Predátor

Nevím, co to bylo. Měnilo to barvy! Testosteronem, krví a akcí nasáklý snímek z dob, kdy byl rakouský Mr. Olympia životním idolem nejednomu muži a zároveň nádherná ukázka toho, že lidská inteligence, odvaha a vůle přežít, jsou mnohem důležitější atributy, než nejmodernější technologie a vyspělé zbraně. Vychvalovat skvělé obsazení, kameru, McTiernanovu režii, efekty či HUDBU, by bylo pouze nošením jedovatých rostlin a hadů do tropické džungle. Když neviditelný mimozemšťan zabije během pěti minut dva vojáky z Dutchovi čety, začíná všem docházet, že to fakt nebude sranda... Závěrečná, gradující půlhodina, kdy se začíná karta obracet a z lovce se stává lovený, patří mezi nejefektivnější filmové sekvence všech dob a úplný finish v bažinách, na samotný hororový piedestal. Líbí se mi pointa filmu, kde Dutch získává nad kosmickým monstrem převahu, až ve chvíli, kdy je odzbrojen a používá taktiku pravěkých barbarů. Ani po čtvrtstoletí od svého uvedení, neztrácí PREDÁTOR vůbec nic, ze své uhrančivé působivosti, stále je svěží, vynikající podívanou, která dokáže opakovaně bavit i děsit. Symbol akčních 80. let, moje velká srdcovka a jedinečná science fiction klasika, co nemá šanci zestárnout. Když to krvácí, můžeme to zabít! Viděno cca 50x (kino, televize, VHS, DVD, Blu-ray). (18.11.2009)

Hudba jak z pera Arama Chačaturjana, ale když k tomu přidáte džungli, všelijak zbarvený Khméry, tajemného zabijáka z kosmu a partičku testosteronových vojenských gum, dostanete story, které vezme za srdce každého kluka. Právem se to stalo kultem a předlohou mnohých pokračování a nástaveb, kombinací a zpracování v dalších mediích (např. komiks, PC hra). Tehdy poprvé, v postokomunistickém kině Alfa (dříve Karpinsk, a kolují dohady, že v určitém mezidobí se dokonce jmenovalo Čalfa), mě sebrala ta atmosféra neviditelného nebezpečí, kterému podlehnou i ti nejostřejší chlapi planety s Mr. Universe v čele. Protože jsem do té doby viděl pouze Kauza Králík a Zítra to roztočíme, drahoušku, byl jsem plně paralyzován a ani raději nemrkal, abych nepřišel ani o jeden bombastický záběr. Dodnes v suchých letních obdobích prakticky nevidím. U finálního souboje člověk vs. predátor jsem už jen mírně fibriloval v extázi, v jaké takový kluk může být. Kdykoliv si Predátora pustím, obklopí mě jakési fluidum obrovské nostalgie a takové to pálení na břiše, jako když se zamiluješ. Mnozí ten pocit určitě znají. Hrdě si tento snímek dávám do topky, abych mohl světu vykřičet svou lásku. (16.05.2013)

Je čas vyndat bezbolestnou! Fascinace džunglí, fascinace vytuněným zlem z kosmu, fascinace Arnoldem ve vrcholné formě. Jeden z typických osmdesátkových kultů, který stále nabízí fascinující atmosféru mystického a krvelačného zla, ukrývajícího se tam někde ve stromech. Skvělý soundtrack, skvělá atmosféra. (25.12.2006)

Výrazně nadhodnocený snímek, který těží z nostalgie a věku uživatelů serveru. Špičce žánru se neblíží ani omylem. Je doslova ztělesněním žánrových klišé a kromě akce nabízí jen exotiku středoamerické džungle. Jednoduchý příběh, postavy, které vzhledem k požadavkům scénáře nemusí hrát, protože se stačí tvářit sveřepě a zběsile kolem sebe střílet. Spousta hloupostí - jeden z žoldnéřů třímá v ruce kulomet, který se montuje na podvozek letadel a váží tolik, že kdybych ho měl v extrémních podmínkách džungle se stoprocentní vlhkostí vláčet, nečekal bych na predátora a skoncoval bych s tím sám. (Asi po pěti minutách.) Nijak zvlášť objevná režie, nicméně McTiernan drží úroveň - v rámci žánru se najdou pochopitelně nesrovnatelně horší kousky. Dal bych i tři hvězdičky, třebaže nejsem fanouškem žánru, ale ta politická předehra, kdy americké komando bojuje proti zlým partyzánům, byla jednoduše řečeno nechutná. Politická realita střední Ameriky v 80. letech vypadala přesně opačně - americká vláda podporovala kdejaký diktátorský šmejd.. Celkový dojem: 45 %. (13.01.2009)

Výtečný akční film se sci-fi příměsí. McTiernan dokazuje, že není jen otráveným rutinérem, ale že si umí akci pěkně užít. Velmi se mi zamlouvá práce s kamerou v první části filmu, kdy jsou naši krásní a svalnatí hrdinové špehováni (výborně je užito termografických záběrů a nájezdů kamery, které působí velmi stísněným dojmem). Atmosféra hloučku žoldáku, z nichž se stává lovná zvěř uprostřed pralesa, je bezchybně dusná a přesvědčivá. Těžko soudit, zda absence hereckých výkonů je na škodu, protože některé Arnoldovy grimasy prostě patří do zlatého fondu hereckého antitalentu a tak nějak se spolupodílejí na kultovnosti snímku. Akční filmy nemám rád, ale tenhle jsem si namoutěkotě užil... (12.05.2004)