At Your Own Risk
Na vlastné nebezpečenstvo
Režie:
Filip RenčScénář:
Josef UrbanKamera:
Petr HojdaHudba:
Walter KraftHrají:
Jiří Langmajer, Filip Blažek, Václav Jiráček, Miroslav Krobot, Lucia Siposová, Marcel Iureș, Raluca Aprodu, Ladislav Ondřej, Lamia Beligan (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Otec Saši Dluhoše zmizel v roce 1982, když se s partou kamarádů pokusil sjet Černou řeku. Sašovi se dostane do rukou otcův deník, fotografie a několik starých filmů z osudné výpravy, a tak se rozhodne vydat po otcových stopách. Obrátí se na specializovanou cestovní kancelář. Ta připraví cestu na raftu a zajistí zbytek posádky. Kromě Saši a zkušeného profesionála Ronyho ji tvoří nerudný učitel zeměpisu Kužník, Slovenka Míša a její milenec Dominik. Dramatické situace je čekají ještě dřív, než se dostanou na vodu. Při konfliktu s policejní hlídkou na ně policista Razvan vytáhne zbraň. Když se pustí po proudu, sleduje Saša na skalách znamení, která tu zanechal jeho otec. Bez potíží sjedou první peřeje, u dalších však jejich vinou spadne ze své loďky místní dívka Anica. Saša ji zachrání a její otec, starý rybář a pytlák Božko, je pohostí. Saša z jeho řečí pochopí, že ví o osudu výpravy jeho otce. Jenže dřív než se stačí dozvědět víc, znovu se objeví policista Razvan, který vodáky napadne a ti ho v sebeobraně zabijí. Pokusí se těla zbavit, před sebou však mají velký vodopád. Pokud se jim podaří přežít, možná se Saša přece jen dozví děsivé tajemství otcova zmizení. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (398)
Vzkřísit český film se nepodařilo ani Filipovi Renčovi. Jeho dobrodružný thriller je v českém filmu nového milénia něco neotřelého a originálního. Avšak s takovým žánrem se musí umět pracovat. Kamerové filtry, kamerové nájezdy a v neposlední řadě zpomalovačky jsou fajn, ale když se neumí pracovat ani s nimi, něco není v pořádku. Absolutně nechápu cca pěti-šesti minutovou zpomalenou scénu pádu z vodopádu. Jediným světlým atributem je pak Jiří Langmajer, který snad jako jediný ví, v jaké sračce se to octl a tak zbytečně nepřehrává a nedělá ze své postavy karikaturu. A pak samozřejmě samotný nápad. Jenže idea je jedna věc, realizace druhá. Český thriller se tedy nepovedl, jestli ještě někdy nějaký vznikne, doufám, že dopadne o mnoho lépe. ()
Renč se bohužel projevil jako hrozný kýčař. Má odkoukané poletování s kamerou, umí nabarvit záběr, ale... nezná míru... Nový akční hrdina Jirka Langmajer filmem jen tak prošeptá, vizuály východní Evropy zůstanou nevyužité a snaživá hudba většinou spíš otravuje svým kontrastem k tomu, co se děje na plátně. Jako detektivka slabé, ako thriller směšné díky Krobotovi, díky kterému všem pendluje od variace na Účastníky zájezdu k Slunce, seno, splav... vtipy veškeré žádné, napětí ani co by se vešlo na špičku pádla a pointa viditelná od první zákruty. Ale co... žánrovky se v našich končinách budou rodit těžce a pomalu. Škoda. Od Renče jsem po solidním Románu a Rebelech čekal trochu snesitelnější evoluci. ()
Vážně jsem nečekal, že ten nejlepší hixploitation vznikne v české kotlině za pořádné peníze a bude vypadat tak profesionálně... Na vlastní nebezpečí je okázalou variací na Deliverence, ve kterém je homosexuální znásilnění nahrazené incestním vztahem, jediná akční scéna celého filmu - bitva s buranskou bulharskou postavou - je celá snímána pod vodou, takže vidíme pouze komíhající se nohy a vodu zabarvující se krví a holky jsou tam jenom na to, aby ukázaly kozy. Tuhle otřesně napsanou podívanou. - kde postavy mají daleko i k pověstné plochosti a kde dialogy jsou tak neuvěřitelně (nechtěně?) funny a všechno je tak hrozně klišovité a schématické, jasné jak facka - nemohl nikdo myslet vážně... a pokud ano, tak to aspoň divák tak doufám myslet nebude. Mám chuť tomu šoupnout pátou hvězdičku, protože jeden z rafťáků vypadá jako Gimp, ale nakonec zůstanu na střizlivých 4* s dodatkem, že Na vlastní nebezpečí je to nejvtipnější a nejbéčkovitější, i když áčkově se tvářicí, co v české kinematografii vzniklo. Guilty pleasure, za které se nestydím... A Krobot je ďábel! ()
