Mafiáni

Pokud si pamatuji, tak jsem nikdy (na rozdíl od Henryho Hilla) nechtěl být gangsterem s možností beztrestně parkovat u hydrantu. Henryho však (na rozdíl ode mne) bavil život plný krádeži, rozhazování uloupených peněz a příležitostných vražd, který v tomto snímku Scorsese svým typickým způsobem převyprávěl. Někdo tím může být unešen, ale já to nejsem. (11.10.2009)

Scorseseho mafiánský majstrštyk, v němž se objeví řada známých a výborných herců, kteří své kvality potvrzují v každé minutě, jež jim v tomto snímku náleží. Robertu De Nirovi role gangsterů sedí a je v nich opravdu přesvědčivý. Joe Pesci mě příjemně překvapil, že tu předvádí zcela jinou úlohu než byl "mokrý bandita" a nahání tu svoji cholerickou povahou opravdu hrůzu. Ray Liotta svým vzezřením vypadá skoro jako Joaquin Phoenix a ačkoliv není zrovna kladnou postavou, vzbuzuje jisté sympatie. Příběh filmu je působivý i z toho důvodu, že je založen na skutečných událostech a posledních několik minut bylo opravdu velmi napínavých. Hodnotím 4,5*, ale zaokrouhluji nahoru. (21.05.2011)

"Killing's got to be accepted. Murder was the only way that everybody stayed in line. You got out of line, you got whacked. Everybody knew the rules." Martin Scorsese ve své nejlepší formě představuje dokonalý mafiánský majstrštyk. Zbožňuji filmy ve kterých si ústřední postava vezme hlavní slovo a svým (často úmyslně ironicky nadsazeným) komentářem dokáže diváka vtáhnout do světa, který je pro normálního člověka buď příliš vzdáleným, nebo těžko pochopitelným; nicméně ve většině případů velmi atraktivním. "Mafiáni" právě takovým filmem jsou, a to od A do Ž. (13.08.2004)

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)

"Jsem mafián. Žiju si na úrovni, lidi ze mě mají respekt, pokud se chovám k rodině příkladně, jsem oceněn veškerými privilégii. Prachy vládnou světem a já jich mám dost. Poldové jsou také jen lidé a za mírný poplatek mi dají pokoj. Občas nějaký ten mord, vloupačka či krádež, výslech...rodinná oslava. Ne vždy byl a ne vždy bude můj příběh stále takto přímočaře snadný a příjemně stereotypní. Rodiče, zejména otec, nenesli příliš dobře, že se stýkám s bandou taliánů a nechodím do školy. Mě to ale bavilo a navíc jsem si vydělal více, než kdokoli v naší čtvrti. Už jako teenager jsem vzbuzoval v lidech respekt. Vážili si mě jako filmové hvězdy, díky čemuž jsem mohl využívat všemožných neplacených výhod. Měl jsem však jednu smůlu, já s Jimmym jsme byli irové. Nikoho nezajímalo, že jsem z druhé půlky ital, členem rodiny jsem být nemohl. Po letech vraždění a nejrůznějších trestných činech Tommyho konečně vzali do rodiny. Jenže tehdy se to začalo všechno srát. Bylo mi důrazně řečeno, že drogy jsou zlo a nestojí to za to. Já byl však nenasytný a radu nebral vážně. Brzy na to však doplatím." Asi takto by se dal charakterizovat tento skvěle natočený film, omluvte mi ten román. A proč 4*? Fakt nevím, ale něco tomu přecejen chybělo. 25 let!...80% (04.03.2014)