Shorta

Ze všech těch ''sídlištních'' krimi ( Athena, Bídnící, Severní Marseille ) je Shorta asi nejméně reálná, ovšem mě osobně přijde jako nejdrsnější a nejvíce jsem se u ní bavil. Trochu na způsob již zmíněné Atheny, kdy po smrti mladistvého chlapce začnou nepokoje. Do nich jsou znenadání zapojeni i dva policisté. Máme tu koncept špatného a hodného poldy, plus nevyřešený policejní zákrok z dřívějška, kvůli kterému jsou posléze oba v rozepři. Příběhově je to super, stane se z toho skvělej panelákovej survival, bezprostřední útek z pekla, spousta akce, střelba, nervydrásající momenty, rasismus, policejní šikana, obě strany barikády, jak u policie, tak u přistěhovalců, jejich temná i světlá stránka. Konec je teda těžkej. Dovolil bych si to i nazvat from zero to hero, from hero to zero. Tohle jsem vážně nečekal. Jen škoda, že nebylo více vidět rabování a vandalismus a celkově ten chaos, pak bych klidně i naplno bodoval. (21.03.2023)

"Zapálit auťáky, vykrádat krámy, fňukat o rasismu, pod sukní mámy." Skrz pavouka v rozbitém čelním skle policejního auta, kulturně obohaceném dlažebními kostkami, je prd vidět. To se pak hodnému (Mirek Dušín hadr) a zlému poldovi (nácek jeden pokérovanej) blbě rozlišuje mezi hodnými a zlými imigranty (pardon, chtěl jsem říct frustrovanými). A divákovi se pak blbě rozlišuje mezi špičkovým, drsně reálným policejním thrillerem a průměrnou ideologickou agitkou, s vykonstruovanou bytovou zápletkou a závěrem bez přesahu, zato s pár WTF scénami. Například Mikeovo nesmyslné zahození funkčního samopalu, či Jensovo přerušení útěku a čekání na "milé kluky", čili na zmrzačení či smrt. A co na to psychologické testy příslušníků dánské policie? Jen hořce pláčou. Frederik Louis Hviid a Anders Ølholm si s nimi pěkně vytřeli zadek. Je cosi shnilého v thrilleru dánském. Jen tři slabé, nahnilé hvězdy. (27.01.2023)

Když se nám ten Islám musí vrhat i do mýho oblíbenýho Dánska, tak pořád nedokážu pochopit, když i u nás v Česku, je nadmíra "kultuně obohacených" snědých spoluobčanů, kolektivních, a zapálených do každé manuální, či občanské aktivity, a souladu s přírodou, také moc trpící na čistotu, a pojmu jako hygiena, proč se tu taky nenatočí nějaký pořádný policejní sriller, a teď výjimečně nemyslíme okopčený Most, na kterého se vrhnul nikdo jiný, než buhvijaká smažka z Václaváku. Balada o zaběhlém xenofobním rasistovi, skrejt fakt, že mu skvadra negrů mířila k držce, asi tuctem bouchaček, když jim za to nechtěl vykouřit čuráky, a spravedlivém protějšku, zelenáče a maloměštanského slušňáka, který musel poorat deset polí za den, aby ho rodiče pustili makat k fízlům, hrajou tuto krásnou pohádku, přístupná od 13+!! Začátek byl fajn. Když zlej polda nejméně po desátý za minutu, hodí nějaký ten rasistický pošklebek, a brouzdá do kalhot malýmu Jožkovi, jestli náhodou neskrývá ve slipech nějakou tu bambitku, tak mi až přišlo, že posléze se z toho snad stala nějaká zombie epidemická sračka, s Pittem. Z ciganského ghetta se znenadání stal asi Labyrint, a vymanit se ze špinavého pavlačáku muselo asi zabrat skoro 2 hodiny filmu, kde se pak hrabou odpadní krtci, v indickém veřejném hajzlu? Místama dost silná pruda, a jako správný recenzent, doprdele, na to si asi nikdy nezvyknu, nikdy nebudu brát vážně někoho, kdo si na čsfd může někdo dát přezdívku jako Livingdead, tak mu dám jen 2 hvězdy. Kdybyste náhodou neviděli ty červené hvězdičky, mnoho lidí je asi barvoslepých.. (13.04.2021)

