Copycat
Vraždy podľa predlohy
Režie:
Jon AmielScénář:
Ann BidermanKamera:
László KovácsHudba:
Christopher YoungHrají:
Sigourney Weaver, Holly Hunter, Dermot Mulroney, William McNamara, Harry Connick, Jr., J.E. Freeman, Will Patton, John Rothman, Jon Briddell, Rob Nilsson (více)Obsahy(1)
Psychopat Daryll Lee Cullum zaútočí na soudní psycholožku Helen Hudsonovou, která přednáší na sanfranciské univerzitě o sériových vrazích. Přestože je dopaden a žena útok přežije, je těžce traumatizována a téměř rok neopustí byt. Přestože ji agorafobie a těžké noční můry vyřadily z práce i běžného života, pokouší se několikrát zavolat na oddělení vražd, když se v novinách dočte o brutální vraždě mladé dívky. Policisté ji považují za hysterku a neberou její telefonáty vážně. Když inspektorka Monahanová zjistí, že je Helen odbornicí na sériové vrahy, okamžitě ji navštíví. Ta sice odmítá na případu spolupracovat, ale přesto si fotografie prostuduje a prozradí Monahanové, že vrah do nejmenšího detailu okopíroval vraždu slavného Bostonského škrtiče. Vzápětí dostane od vraha mail, v němž jí psychopat představí oběť příští vraždy. Žena policii vyčte, že vraha přivedli až k ní, ale když je druhý den nalezena na smetišti zavražděná dívka, souhlasí, že pomůže v pátrání. Vrah opět kopíroval slavnou předlohu a pokusil se vniknout do přísně střeženého bytu opatrné Helen, je však vyrušen Rubenem. Další na řadě je kopie zločinu Teda Bundyho, který během jediné noci zabil tři ženy. Helen si uvědomí, že do případu je zapleten Cullum. Navštíví ho ve vězení a zločinec ji přivede na stopu vraha... (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (114)
A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. ()
Thrillerů a krimi filmů, kde nejen policisté ve dne v noci nahánějí nějakého vraždícího úchyla, se objevilo v devadesátých letech jako hub po dešti, prostě pro diváky i producenty atraktivní téma. Společným jmenovatelem většiny z nich bývá peripetie, kdy už i policistům je jasné, kdo je pachatelem, nicméně než je skutečně dopaden, stačí jim obvykle pozabíjet i několik dalších lidí. Vraždy podle předlohy patří k řadě těchto snímků, pro někoho atraktivních, ale pro mě tuctových, neboť jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Předem odhadnutelný děj, vlastně sotva film začne, už alespoň v nárysech tušíme, jak dopadne, a tak se ze slibně vyhlížejícího thrilleru stává nuda... ()
Copycat mě vždy hodně bavil; jednak mi nepřipadá hloupý, jednak má interesantní herecké obsazení. A propós, při pohledu na Harryho Connicka Jr. (mj. uhlazeného swingového zpěváka) mě vždy přepadají asociace, jaké by to asi bylo, kdyby si Ondřej Havelka zahrál sériového vraha (a nechal si kvůli roli vytrhat pár zubů...). ()
Tak dlouho se chodí se znaleckými posudky k soudu, až se smyčka utáhne. Ripleyovou potom nebudí ze spánku noční můry na téma obludek nořících se z její ploché hrudi, nýbrž vzpomínky na špičky jejích lodiček freneticky stepující po okrajích hajzlmísy. Temné útroby vesmírného plavidla vyměnila Sigourney za pochybné bezpečí interiéru svého bytu, místo kocoura má buzika, Gigerovy nápadité stvůry byly nahrazeny obyčejnými vraždícími psychopaty a velkohubé mariňáky suplují tápající detektivové z oddělení vražd. Napoprvé před dávnými lety mě tenhle napínavý thriller dokonale dostal, setkání po letech bylo bohužel vlažnější, hodnocení sem tedy prásknu kompromisní: 75% ()
První filmový scénář Ann Biderman, kterýžto námět vypadá slušně, ale při dvou hodinách ho zabíjí opravdu nelogické, nebo minimálně totálně pitomé chování policistů. Jak toho, který se vydá k houkajícímu alarmu ven, když má hlídat byt Helen Hudsonové, tak i následně inspektorky Monahanové. Mimochodem, alarm po chvíli slyšet není a polda pořád nikde. Zločinci to měli dost jednoduché. Vyšetřování se táhne a veškeré napětí se pořád točí kolem bytu soudní psycholožky. Vedle takových filmů jako Sběratel polibků či Sedm snímek s podobným námětem neobstojí. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (15)
- V nemeckej dabovanej verzii je pozdrav Helen Hudsonovej (Sigourney Weaver) "Heil Hitler" nahradený slovami "Yes boss". (Raccoon.city)
- Keď imitátor napodobňuje Dahmera, hodí bezhlavé telo do rieky. Jeffrey Dahmer však držal všetky telá obetí vo svojom byte, na ktorých sa neskôr sexuálne uspokojoval, rozrezával ich a ponáral v kyseline a niekedy aj jedol. Nikdy sa ich však nezbavoval. (Raccoon.city)
- Protihráč Helen Hudson (Sigourney Weaver) v počítačovém šachovém programu má na monitoru přezdívku "Czech Mate", v překladu "český mat". Jde o přesmyšku z check mate, oboje zní v angličtině stejně. (csfde)
Reklama