těžkého příběhu, který (jak už někdo poznamenal a já nemůžu než souhlasit) se vlastně odehrává jen tak mimochodem. Každý detail má v této věci, která má mimochodem neuvěřitelný spád, své místo. No a herci samozřejmě super. Jediný problém mám, že někde v čtvrtém nebo pátém díle si tam bůhvíproč nadávali na můj vkus nějak dlouho a moc se to nehýbalo - to se dá ale odpustit, život prostě takový je. Což mi po zhlédnutí došlo, že jsem z toho vlastně strašně smutnej. (26.05.2024)

Semestr je v jistém ohledu až neuvěřitelný. Dává seriálu jako takovému úplně jiný pohled a když se na toto díváte přijde vám, že jste se posunuli hodně někam dál. Spíš je problémem jak moc chaotický to pak ve výsledku je. A navíc... věc, která je na tom asi nejvíc úchylná je ta, že celý seriál je pojatý jako vy byste byl pracovník NSA, co sleduje hlavní hrdiny v akci. Ale to ať si asi každý přebere sám. Největším problémem seriálu poté je to, že nikam nevede. Něco se děje, pak se zjistí, že je to furt jeden a ten samý problém a takhle furt dokola. Lehce depresivní. S tím, že zde není žádné vyvrcholení příběhu. Velice promarněný potenciál. (23.12.2016)

Zjišťuju, že mi pomaličku ujíždí vlak. Nemám totiž iPhone, MacBook, ani nepoužívám Skype či spoustu jiných programů, přes které Amálie s Damiánem na mimořádné lince Praha - Berlín komunikuje. I tak jsem se ale v příběhu těch dvou neztratil, za což si gratuluju : ) A pochvala autorům za výborný soundtrack .. (05.01.2017)

Hodně svérázný a zajímavý český projekt, který mě docela chytil. Téměř celý příběh Amálie a Damiána se odehrává pouze na obrazovkách počítačů mezi okny jednotlivých aplikací. Svérázná generační výpověď ve které se podle mého většina lidí této generace bez problému najde. Spojení děje s pop-kulturními odkazy a lákavou hudební stránkou funguje skvěle. Jen je škoda, že největší katarzi měl seriál v předposledním díle a poslední díl tak není úplně tou pomyslnou třešínkou na dortu. (13.12.2016)

Zdálo se mi to jako celkem originální nápad, založit celý seriál jenom na počítačových obrazovkách… ale ve výsledku je to nakonec docela nuda. Sice se s tím naše generace lehce ztotožní, ale není to vlastně docela smutný, když se naše životy dají vyprávět jen pomocí obrazovek? Co to o nás tak asi vypovídá? Jako jednohubka to ujde, ale teď se zase moc ráda vrátím k normálním filmům, které zobrazují svět mimo virtuální prostředí (a v tomhle stylu už radši nepokračujte, díky). (08.03.2017)