Asi takhle nějak by měl vypadat bravurně natočený a skvěle zahraný film o palčivých problémech současné společnosti upozorňující na zkaženou morálku, kde dobro a zlo nelze jednoznačně definovat. Jedná se o hodně podobné téma, jímž se zabývá i snímek Bídníci, mám však neodbytný pocit, že dánský thriller Shorta francouzský počin v mnohém převyšuje. Už jen samotná zápletka týkající se úmrtí mladíka tmavé pleti po brutálním zásahu strážců pořádku, kvůli němuž dochází k vypuknutí nepokojů v kodaňském ghettu, se mi jeví podstatně reálnější. Hlavně jsem si však připadala jako bych se v té bezvýchodné situaci ocitla s těmi dvěma policisty i já sama a popravdě mi z toho nebylo vůbec dobře. Navíc jsem téměř neustále byla napnutá až k prasknutí, jak to celé dopadne. Závěrečné rozuzlení mě osobně docela překvapilo. A musím říct, že mě ani v nejmenším nezklamalo, ba právě naopak. (90%) (20.02.2022)

Tento film treba brať ako krásnu sondu do multikulturálnej spoločnosti, na to ako to perfektne funguje, všetci žijú v mieri a súhlasia s demokratickými liberálnymi hodnotami. Alebo je to inak? Už sa nám to odvážili prezentovať Francúzi v Bedároch (2019), kde človek vidí, ako sa z krajina galského kohúta pomaly mení na Nigériu. Hoci zanovití antifáci a iná teroristická svoloč bude tvrdiť, že také ako no-go zóny je len extrémistický výmysel, už aj niektorí filmári, dokumentaristi ale aj bežní turisti vidia, že sú to klamári najvyššieho rangu. Preto tento film treba hodnotiť vyššie, s tým, že poukázal na to, aká situácia už bežne v západných spoločnostiach funguje. Jasné, že obsahuje aj prvky obhajoby, že nie každý pričmudenec je zlý, že je veľa bielych rasistov a podobné nezmysly, ale na druhej strane ukazuje aj rabovanie obchodov alebo to, že v tom štáte dánskom je už príliš veľa neprispôsobivých, že celé to poňatie mnohokultúrneho štátu už zlyháva. A v tom vidím prínos, pretože liberálna tlačenka do hlavy aj v kinematografii je stále silnejšia. Je potrebné si tiež uvedomiť, že ak toto čo najskôr nevyriešime (ak už nie je neskoro), svet smeruje do nevyhnutného konfliktu. Všimnite si koľko antagonistických postojov tu už máme. Liberáli vs konzervatívci, čierni vs bieli, západná civilizácia vs Rusko a Čína, islam vs kresťanstvo ale aj ateizmus. Z tohto si namiešajte vzorku ľudí a v podstate zistíte, že pomaly bude každý proti každému. Liberál odsudzuje kresťanov ale miluje islam, no islamista ho chce vidieť mŕtveho. Na kresťanskej bohoslužbe sa môžu stretnúť vyznávači jednej cirkvi, no ak tam budú bieli s čiernymi, kľudne môže dôjsť k rasovej neznášanlivosti. A to z oboch strán, nielen z tej bielej ako je médiami podsúvané. To čo sa dovoľuje USA, nie je dovolené Rusku - Kosovo vraj spravodlivo nepatrí Srbom, pretože tam ich nežije väčšina, ale to isté o Kryme už neplatí. Vo svete je už tak veľa ideových konfliktov, že v podstate sedíme na rozbuške a čaká sa, kto ju prvý odistí. Hoci Shorta neprechádza až do takejto hĺbky, minimálne načrtol dnešnú situáciu, ktorá sa prejavuje aj na konfliktoch medzi policajtami. No ak sa vám film nebude páčiť myšlienkovo, minimálne je dobrý ako kriminálka. (21.03.2021)