Kanibalové

OMG. Ruggero Deodato je ÚCHYL!!!!!!!! A nejen kvůli tomu naprosto neuvěřitelnému gorefestu a brutalitě, kvůli které se leckomu zvedne kýbl (hrdě přiznávám že jsem to ustál), ale hlavně kvůli doprovodné hudbě. Promiňte, ale ještě jsem neviděl, aby při rozsekávání těl či situaci kdy je asi 50 vyděšených domorodců v hořící chatrči a debilní američani se je tam snaží udržet, hrála nějaká uklidňující romantická hudba jak z nějaké pohádky z 60. let či z Vinnetoua. Úplně vidim režiséra jak si to užívá a šíleně se za tou kamerou gebí. Ironií zároveň je, že po otřesném chování američanů a hlavně po scéně "jak rozsračkovat želvu" jsem z celého srdce fandil kanibalům a závěrečné brutální zůčtování jsem si docela užil. Kanibalové jsou asi nejbrutálnější film co jsem kdy viděl, ne nejkrvavější, ale nejbrutálnější. Takže "Braindead" a "Cradle of Fear" se můžou jít schovat. (16.02.2006)

I wonder who the real cannibals are... Spojení cinema verité a snímku à thèse. Srdce temnoty převedené do (post)modernity, film, který se při svých omezených možnostech neustále pokouší reflektovat sám sebe (onen dokument je vlastně přenesením principu filmu samotné dovnitř fikčního světa) a nastoluje otázku pudovosti / násilí / civilizačních mechanismů, které nás domněle drží daleko od primitivní podstaty, ale ve skutečnosti jí neustále podléhají (často ve jménu ušlechtilosti). Není to hluboce akademické, spíše jasně tezovité, místy to není natočené zvlášť obratně, ale message i smysl to prostě má - pokud dokážeme abstrahovat od pohoršení, že má někdo tu drzost ve jménu filmu zabít prasátko či želvičku, záhy zjistíme, že přesně o tomhle "spravedlivém rozhořčení" celý film vědomě pojednává. Přesněji o tom, co se za ním skrývá. (04.04.2013)

To je nějakých rozjitřených emocí a ošívání se, jak hodnotit. Špatná zpráva hned na začátek - KANIBALOVÉ jsou považováni za nejlepší kanibalský film všech dob (a nejlepší film Ruggera Deodata). A ačkoli jsou ztělesněním mustru tohoto obskurního subžánru (který prožíval zlaté období v letech 1977-1981), jsou zároveň i jeho formálně nejoriginálnějším počinem. Řeč je o vyprávění formou "nalezeného filmového záznamu", která později inspirovala tvůrce ZÁHADY BLAIR WITCH a které v době uvedení filmu u autorit vzbudila dojem, že jde o snuff. V první polovině filmu sledujeme pátrání po filmařích ztracených v džungli, které vyvrcholí nálezem jimi natočeného filmového materiálu, v druhé polovině se z onoho materiálu dozvíme, co se jim vlastně stalo. Najevo přitom vyjde, že kromě toho, že skončili obligátně na menu kanibalského kmenu, si předtím v džungli počínali krajně necivilizovaně, což vede v závěru k vyslovení pochybností nad tím, kdo je vlastně kanibalem/barbarem (dobrý vtip, Ruggero). Třebaže se ve filmu hojně znásilňuje a před kamerou se zaživa kuchají zvířata, sexuální násilí se mě nijak zvlášť nedotklo a ze zvířat mě výrazněji znechutilo jen nakouknutí pod krunýř želvě. Většinu času jsem se mírně nudil a utápěl ve zklamání, že žádný drsnější nebo aspon zábavnější kanibalský film už neexistuje. Člověk ale musí smeknout před tím, jaká krásně exploatační propagační kampaň se Deodatovi podařila, když byl po uvedení filmu zatčen za obscenitu a musel přivedením herců do televizního pořadu dokazovat, že během filmu skutečně nebyli zabiti (dojem, že byli, zpočátku podporoval dodatkem v jejich smlouvách, že se rok po filmu nesmí objevit v žádných médiích). Nemluvě o protestech ochránců zvířat. Podle nepotvrzených zpráv jde také o o film s rekordním počtem zemí, které ho zakázaly promítat (údajně přes 60), který měl snad vydělat 200 milionů (opět nepotvrzeno). Jediné, v čem se shodnu s většinou komentujících je, že i když nejde o nic originálního (viz MECHANICKÝ POMERANČ), tak kontrast odpudivý film - pěkná hudba se Deodatovi povedl. (29.01.2007)

Příběh, který vám bude vyprávět tento film, se skutečně NEstal. Asi tak. Jde o hraný pseudodokument, který dokonale později vykradla Záhada Blair Witch. Ovšem natočený tak věrohodně, že režisér za to skončil u soudu. Musel nakonec požádat herce, kteří podepsali smlouvu, že rok nebudou účinkovat ani v reklamě, aby vystoupili z anonymity a potvrdili, že opravdu během natáčení zabiti nebyli. Pohoršovat se nad nechutnými záběry mi přijde komické, vždyť jde o filmové triky! Ohledně zabíjení zvířat je to věc jiná. Rozhodně to zde v žádném případě nehodlám obhajovat, ale tehdy se tak točilo. Stačí vzpomenout na čtvrcení býka zaživa v Apokalypse nebo na ruské, respektive sovětské filmy, kde například koně hynuli před kamerou často. Zejména během natáčení válečných filmů je vozili rovnou na jatka. Když se podíváte na Tarkovského A.Rubleva, uvidíte scénu, kterak se kůň řítí ze schodů při dobývání pevnosti. V ten moment už jakoby nežil. A herci to též neměli jednoduché. V jednom sovětském filmu jsou odsouzenci popravováni tak, že mají k nohám řetězem připevněný kámen, a ten je spolu s nimi vhozen do moře. U dna čekali potápěči a nebohé herce vysvobozovali. Jeden neví, kdo byl ve větším ohrožení, zda herec, nebo potápěč. Herci s Deodatem si maximálně užili moskytů.... Pro mě jde o nejlepší kanibalský film s úžasnou hudbou, nádhernou přírodou a pravým italským gorefestem. (28.07.2010)

Tahle devadesátiminutová brutalita se navenek snaží v divákovi vzbudit dojem, že nese nějaké poselství. Ve skutečnosti toto bohulibé poselství - poukázat na temnou stránku člověka a na ostudnou komercionalizaci násilí - je jenom pouhou záminkou k tomu, aby nám Deodato mohl ukázat ten nejtvrdší snuff spáchaný na zvířatech, který byl kdy v hraném filmu k vidění (milovníci želv, tohle si raději nepouštějte) a nesmírně autentickou formou zobrazit prasárny (jinak se to nazvat nedá), které páchá člověk na člověku. Míra autenticity je tak obrovská, že jsem během sledování byl na pochybách, jestli je to skutečně jenom hrané (u těch zvířat ale ne, tam to jsou skutečně mordy v přímém přenosu). Celkové resumé: velmi umně natočená nechutnost, která se tváří hlubokomyslně, ale já jí to nebaštím. (25.09.2003)