Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka

Tento úžasný animovaný seriál si pamatuji  dětství a vždy se mi hrozně líbil jak kvůli tomu jak Ládínek se svým suprovým Guliverem létal do vesmíru na různé planety a také kvůli úžasnému dabingu. No prostě co dodat jsem rád že tento seriál vznikl a vždy se na něho rád podívám. Za mě nejlepší díly jsou Zrychlená planeta , Pravěká planeta a Planeta zločinu. Také je to nejlepší série ze všech třech to je jasné. Všem doporučuji zhlédnout a proto si tento seriál zaslouží 5 hvězdiček a proto i 100 %. (25.06.2021)

Hvězdného Gullivera jsem stavěl potají s Ládínkem taky. Už jako kluk jsem miloval jeho dobrodružství, zvláště Planetu zločinu ovládanou spisovateli detektivek nebo Luxurii, co Vám splní každé přání. Humor, inteligence a nemálo toho státně podvratného myšlení, díky kterému jsme u nás mohli první a poslední díl vidět až nedávno. Jedna z věcí, která formovala moje myšlení a fantazii. (13.02.2008)

Dětství v sedmdesátkách, hlava věčně v nějaké té sbírce východoevropských sci-fi povídek z Edice 13, sešity pokreslené důmyslnými vynálezy poháněnými sifonovou lahví, Ládínek – hrdina největší. Nejvíc mě ale teď po letech nadchl dosud neviděný (protože českým bolševikem do televize nepropuštěný) závěrečný díl Na hlavu postavená planeta s několika scénami, ve kterých se všechno systematicky říká obráceně, než se to myslí. Přepnout po těch pár minutách zase do normálu, to člověku chvíli trvá – a co teprve když se na podobných principech od mala učila komunikovat celá vaše generace. (14.03.2015)

Čekal bych, že po letech zjistím, že se mi tenhle seriál zdál dobrý jen z nostalgie, ale není to tak. Z každého dílu tryská gejzír fantastických a bláznivých nápadů, kterým první ani třetí série nemůže rovnat. Řada z nich má navíc velice trefný přesah do reality - ať už jde o války bez příčiny, ovládnutí lidí stroji nebo šílené zrychlení životního stylu. A obzvlášť tvůrce obdivuji za odvahu ve své době vytvořit placatou planetu a planetu postavenou na hlavu, které se u nás nesměly vysílat. Vytkl bych jen jedinou věc - pomalost vyprávěcího tempa a desetisekundové záběry chůze nebo startu rakety. (17.04.2020)

Připomíná mi to Hvězdné deníky Iljona Tichého od Stanislawa Lema, v nichž se také snoubí nekonečná imaginace s naivitou, a výsledek slouží jako reflexe lidské společnosti. Podivuhodná dobrodružství jsou ovšem přimočařejší a mnohem vstřícnější dětem. Protože se s realitou jen vzdáleně míjejí, prakticky nestárnou, čemuž pomáhá i jednoduchá, ale svým způsobem kouzelná animace. (09.05.2020)