!SPOILER!: "To sem takhle jednou na raftu přefik nevlastní ségru...", třeba touhle (pardon, trochu vulgární) větou by se dal vystihnout film Na vlastní nebezpečí. Těžko hledat něco dobrého, co by šlo na tomto snímku vyzdvihnout. Bohužel i můj oblíbenec Krobot mě zklamal, resp. debilita jeho postavy. Jinak i laika musí slušně trknout jazyková stránka, mě, jakožto člověka znalého základů ruštiny, tahle podivná směska několika řečí praštila kladivem do hlavy, ze začátku se tomu snad ještě šlo smát, ale postupem času jsem pořád více trpěl a modlil, aby radši všichni přešli do češtiny (nestalo se). Pointa docela lehce čitelná už při prvních významných pohledech, na odpad! mi nepřišla pouze technická stránka (kromě scény s mačetou a flashbacků, které se postupně staly otravnými), přírodu vůbec nebudu brát jako klad, tu najdete v každém trotlovském romanťáku podle Pilcherky a stejně je psychickému zdraví bezpečnější se koukat na pořady k tomu přímo určené. 1*, víc z toho opravdu nevykouzlím. ()
Prvni pulhodinka bajecna, cekala jsem neco jako poradnou akcni komedii a porad si lamala hlavu s tim, jaktoze tenhle film nemel zadny velky uspech. Jenze pak, kdyz se otevrela ˝napinava˝ (uvozovky ztucnuji a podtrhavam zcela zamerne) zapletka, myslela jsem, ze vrhnu. Ac Langmajera zboznuju, tady nepredved nic. Sice mu ten jeho pohled ˝jsem moc smutny, utes me˝ bastim s navnadou i celym prutem, ale nakonec ten Blazek byl stokrat lepsi. Btw a ta slecna na plakatu je sice hezka, ale nesympaticka az hruza :) ()
Galerie (17)
Zajímavosti (12)
- Do knihy „Nejhlubší údolí světa“ od autorů Roberta Kazíka a Josefa Urbana, která byla zdrojem inspirace filmu, v druhém vydání přibyla kapitola o natáčení tohoto filmu očima režiséra. (sator)
- Miroslav Krobot (Kuznik) komentoval: "Já mám hrozně rád vodu. Divoká voda v Bosně a Hercegovině, možnost zajezdit si na raftu, to pro mě bylo nakonec tím rozhodujícím. Vím, jsou to mimofilmové důvody, ale i to někdy hraje roli." K samotné práci pak řekl: "Bylo léto, okurková sezóna, takže nějaké divoké historky asi byly třeba, ale celé natáčení probíhalo, aspoň pro mě, v neuvěřitelné pohodě. Nikomu se nic nestalo, tedy kromě Jirky Langmajera, což byla veliká smůla, ale jinak ani jedna zlomená noha! Pro všechny to bylo velice náročné natáčení: naše nezkušenost s vodou, krajina plná min, které tu zůstaly po válce, drsný kraj sám o sobě... Byla to docela pěkná výzva: plavat pod vodou, padat z vodopádu... A pro mě osobně zase jiná natáčecí technologie. Kamera na jednom raftu točí druhý raft, oba v pohybu..." A nejsilnějším zážitkem pro něj byla místní příroda: "To byla opravdu nádhera! Vím, že to bude znít jako fráze, ale tohle byl takový typ vody, u níž platí, že se k ní má člověk chovat pokorně. Stala se mi třeba situace, kdy jsem čtyřikrát opakoval dost náročný záběr, kdy raft padá ze dvoumetrové peřeje, nateče nám do něj voda, já skáču do vody, uplavu dvacet metrů a pak se jakoby zachytím nad vodopádem a po zádech do něj spadnu. Nebyl to samozřejmě vodopád, ale další dvoumetrová peřej, vodopád jsme pak točili jinde, ale i tak. Když takov záběr opakujete čtyřikrát a ještě se vám stane, že se napijete - a napijete se vždycky, i když máte zavřenou pustu, protože nos si ucpat nemůžete -, tak to už jsem měl skoro dojem, jestli se vůči té vodě nějak nerouhám. Najednou jsem měl k tomu živlu obrovskou úctu, najednou to pro mě bylo setkání mimo běžnou realitu a běžné vnímání světa." (NIRO)
- Dle vyjádření režiséra Renče ve filmu není ani jeden trikový záběr a vše je děláno za pomoci ať již herců či kaskadérů. (DaViD´82)
Související novinky
Nej filmy roku 2008
Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)
Reklama