Peklo s princeznou

Překvapivě docela svěží záležitost se slušným komediálním timingem a výborným obsazením většiny rolí (akorát čertíky bych zastřelil). Šmídmajer si podobně jako Strach v Andělu páně čas od času neuhlídá vizuál, ale jinak lze mluvit o spokojenosti s filmem, který je spíše komedií, než pohádkou a který si dle mého více užijí odrostlejší, než děti. Silných 70%, kdo by byl řekl, že to napsal scenárista zhůvěřilosti Panic je nanic... (15.01.2009)

Čím to, že za poslední roky nevznikla žádná pohádka, která by natáhla rok co rok diváky před televizi a získala si stejnou oblibu jako pohádky z 50. až 80. let minulého století? Že by se to mohlo změnit? Peklo s princeznou se třeba dílům par excellence S čerty nejsou žerty nebo Tři oříšky pro Popelku nemůže ani zdaleka přiblížit, i když s ohledem na aktuální stav pojmu „česká pohádka“ je to takové malé vítězství. Tvůrci se nebojí experimentovat, daří se jim to tak z půlky. Nepůjdu do detailů, nicméně ocením casting. Vedle osvědčených charakterů (Nárožný, Postránecký, Vydra, Táborský) je největší prostor věnovaný dvojici Mádl-Voříšková, kteří jsou momentálně v kurzu a nutno podotknout zaslouženě. Co se děje týče, občas je to mazec. Tvůrci jakoby netušili, zda ta či ona scéna má vyznít dramaticky nebo vtipně! Snaha přiblížit se publiku vícero generací je fajn, ale třeba kozy Terezy Voříškové mi už přišly navíc. Prostě, leccos funguje, ale leccos jen tak na půl plynu. Stejné resumé tak ode mě může očekávat i tým kolem zejména divadelníka a dokumentaristy Miloslava Šmídmajera, snaha zmodernizovat jeden skomírající žánr se ale cenní. (02.01.2011)

Dlouho jsem neměl tak hezký pocit z pohádky jako v případě Pekla s princeznou. Hrozně hezky to udělali. Jak peklo, tak království. Dobře na tom byli i samotní králové. Stejně tak Jiří Mádl s Terezou Voříškovou. Prostě ta pohádka měla šmrnc a tak mi tady okamžitě utkvěla jedna dost osobní otázka na zdejší hodnocení. A jelikož je to komentář k pohádce, tak se pokusím být trošičku taktní. I když otázka je, zdali se udržím. Takže nejdřív ke konkrétním rádoby kritikům. Konkrétně: AngelAngie: papundeklový ateliér, Psema: o něco lepší než poslední Troška, choze: unudilo k smrti, časopis Premiere: rozvařený pohádkový děj a dál už mě to psát nebaví. Je mi z Vás rádoby znalců a samozvaných odborníků na blití. Co si představujete pod pohádkou? Pro mě i Troška dělá vcelku dobré pohádky a pochybuju, že někdy někdo dorazí s něčím tak geniálním, že i Vás to nakopne do prdele, abyste si uvědomili, že ta pohádka je především pro děti a ne pro Vás. Podle mého názoru ta pohádka měla všecko, co Vám chybí. V lepším případě jste akorát zaujatý na českej film. Nevim na co si hrajete. Neřeknu, kdyby ta pohádka byla debilní od hlavy až k patě. Jenže tahle měla kouzlo, měla vcelku příjemný děj, i když opakující, měla dva naprosto suprový krále, upravený a namóděný tak, že bych si to ani já v těch nejpohádkovějších snech nedokázal představit, měla správnou pohádkovou atmošku, kdy mám dobrý pocit z toho, když se budoucí princ s budoucí princeznou spolu baví, měla tak příjemný průběh, že pro děti to musí být něco úžasnýho. Tržby ve Vašem případě zřejmě mluví za vše. Každopádně debilové se najdou všude. A je vidět, že ačkoliv jsme u pohádky, stejně jsem se rozjel. Takže to radši utnu. Tahle pohádka je zřejmě tou nejlepší pohádkou, která se tu po revoluci natočila a mně se hrozně líbila. Jak to vidí jiní, je mi u prdele. Když se najde pár ventilátorů, co chtěj škodit, tak ať škoděj. Snad to ti ostatní kvůli ním neodsouděj. (14.03.2010)

"Princi, najdi správný pytel s princeznou. Poznáš ho tak, že smrdí po rybách." Peklo s českou pohádkou. Už dlouho mi připadá, že jejich úroveň klesá někam k uchichaným a achichaným teletubbies, což se mi nedávno částečně potvrdilo v novinovém článku o princeznách, kde kterýsi režisér vysvětloval, proč se hledají stále mladší princezny. Je to prý proto, že jim píšou stále mladší děti, dokonce osmileté. Mno, na takové s Čerty nejsou žerty se taky mohou koukat osmileté děti, přesto u nich dospělý nemusí odpojit většinu mozkové kapacity. Slovy Varla Frištejnského, byly tam inteligentní dialogy, vtipný narážky, rozpoznávání dobra a zla. Co bylo tady? Prd. To co se zde odehrává, to není děj ve smyslu vývoje situace, lidských charakterů, rozplétání událostí. Jenom sled scén, jejichž autorovi někdo řekl "hele, na začátku se nechtěj vidět a pak se vemou, musí tam bejt vtipný žvatlání a padání, Voříšková tam bude hladit ocasy a musí to trvat 90 minut." Žádný vývoj, již tradiční absence morálního ponaučení. Co se týče hereckého nasazení, Nárožný už má zenit za sebou, nicméně se slušným scénářem by ještě něco odehrál, Postránecký je na tom o něco lépe, ale zoufale nemá co hrát. A ústřední pár? Princezna mluví hlubším hlasem než princ a její hlavní kvalifikací na roli jsou nohy a Mádl jen vrhá kolem sebe pubertální ksichty a kastrátským hlasem se špatnou artikulací pronáší špatně napsané repliky. Absolutně nepohádkové. Jo, málem bych zapomněl na čertovskou učitelku, která měla své kouzlo, ale je na pohádku až moc stylizovaná do Heleny Bonham Carter z jejích novějších filmů. Eto vsjo. (24.12.2010)