Světlonoc

Tereza Nvotová to tentokrát zvládla tak napůl. To lehké opisování od Eggerse, von Triera a v určité nadsázce i od Kubricka je to nejmenší, co by mi vadilo, protože to dohromady celkem dobře funguje jako sociální drama s prvky folk hororu. Problém je v tom, že je zde rozvíjeno více motivů, z nichž většina na konci vyzní tak trochu do prázdna. Atmosféra a kamera jsou nicméně prvotřídní, některé momenty opravdu silné a celkově to v kontextu československé tvorby působí dost originálním a autorským dojmem. Svůj výborný debut Špína ale Tereza Nvotová bohužel nepřekonala. [45%] (08.10.2022)

Keby dievčatá pritlačili ešte trochu viac - a keby chceli - Slovensko by konečne malo filmový ekvivalent románov Jozefa Kariku - teda drsný a mrazivý horor z lokálneho prostredia, vychádzajúci z folklórnych tradícií. Lenže dievčatám o to nešlo. Ich výpoveď bola smerovaná inam...  Komentátori tu frflú, že sa nevedeli rozhodnúť pre žáner a čo chcú vlastne povedať - ale ony nechceli robiť film žánrový, ale podať autorskú výpoveď v háve filmu umeleckého. A čo chcú povedať, vedeli celkom presne, keďže to povedali. A čo je v slovenských vodách naozaj netypické, nielen že vedeli, čo chcú povedať, ale aj ako to má vyzerať a ako toho dosiahnuť - akú formu, aké výrazové a filmové prostriedky použiť. SVETLONOC nie je prevratná, ale na biedne pomery slovenskej kinematografie (a autorskej umeleckej vízie v nej zvlášť) je to úplná bomba. (09.10.2022)

Nvotová rada ukazuje ženské telá, čo je fajn. Film je pekne natočený a atmosférický. Ale tiež strašne predvídateľný. Od prvého momentu prekuknete všetky tajomstvá a u každej postavy celý jej  vývin, aj prakticky celý dej. Na prvý Nvotovej film som dal päť hviezdičiek, toto u mňa bohužiaľ spadá do kategórie “Na Slovákov dobré.” (29.10.2022)

Popis světa zakořeněného ve starých privilegovaných časech. Vše tu řídí hrubí muži popíjející pálenku. Ženy jsou zoufalé. Místní obyvatelé věří, že se v podobě hlavní hrdinky filmu vrátili čarodějnice. Zápletkou film připomíná venkovský horor, ale zároveň to je detektivka a drama. Motivů a postav je tu přehršle včetně toho lesbického. Děj se odehrává na hraně skutečného a snového světa. Prostředí hrdince moc nepomáhá. (03.01.2024)

Aneb žena má veľa podôb, muž  jen dvě, debil a alternativec.  Silně ženský, záměrně neříkám feministický, film, kde se Nvotová  snaží definovat zejména vlhký temný jin. , O jangu, viz výše, má  jasno. Nicméně svůj příběh rozhodně nevypráví jako cosi pohlavně konfrontačního, ale jako vcelku magickou skládanku o  síle lidských předsudků a omezenosti.  S poselstvím ,  mimochodem mnohokrát prostřednictvím filmového  umění již sdělovaného,  pochopitelně nelze než souhlasit. Vnímal jsem  těch veľa podôb, tedy plnokrevnou Germani, chudokrevnou Mores, lesbu Juliany Oľhové, tmářku  Jany Oľhové,  poslušnou ženušku Zuzany Konečné a pochopitelně i alternativní cikánku Bittové, ale ve své podstatě mi na delší dobu utkví v paměti jen formální jinakost vyprávění a kozy Natalie Germani. A i když to byly možná i čtyřky, tak za tři. (28.06.2023)