Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Velmi nadhodnocený snímek, od tvůrce, který je v očích mnoha osob největším režisérem všech dob a jeho snímky jsou automaticky minutu před svým ohlášením kultovními. Šílenost QT nebere meze a v Pulp Fiction předvádí jeden ze svých zajímavých režijních výkonů, který si mě však nezískává. Ani jedna scéna mi nepřijde poutavá, první část doslova o ničem a co se týče tance Travolta- Thurman raději bych to přetočil než viděl znovu. Nechápu, co všichni tak skvělého vidíte na v podstatě obyčejných příbězích, kterým je věnována trochu větší brutalita a drsnějí napsané dialogy.Pokud právě drsné hlášky a hra se slovíčky stačí divákovi je to smutné. Ve chvíli, kdy se objeví Bruce Willis a jeho příběh film trochu roste se svou kvalitou, ale příliš dlouho to netrvá. Je mi jasné, že jsem snímek měl vidět bez dabingu v originále, ale neměl jsme (bohužel) tu příležitost a teď už o ní nestojím. QT je pro mě nezajímavý a doufám, že se jednou ztratí ve své "malé" videopůjčovně. (31.12.2007)

Svět byl před příchodem energického milovníka dobrých i brakových filmů Quentina Tarantina (určitě) jiné a (asi) nudnější místo. Nechronologicky uspořádaným příběhem s řadou vypointovaných scén a nezapomenutelných dialogů si přitáhl miliony fanoušků. Beru, respektuju. Ale nejde nevnímat onen cynismus za každou cenu, přepálenou stopáž, scény, které jsou o dost delší, než by měly být, na efekt nebo tak trochu o ničem. Prostě to tak cítím. Samozřejmě zdánlivě nekonečné rozhovory charakterizují jednotlivé postavy (přeci jen si Tarantino odnesl Oscara za scénář), jejichž dráhy se nakonec protnou. Bruce Willis odmítne prohrát zmanipulovaný boxerský zápas, Amanda Plummer a Tim Roth fňukají nad nevděčností loupit, až přepadnou restauraci, John Travolta má pobavit šéfovu manželku Umu Thurman a společně se Samuelem L. Jacksonem vystřílí byt s mladíky. Fenomén určité doby!! (05.12.2019)

Nejbrakovitější ze všech braků. Žánr pokleslých comixů a legendárních příběhů geniálně spojen do díla, které se stává svým vlastním měřítkem, jež si ustanovuje svá pravidla a zákony. Tarantino musel celý dosavadní život strávit nasáváním imaginární atmosféry umělého světa, aby mohl své představy zhmotnit v něčem naprosto ojedinělém a nenapodobitelném. (29.09.2004)

Pohledná a sexy definice pulpové poetiky, která řekla vše, co říci měla a také vše, co říci mohla. Veškeré plagiáty jsou již jen zbytečnou repeticí téhož, tohle je doslova biblicky naditý foliant. Rozhodně Tarantino zpopularizoval netypickou narativní formu a vnesl do hry veškeré pokleslé popkulturní emblémy a mechanismy, které se až do té doby držely jaksi na okraji obecně přijímané kultury. Jedinou vadou na kráse poetiky Pulp Fiction je to, že jde naprosto mimo mne. Ale rozhodně Tarantinův nejlepší film. (27.11.2006)

Jednou se mě zdálo toto. Byl jsem v obřadní síni na sobě slavnostní hadry přede mnou Quentin Tarantino s dvěma prstýnky, za mnou John Travolta a Samuel L. Jackson. Kouknul jsem se vedle sebe a tam bylo položený na stojato DVD s dlouhým bílým závojem, které neslo název Pulp Fiction. Najednou začal Quentin Tarantino mluvit :"Enšpígle, slibujete, že budete film Pulp Fiction milovat v dobrém i zlém do konce svého života?" a já řekl "ANO". Pak jsem se vzbudil a zjistil jsem, že to byl jen nádhernej sen. Svůj "snový" slib však dodržím - slibuji. (15.07.2007)