Pád domu Usherů

Takový to, když si chcete pustit gotický horor a místo toho dostane psychologický zničující podívanou, kde velká většina postav, sou sobecký, arogatní, narcistický psychopati, kteří jen myslí na sebe. Bez přehání mohu napsat, že z většiny postav mi bylo fyzicky špatně, protože to byli zrůdy, kteří byli oblečeni do lidské kůže. A byť mně ze začátku, Verna děsila, postupně sem ji fandil a myslel sem si, že je to anděl pomsty, jak se později ukázalo, ona byla jen obchodníci. Co musím ocenit, bylo to jak seriál stupňoval napětí, úmrtí a ten psychologický teror, který ničil jednoho člena rodiny za druhým. To jak se každý člen rodiny propadal hlouběji do šílenství a přitom nedokázali myslet na nic jiného, než na sebe. Je skvělý, jak Flanagan zachází se svými oblíbenými herci pokaždé jinak, takže zatímco u Půlnoční mše sem velkou většinu postav měl rád a fandil sem jim, tak zde ti herci hrají postavy, které sou odporné a nesympatizoval sem s nimi. Zatímco o rodině Usherů se člověk v seriálu dozví hodně, tak o to víc mně zajímala Verna a pak Arthur Pym, v podání Marka Hamilla, oba dva opředení tajemstvím, oba dva se již setkali a oba dva mají tajemství, která nebyla v seriálu vyslvoena, jen naznačena. A pak je tady ještě to co se stalo v první epizodě, to je něco, na co se pak v seriálu tak trochu zapomnělo a to jen aby se to pak ke konci připomnělo v jedné naprosto děsivé scéně. Díky za Lenore, Juno a a Annabel, tyhle tři postavy byli takovým tím pomyslným světlem v temnotě. Ale abych to shrnul, je to naprosto vynikající a bezchybný, ale psychologicky zničující a traumatizující, takže.....nikdy víc. (24.10.2023)

Velmi vydařená atmosférická záležitost od prověřeného Mike Flanagana, který nám přináší klasickou povídku od Edgara Allana Poe v aktualizované moderní podobě. První věcí, která Vás na této minisérii zaujme je vtahující kamera společně s hudebním doprovodem, jehož pestrá paleta spolehlivě navnadí před každou vypjatější scénou. Dalším bodem pak zůstává scénář, který je i v této podobě velmi chytlavý a organicky posouvá celý děj vpřed. Jistě, tvůrci by sice mohli poněkud ubrat na všudypřítomné poetičnosti, avšak to byl zřejmě záměr, který zrovna v mém případě bohužel nedopadl na úrodnou půdu. Naleštěnou a působivou vitrínou jsou zde vyjma výše zmíněných atributů ale herecké výkony, z nichž poměrně markantně vyčnívá precizní Bruce Greenwood a především dokonalá Carla Gugino, jejíž jedinečná aura si krade celý projekt pro sebe. Pomyslnou třešničkou na tomto delikátním mrazivém dezertu je pak účast Marka Hamilla, jenž si svou postavu užívá plnými doušky. Co tedy dodat na závěr? The Fall of the House of Usher je skvělou hororovou podívanou, která má především velký potenciál přilákat ke knihám Edgara Allana Poe další generaci čtenářů. Pokud tedy odhlédneme od nesporných kvalit, tak už jen díky tomu si tvůrci dozajista zaslouží náš nehynoucí respekt. Skvělá práce! (Netflix) „The House of Usher. May it rest in peace.“ (25.10.2023)

Nejlepší Flanagan není sice na 5 hvězd, ale minimálně u mě si dost vylepšuje reputaci po nezáživném Midnight Club, protože tahle místy až doslovně poetická variace na slavné povídky E. A. Poea v mnoha epizodách fakt funguje. Co je ovšem nešvarem, co už prostě nehodlám odpustit, je jakýsi vystupující trend, kdy je na divákovi domýšlet si celý seriál, co že se to sakra děje a dozvědět se všecko najednou až v úplném závěru. Je to velká škoda pro kvalitu samotných dílů v průběhu, kdy jim pak člověk musí nezaslouženě dávat nižší hodnocení. [viděno na Netflixu] (30.12.2023)

Klasický Netflix hnus. Groteskní woke, kde všeho je 50% i kdyby na chleba nebylo (jen té nenávisti vůči mužům je o něco víc). Způsob jakým jsou servírovány informace je tragický. V těch kecech se komplet ztratí “o čem to je” a místo chronologického vyprávění (se zaměřením na unikátní způsoby likvidace členů rodové linie) se plácá v poučování jak korektně by měl vypadat moderní svět dle Netflixu. Nemluvě o tom, že se ani neobtěžoval pojmenovat klíčovou postavu seriálu. Fantastický je Luke Skywalker. Za něj je jedna hvězdička. více u jednotlivých epizod. (22.12.2023)

Máme za sebou další kousek od Mika Flanagana, odborníka na hororovou tématiku, který nám připravil další lahůdku v podobě minisérie Pád domu Usherů. Jak se povedl příběh inspirovaný dílem Edgara Allana Poa?    Na Pád domu Usherů jsem se těšila hned z několika důvodů. Kvůli zpracované látce, obsazení a Flanaganovi. A všechno tohle se moc povedlo. Hned od začátku mě příběh chytnul tak moc, že nešlo nic jiného, než se stále dívat dál a dál. Přestože vyprávění nikam nepospíchá, gradace a utahování šroubů funguje perfektně. A zatímco sledujeme vyprávění minulosti sourozenců Usherů, v přítomnosti přichází postupný rozpad jejich impéria. Skoro jako kdyby nešlo o nic jiného. No, vlastně nejde...    Pád domu Usherů si užije úplně každý, znalost díla Edgara Allana Poa není nutná. Ano, pokud máte načteno, v určitých momentech si minisérii užijete trochu víc, i po emoční stránce. Ale způsob zpracování mi sednul. Jeden hlavní příběh, který v každém díle zpracovává jedno dílo. Jednotlivé kousky jsou vybrané dobře, jsou to v podstatě ty nejznámější, které zná nejspíš z doslechu i ten, kdo je předtím nečetl. Prostě klasiky.    Navíc je všechno strašně krásně natočené. Od stylizace dílů (každý je trochu jiný, protože i sourozenci jsou jiní), použité hudby (ta skvěle funguje s dějem a není jenom na ozdobu nebo aby nebylo ticho), kamery (hned v několika momentech jsem se díky ní cítila ještě hůř) a celkového nepříjemného pocitu z toho všeho. Obsazení beru jako kapitolu samu pro sebe. Pokud jste si oblíbili někoho z herců z předešlých věcí Flanagana, můžete si být jistí, že tady na něj narazíte. Přičemž nové tváře jim úspěšně šlapou na paty. Navíc se skvěle zakomponovanou kritikou současné společnosti.    Sledovat Pád domu Usherů je příjemný zážitek. Stačí se nenechat odradit škarohlídy, kteří tvrdí, že se bude líbit pouze těm s nezdravou fixací na Flanagana a tomu, kdo tvorbu Poa vůbec nezná. Vážně to stojí za to. (17.10.2023)