Slunce, seno a pár facek

Nechápu, co někteří lidi mají proti Troškovi. Dyť ty jeho filmy jsou tak typicky české a ukazují tu naši pravou furiantskou a poněkud snobskou náturu (když oni kachličky, tak my na štok) české vesnice v pravém světle a navíc s humorem. Vzpamatujte se lidičky, ten film přece není jenom obyčejná komedie. Je to vaše zrcadlo!!!!! Nebo právě to, že se v tom sami vidíte vám všem úzkoprsým tak moc vadí? Dávám "jen" tři hvězdičky, ten předcházející díl byl přece jenom o něco lepší. (13.07.2007)

Nejlepší díl ze všech. Zaráží mě relativně nízké hodnocení filmu, ale nevadí. Film má dvojhodinovou stipáž což je dobře, furt se tu něco děje, film je bláznivější nže jednička, dokonalé herecké výkony má, tomuto filmu je opravdu málo co vytknout. Růžičková je opět dokonalá. Kaplanová co hrála starou babku se mi líbila víc, než ta co hrála v jedničce. Film nemá chybu a proto ho hodnotim na maximum, na 100% = ***** (25.10.2012)

Kouzlo "jahodové" jedničky sice už lehce pominulo, nicméně i tak si "ufackovaná" dvojka drží celkem solidní úroveň. Komu se nelíbily Jahody, ten se ani u Pár facek nenajde - pro mě jde však o další dávku osobitého humoru, k němuž se pravidelně a rád vracím. Oproti jedničce je dvojka svou stopáží trochu přestřelená, ale vyloženě nenudí. S odstupem času a po x-tém zhlédnutí si říkám, jaká byla Škopková neskutečná fúrie, které by člověk nechtěl vstoupit do rány. Růžičková se však do této role vážně hodila a dala tak vzniknout jedné z nejikoničtějších postav na poli české komedie. Opět se jedná o nadmíru výživnou nálož humorných hlášek a momentů, které pobaví i při opakovaném zhlédnutí - ať už jde o Troškovy uměle vytvořené filmy ("Poslechni svého pána, střílej, střílej!"), sousedské intriky a sváry, či závěrečnou fackovanou. P. S. "H*jzle jeden!" (05.09.2022)

Mi to Troškovo pojetí vtipů připadá stejně přirozené, nepřehnané a odrážející realitu, jako když jsme se ve třetí třídě soutěžili, kdo vymyslí vyšší číslo, a vyhrál spolužák s "tisícpětsetdevětset". Na druhou stranu musím Trošku pochválit, v té době málokdo pamatoval na naše sluchově postižené spoluobčany, a on pro ně natočí celý film. Pravda, my zdraví si musíme dávat na odhlučnění špunty do uší a stejně se pak cítíme, jak kdybysme stáli u repráku po celý koncert nikoli vážné hudby, ále co, to sneseme. Nejvíce hlasového talentu projevovala Růžičková, holt měla v sobě nepřeberné množství hlubin, v nichž mohl vzduch pěkně rezonovat. Málo se o tom ví, ale Růžičková byla naše tajná vojenská zbraň, měla dokonce hodnost generála, v případě boje se s ní počítalo do první řady s úkolem odpuzovat nepřátele jednak zjevem, jednak řevem. Jako dokonalá stíhačka pak byla sama schopna ubránit náš vzdušný prostor. Není náhodou, že do NATO jsme vstoupili až po její smrti, protože před tím jsme ho prostě na nic nepotřebovali. A taky to bylo jedním z důvodů (tím druhým byla touha být prohlášen za svatého), proč šel Kalousek do sebe a uvědomil si, že nějakou tu výzbroj naše armáda prostě mít musí, takže zatímco dřív ukradl cokoli, co nebylo pevně přišroubované, teď z ministerstva obrany odstoupil, založil si novou stranu a začal se chovat mravně. (07.03.2015)

V roku 1989 mala kino premieru druhá časť ľudovo buranskej komédie zo života prostých občanov juhočeskej dedinky Hoštice. Režisér Zdeněk Troška vyprodukoval film "Slunce, seno a pár facek". Je to pokračovanie snímku "Slunce, seno, jahody", ktorý natočil šesť rokov pred tým. Podarilo sa mu dať dohromady takmer všetkých hercov i nehercov z pôvodneho filmu. Obklopil sa tými istými spolupracovníkmi (hudba: Karel Vágner, kamera: Josef Hanuš, scenár: Petr Markov) a celé to pojal v rovnakom duchu jednoduchej vidieckej komédie. Takže sa dá povedať, že je to v podstate taká istá krávovina ako jednička. ** (05.09.2015)