Slunce, seno a pár facek

Na adresu tvrdých kritiků pokleslosti tohoto filmu podotýkám, že si v něm mohli užít i klasika dramatu nejklasikovějšího, a sice toho, co hruškou třese. Zajisté nepřeslechli větu: "...Vstaň, slunce spanilé, a doraz lunu, jež beztoho už bledne závistí, žes mnohem krásnější, ač její služka...." . Není-liž pravda? (02.05.2016)

Trošku slabšie, ale stále veľmi dobré pokračovanie. Hoci prvý film ma naozaj bavil, druhý snímok už začína pokrivkávať.. Kŕčovitá snaha o humor za každú cenu mi ide silno proti srsti. Niektoré scény mi pripadajú trochu trápne nehľadiac na neúnosnú dĺžku filmu. Záverečné fackovacie finále ma naozaj nebavilo. Škoda. Komu sa páčil prvý diel asi sa mu bude páčiť aj tento, vtipov je tu stále dosť a starí herci zostali. (03.02.2015)

První dvě "slunce sena" se IMHO Troškovi náramně povedla. Dost jim asi ubližuje fakt, že je do zblbnutí opakují v televizi - no a možná je zpětně poškozuje Troškova současná tvorba, která snad až na celkem ucházející první Princeznu ze mlejna a jakž takž koukatelnou Andělskou tvář opravdu stojí vesměs za vyliž. Ale "jahody" a "pár facek" klidně zařadím do zlatého fondu české kinematografie a s klidem se pod to podepíšu. Bez ironie. (27.08.2007)

Zlomové dílo Zdeňka Trošky... K tomu zlomu dojde zhruba v polovině filmu, kdy se do té doby úsměvná nenáročná letní komedie mění v nezábavnou křeč naznačující jakým směrem se do budoucna vydá nejen hoštická série. "My už dnes se máme lépe než zítra," tak zůstává nejen nesmrtelnou, ale i vskutku prorockou hláškou nejen pokud jde o další Troškovu tvorbu. (05.06.2011)

Druhé pokračování lidové taškařice v typu českého buranství z podšumavské vesnice Hoštice. Jde sice o satiru společnosti se svým soupeřením a pokořováním vlastních sousedů, ale s humorem dosti přízemním a zemitým. Ať chceme, nebo nechceme, je zde vylíčena česká povaha a charakter: malý, uřvaný, soupeřící pomlouvačný, škodolibý, přetvařující se, vypočítavý a buranský je český člověk. Herecké výkony jsou zde vyrovnanější a perlou je rázovitý svatební konec. Hlavní postavou je Škopková (dobrá Helena Růžičková), rázná impulsivní žena, snažící se zabránit znesvěcení své rodiny a pokořit celou rodinu domnělého znesvětitele. Ale mládí si jde svou cestou. Z dalších rolí: trpělivý Škopek (Stanislav Tříska), plnící vrtochy své manželky, těhotná Blažena (Veronika Kánská), vdávající se za svého vyvoleného, malý Jirka (Martin Šotola), nenávidějící králíky, rozverná babička (Valerie Kaplanová), vydaná na pospas rozmarné náladě své dcery, vesnická drbna Kelišová (Marie Švecová), informující o kdejaké nepravosti a nepřístojnosti, manželé Konopníkovi (Marie Pilátová a Václav Troška), rodiče domnělého hanebníka Venci (Broněk Černý), vyvolený Blaženy, sekretářka JZD Evička (Jaroslava Kretschmerová), v pudu sebeklamu a sebeobrany roznášející drby, servírka Miluna (Petra Pyšová), žárlivě zamilovaná do Venci, živočichář Béďa (Jiří Lábus), se škraloupem z minulosti, doktor Kája Kroupa (Josef Stárek), plánovaný novomanžel, inženýrka Tejfarová (Kateřina Lojdová), ozvěna z minulosti, tlustý Josef (Jiří Růžička), plánovaný nápadník, farář Otík (Luděk Kopřiva), svědomí vesnice, farářova hospodyně Cecilka (Vlastimila Vlková), zpívající učitelka Hubičková (Jiřina Jirásková), předseda JZD Rádl (Miroslav Zounar), a moderátorka československé televize (Marie Tomsová). Vzpomínka mládí a dětství se svým typickým životním stylem tehdejší doby. Sladká, zalitá sluncem a řádně buranská. (19.09.2012)