Světlonoc

Drama o lidské tuposti, zlu, v kombinaci s pověrami. Bosorky byly téměř jediné, jež se chovaly normálně a logicky. Navíc to holkám slušelo a nebály se ani nahoty. Film mi ale ukázal, jak je mi kultura našich východních bratrů nějak moc vzdálená. Tak ani nevím, jestli příběh dopadl dobře, spravedlivě. (01.05.2023)

Keby dievčatá pritlačili ešte trochu viac - a keby chceli - Slovensko by konečne malo filmový ekvivalent románov Jozefa Kariku - teda drsný a mrazivý horor z lokálneho prostredia, vychádzajúci z folklórnych tradícií. Lenže dievčatám o to nešlo. Ich výpoveď bola smerovaná inam...  Komentátori tu frflú, že sa nevedeli rozhodnúť pre žáner a čo chcú vlastne povedať - ale ony nechceli robiť film žánrový, ale podať autorskú výpoveď v háve filmu umeleckého. A čo chcú povedať, vedeli celkom presne, keďže to povedali. A čo je v slovenských vodách naozaj netypické, nielen že vedeli, čo chcú povedať, ale aj ako to má vyzerať a ako toho dosiahnuť - akú formu, aké výrazové a filmové prostriedky použiť. SVETLONOC nie je prevratná, ale na biedne pomery slovenskej kinematografie (a autorskej umeleckej vízie v nej zvlášť) je to úplná bomba. (09.10.2022)

Ne bohužel někdy se mylšenkově s tvůrci filmu prostě nesejdu. Kombinovat jakési mystické tajemství se sociální kritikou předsudků obyvatel na mě opravdu neudělalo dojem, mnohé věci šli naprosto mimo mě. Možná tomu napomohl i fakt, že jsem příliš nerozuměl dialogům, se slovenštinou obvykle vůbec problémy nemívám, tedy pokud se nemluví nářečím šariš, ale tady jsem fakt některé dialogy vůbec neslyšel, nevím zda to bylo špatným ozvučením kina, nebo technickým problémem a je to asi jedno, protože podstatný je výsledek. Tereze jako režisérce pořád fandím, ale tady teda bohužel. (12.11.2022)

Krucinál, a zase nic... Ambicióznější slovenský pokus o horor tu nebyl snad od Herze (ehm, teda jo, Trhlina, ale u té se radši snažím tvářit, že nevznikla) a ono to zase nedopadne. Ach jo, a to já se na to tak těšil, i vhodnou náladu jsem si na to hledal a prostě ne :-( Začátek je skvěle navnadí a má dost silnou atmosféru, ale netrvá dlouho a z celého filmu se stane lehce feministická Díra u Hanušovic, která se strašně snaží být jako Eggersova Čarodějnice, ale nemá na to (a to platí i pro ty, kterým se Čarodějnice vůbec nelíbila) a nakonec jen honí mnoho zajíců a žádného vlastně nechytí. O čem to teda vlastně bylo? Jo vlastně, o tom, že na vesnicích žijí jen zaostalí burani, plní předsudků, dodržující ty hnusné hnusné tradice a všichni jsou jen zlí a nenávistní. Takže Světlonoc je další šíleně černobílý pohled na vesnici, který nenabízí víc, než jen jednorozměrné charaktery. Jsou tam jakési pokusy o psychologii, ale ty jsou tak slabé a tak moc jim chybí vnitřní opodstatnění, že jsou tím pádem úplně jedno. A úplně jedno jsou i tak, od začátku je jasné, kdo to je hodný a kdo zlý. Nikdo není někde mezi, protože takhle černobílé to je i v realitě, že? A to jsem Nvotové věřil, Špina měla ambice, ale doplatila na nedotažený a špatný scénář a docela mi je smutno z toho, že Světlonoc má úplně stejné klady i zápory, přičemž ty zápory samozřejmě převažují. Jinak se mi hodně líbila kamera, pár vyloženě vizuálních scén a naprosto vhodná hudba, ale bohužel ani forma není dokonalá - zvuk je dost mizerný (a asi to není jen náš problém, ale i Slováků) a chvílemi ani není postavám rozumět, co si říkají, takže jsem si některé scény musel pouštět i pětkrát, abych jim nějak rozuměl. Ani pro tu třetí hvězdu jsem nenašel důvod, a to jsem se hodně snažil, ale kde nic není... Lepší 2* (28.05.2023)

Film ztracený mezi Argentem, Eggersem a sociálním dramatem, který hledá téma i formu. Ať na něj aplikujeme kritéria jakéhokoli žánru, smysl bude dávat jen část scén, ostatní vyzní nepřesvědčivě, směšně nebo nelogicky. Ke střídání žánrů, přepínání mezi realismem a alegorií, přitom nedochází s tím, jak se zápletka vyvíjí, podle rozpoznatelného konceptu (postupné budování napětí se zde neděje, střety s místními jsou od začátku vyostřené až na 11, ke krvavému zvratu může dojít kdykoliv). Od začátku jde o nekonzistentní směsici, což je dané i tím, že se film věnuje příliš mnoha tématům naráz a žádnému pořádně – kvůli malému prostoru musí být prezentace každého z nich hodně názorná, hodně na sílu. Společenské předsudky, transgenerační trauma, rasismus, alkoholismus, domácí násilí, homofobie, mateřství, potrat, čarodějnictví, sebepoškozování, nacionalismus…  ok, slovenský venkov je zaostalý, I get it, netřeba vyjmenovávat všechny příklady. Mezi vágností a tajuplností hlavní hrdinky, definované hlavně dávným traumatem a bolestí, vede dost tenká hranice. Tmářství venkovanů - vyjma pasáka koz, který ve vyprávění slouží hlavně k tomu, aby Šarlota mohla dát průchod své sexuální energii - je tak okaté, až film svou černobílostí hraničí s hixploitation horory (předsudky vesničanů vůči emancipovaným ženám jsou tak trochu nešťastně obnažovány pomocí předsudků tvůrců vůči slovenskému venkovu, klín klínem). Jsou to jednorozměrná monstra, zosobnění zla, zjevující se vždy tam, kde se odehrává něco pro ně pohoršujícího (jako kdyby celé dny jen kempili v hlubinách lesa, aby mohli druhé šmírovat). To ovšem otupuje sociálně kritickou rovinu a zároveň to vede k ještě větší banalizaci dvou hlavních ženských postav a jejich utrpení. Ponížení, které zažívají ženy tváří tvář tradicím a „tradičnímu mužství“, je dost děsivé i bez toho, abyste z něj dělali horor. Ke konci, kdy dojde na polopatické vysvětlování všech záhad, navíc horor strašlivě generický. Za mě odvážný pokus zkusit něco nového, s výbornými herečkami a několika působivými scénami (Svatojánská noc), který si ale většinu času podráží nohy usilovností, s jakou podtrhuje své hlavní teze, ve skutečnosti jen výkřiky bez hlubších základů. Btw, kdybych film neviděl s anglickými titulky, často bych měl problém rozumět tomu, co postavy říkají (ne kvůli slovenštině, ale protože jsou špatně slyšet). 50% (06.10.2022)