bratr.Milan

Kdybych měl říct ve zkratce, co cítím, když se dívám na filmy Franca Piavoli, cítím, jako by se mi zvyšovala inteligence a vnímavost. Zároveň působí jako hojivá mast na nervy. Jeho „Fragmenty, útržky, či střípky“ se trochu podobají dřívějšímu snímku Domenica sera (Nedělní večer) a přece jsou jiné. Stejně jako tam, vychází z pozorování mladých zamilovaných dvojic, ale pohybuje se v jiném vesmíru myšlenek. Jeho díla jsou dotažená a vymazlená do posledního záběru, střihu, použitého zvuku. Základem, na kterém jsou postaveny jako umělecký artefakt, je inteligence. Je to čistá kinematografie, čistý film, cokoli, co by jím nebylo, je vystřiženo. Jeho filmy nejsou ani dokumentární, ani hrané, ale pokud bych si měl vybrat, řeknu, že jsou spíš hrané, nebo přesněji řečeno komponované. Až při jejich sledování mi došlo, kolik je u většiny jiných tvůrců v jejich dílech nefilmové strusky. Zatím jsem viděl jen jeho krátkometrážní snímky a chystám se plný zvědavosti na jeho dlouhometrážní.

Hudba a text jsou hrozné, ale já se rozhodl hodnotit vizuální stránku klipu. Ano, přiznávám se! Viki Štěpánová je má kamarádka a mně se líbí, co tvoří. Delší dobu jsem ji neviděl osobně, až ji příště potkám, musím se zeptat, co jí přimělo natočit klip zrovna na tuto muziku.

Fajn projekt ČT, ale nečekejte od něho nic komplexního. Seriál představuje krátké rozhovory s několika českými animovanými tvůrci (jen malý výběr) a s pár producenty a pedagogy. Jako plus vidím, že tvůrci mluví o svých nových filmech právě vznikajících v době natáčení dokumentu. Nalákali mě tak, že se na některé z nich těším. Zajímavé je také, jak v poslední epizodě otevřou téma počítačových her a interaktivních animovaných filmů, kdy někteří animátoři a režiséři opustí klasickou filmovou tvorbu a tvoří interaktivní filmy a výtvarně zajímavé počítačové hry.