Jak se moří revizoři

Chápu, když tvůrci neseženou tolik peněz, kolik by si představovali. Ale tohle..... Větší amatérismus jsem v české kinematografii dlouho neviděl. Nejhorších 90 minut v mém životě. Nechápu, že tvůrci mají ještě tu drzost a film promítají v kinech, kde chtějí po divákovi za tento "opravdu nevšední" zážitek zaplatit. Tohle dílo patří maximálně na YouTube, kde si ho může v klidu domova užít pár dobrodruhů, kteří se mohou podívat na to, jak se NEDĚLÁ!!! film. Absolutně nechápu, jak mohla režisérka projít FAMU. To je opravdu k zamyšlení... (18.10.2018)

Mizí i nejzákladnější profesní vrstva a snímek vypadá jako nehotový. Výjimečně krutý Fila tentokrát v recenzi prozrazuje děj v naději, že na film lidé nebudou chodit do kina. Navíc sledování pro mě bylo jako nepodařená stupidní sociologická sonda do života pětačtyřicátníků nepříjemné. Je to hodně úmorná podívaná a přehlídka utrápenosti. Na vznik filmu přispěli dobrovolníci. Nejde vůbec o komedii, ale o rodinné melodrama krize středního věku, dokonale dokládající, jak se na téma Americké krásy dá vyrobit česká hrůza. Celou podstatu zpackané existence „jsem stárnoucí vůl“ odvypráví revizor hromadné dopravy v monologu, případně v dialogu s bratrem. Pasivní, sebelítostivý, bezcílně bloumající, totálně nezajímavý hrdina. A není sám, kdo vzdychá při pohledu do zrcadla. Dospívající potomci bolestínských rodičů se chovají jako na prahu puberty, načež umravněný scénář dovede dceru k prohlédnutí, že by neměla partnery střídat jako ponožky, a syna k objevu, že si lépe vydělá brigádou než loupeží. Veškerá řemesla tu přicházejí na buben, počínaje statickou kamerou, před niž hrdinové vesměs usedají, vstávají a zase usedají, a konče prkenným herectvím; dokonce ani zaplakat neumějí. Noční můra domácích rádobyfilmů, product placement čili využití sponzorských výrobků, tu nabývá obludných rozměrů. Mužova vzpoura vede právě a pouze do značkového obchodu s pánskými obleky, jeho žena si pro změnu zvedne sebevědomí návštěvou reklamního salonu krásy. Čímž je manželské odcizení zažehnáno a postavy si mohou padnout do náruče se sdělením, že v celém všivém světě má jedině rodina ještě cenu. Dalo by se pokračovat donekonečna: o sáhodlouhých záběrech přípravy salátu, o pózování ve sponzorském resortu, o klipové manýře „průletů“ městem. Hrozné je, že za největší průšvihy domácí kinematografie nesou hlavní díl viny distributoři, kteří nulovou hodnotu poznají, přesto ji divákovi otrle vnucují za jeho peníze. (13.04.2020)

Toulová si vzala svůj evidentně hodně starý mobil, svolala největší zoufalce z Ordinace, nakecala jim, že má scénář a začalo filmové peklo, které v našich dějinách nemá obdoby. Tváří se to jako komedie, ale jde jen o depresivní kňourání jednoho vola a jeho tragické rodiny. Co je na tom vtipného, však netuší nikdo. (12.06.2020)

Hovno revízori, diváci sa takto moria! Ako sa taká amatérčina vôbec dostala do kín? Aj Pražský Dopravný podnik, ktorý to musel sponzorovať, aby presvedčil ľudí, nech netrápia tých chudákov revízorov jazdením načierno, sa napokon musel dištancovať. Nefunguje tu totiž nič okrem hudby,.15 minút je zábava sledovať, jak naozaj zlé to je, potom už len trápenie. (21.10.2018)

Tak nějak nechápu zdejší hodnocení "odborná poroto"?! Jistě filmařské chyby tam beze sporu určitě jsou, pro laika rozpoznatelný střih, poněkud zmatené střídání dne a noci. Jako by amatérská kamera (ta mi kupodivu nevadila, dodávala příběhu na realističnosti). Nicméně příběh byl velmi dobrý, musí se v něm poznat hromada běžných rodin. Uvadající manželství, nevděčné a drzé děti, se kterými pořád ještě cloumá puberta. Pocit, že už nic lepšího nejspíše nepřijde.... Žádné velké babrání v pocitech, spíše jen tak v náznacích. Rozhodnutí, která hlavní protagonisté udělají, nemají žádné dalekosáhlé následky, jen prostě něco udělat museli, jinak by se zbláznili. Za mne docela fajn počin, který je ze života a na nic víc sito nehraje. Dana Morávková skvělá. Schválně nadhodnocuji o hvězdu výš a dávám tři a půl. (12.02.2020)