Vem si mou duši

Kdyby Craven nechal verzi s hlavním hrdinou jako vrahem postiženým schyzofreníí a paranoiou jako konečnou dal bych 4*, protože by to dávalo smysl a vcelku by to do sebe zapadalo. Ovšem další zvrat v tom udělal jen totální chaos a nesmyslnost. 2* za atmosféru a mladé herce, kteří nebyli tak tragičtí, jak jsem čekal. (14.02.2011)

Na to, aky je Wes Craven odbornik na hororry /Hills Have Eyes 1977, Scream...../ je tento film neuveritelny scenaristicky vyplach, kde logika nie je ziadna, strasidelna atmosfera evidentne patri do sveta sci-fi a herecke osadenstvo by si zasluzilo za tuto sracku minimalne vyprask. 5 % za vyvrazdovacky .... (26.02.2013)

Od tohohle filmu jsem jsi moc sliboval a hodně jsem čekal ale nedostal jsem to. Můžu říct že Screamu se to nemůže vyrovnat, přesto dostane ode mě 3. Mělo to v sobě něco schované ale Wes Creven se to bál pustit ven, přes některé scény ( se dalo koukat ).Odsoudit se to zas úplně nemůže pokud nečekáte moc budete spokojeni pokud čekáte příliš nedostane skoro nic. (20.04.2011)

Wes Craven si po rokoch opäť natočil horor. Mnohí možno čakali niečo špeciálne či originálne, no on ponúkol "iba" obyčajný teenagerský slasher, ktorý zľahka ozvláštnil svojím scenárom. V úvode sa predstaví značne vyšinutý sériový vrah, ktorý sa doma vyblbne a následne sa jeho osud stane neistým, až kým sa po 16 rokoch nezačne v meste diať niečo podozrivé. K tomu je tu partia teenagerov, ktorí majú s vrahom spoločný dátum narodenia, a niektorí zrejme aj niečo viac... Vzhľadom k značne kritickým reakciám som k filmu pristupoval so zvedavosťou, ktorá mi nakoniec vydržala po celú dobu minutáže. Áno; film ma zaujal, väčšinu času som sa nenudil, bolo tu pár vydarených ľakačiek, občas ma aj trochu mrazilo a bol som zvedavý ako sa to skončí. Úvodná desaťminútovka je luxusná, atmosférická a je škoda, že film nepokračuje v rovnakom duchu. Namiesto toho sa následne takmer na hodinu zmení na všedný teenagerský slasher, ktorý trochu zbytočne otravuje blbými postavami a detskými problémami. Správna atmosféra sa prinavráti až v záverečnej polhodinke, kedy sa to opäť pekne rozbehne a ani záver nie je až taký predvídateľný ako by sa mohlo zdať. Mne sa to celkom páčilo, nechápem tie ultra negatívne hodnotenia a tak hodnotím kúsok vyššie. Časom sa k filmu pravdepodobne vrátim - pozrieť si aj jeho 3D prevedenie. (22.01.2011)

Wes Craven patří spolu s Johnem Carpenterem mezi klasiky hororového žánru, přičemž oba dva tvůrci disponují kvalitativně dosti nevyváženou filmografií. Za Halloween nebo Věc by kdejaký hororový fanda na Carpenterovu počest obětoval i vlastního domácího mazlíčka, ale tenhle klasik si taky jednou za pár let vybere slabší chvilku a natočí slátaninu, která všem pochybovačům řádně přihřeje kašičku. Co takhle Duchové Marsu? Pamatujete? Mě vzpomínka na ten film bolí ještě dnes. Craven nám zase představil Freddyho Kruegera a hlavně revisionistickou slasherovskou sérii Vřískot, se kterou dokázal, že ne všechny teenage filmy musí být zákonitě debilní a předvídatelné. Sice má na výsledných kvalitách obrovskou zásluhu scénárista Kevin Williamson, ale právě Craven dodal celému dílu odpovídající tvar a napětí budoval jako pravý mistr. Ale jak již bylo řečeno, i tenhle „rejža“ sem tam ztratí soudnost a stvoří něco, co mu na reputaci rozhodně moc nepřidá. Máme tu „Blackulu“ v kůži Eddie Murphyho v Upírovi z Brooklynu, dementní teenage blábol s vlkodlaky Prokletí nebo právě jeho zatím poslední počin – My Soul To Take. ____ Craven si tenhle film i sám napsal a já hned musím podotknout, že se měl raději ozvat Williamsonovi…anebo kdejakému (pod)průměrnému pisálkovi, neboť to, co stvořil, je jedno velké WTF (nerad používám tyhle pubertální zkratky, ale sem to prostě sedí). Zápletka je průhledná až na kost, charaktery stupidní a zcela ploché, dialogy mnohdy nelogické a v některých případech navíc zcela odporují běžné lidské komunikaci – prostě kritikův ráj. Doslova mě unavovaly všechny ty berličky a laciné dávkování informací. Další „botu“ Craven udělal při castingu, kdy již na papíře nesympatické postavy obsadil nesympatickými a hlavně nevýraznými herci s omezenými vyjadřovacími schopnostmi. Ve výsledku mi bylo naprosto ukradené, kdy jaké postavě na tenisky vypadnou střeva (mimochodem samotné vraždy zde taky za moc nestojí…). _____ Co mě ale naprosto šokovalo, bylo zjištění, že My Soul To Take selhává i z hlediska budování napětí a režie celkově. Když si vzpomenu na to, jak mi Craven ve Vřískotech sebejistě brnkal na nervy, je mi z toho až do pláče. Některé momenty působí přímo „kosmicky“, jako z jiného světa – něco jako pitomá parodie, jen s tím rozdílem, že se to vyskytuje ve filmu zcela vážném a vážně to bylo i míněno. Konkrétně mám na mysli představení s kondorem, zrcadlené úkony hrdinů nebo podivný vůdčí spolek ve studentské komunitě. Upřímně, takové scény by vykolejily i Davida Lynche. Mě donutily k zamýšlení se nad tím, zda Wes Craven náhodou neztratil soudnost. Nyní čtvrtému Vřískotu už nedávám velké naděje. Vlastně se začínám celkem dost bát…ale ne tak, jak by si pan Craven přál. (08.03.2011)