Khotzilla

Prý thriller, hehe. Nádherně pomalé tempo, jakého už by se dneska asi všichni báli. Úžasná atmosféra. Skvělí herci i v menších rolích. Celou dobu to vyžaduje soustředění, protože jinak se prostě v těch časových skocích ztratíte. A Bebel jako chlap, u jehož charisma, které okouzlí každou ženu, asi žárlí a závidí každý heterosexuál... A to finále! Jedním slovem klenot.

No, nedopadlo to, no. A přitom předpoklady tu byly. A dokonce ani nevadilo nutné přeobsazeni některých rolí. Námět nápaditý, nové postavy Pompa nebo Pappa skvěle vymyšlené, zápletka s jablky a synky-dědky sice trochu překombinovaná, ale nosná, nicméně scenář to všechno nezvládl. Nelogicky proměněné charaktery (ze záporácké dračice Xenie se stane milá starostlivá maminka? Proč, proboha?) Rozhodně to není žádný průšvih, vlastně se to i navzdory všem nedostatkům dá i sledovat - nakonec je to jen průměr, který by vyzněl mnohem líp, kdyby nebyla původní Arabela.

Zdánlivě nevinná romantika, kterou asi víc ocení ti, kteří mají vztah nejen k Beatles, ale k hraní hudby obecně. Ovšem pod prvoplánově se tvářícím příběhem nenápadně vykukují zásadni životní momenty, a že to rozhodování, co vlastně přináší štěstí, je mnohem důležitější než uměle vykonstruovaná volba mezi kariérou a láskou... Nejsilnější momenty jsou pak setkání s "těmi, kteří vědí", a návštěva u stárnoucího Johna L. Za negativum filmu považuji tu křečovitou karikaturu agentky...