Vintage Car
Režie:
Alfréd RadokScénář:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrají:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám. ()
Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. ()
První půhodinka tohohle filmu vůbec není špatná. Vtipně napodobuje tehdejší filmové týdeníky. Jenže ten zbytek je spíše romantická komedie, která sama o sobě na špičku rozhodně nemá - je poměrně nudná, předvídatelná a kdyby byla tato pasáž, která zabírala tři čtvrtiny stopáže, byla zkrácena na třetinu, vůbec nic by se nestalo. Nicméně vcelku zajímavý experimentální film. 55% ()
Alfréd Radok byl tvůrcem neskutečné invence. Téma automobilismu a motorismu není zrovna mou srdcovkou a sám bych si žádný dokument k historii auto-moto průmyslu ani nevyhledával. Ovšem Radok nám, divákům československé (a evropské) kinematografie, něco takového ve velice svérázném pojetí přináší přímo pod nos v jedném ze svých ne mnoha celovečerních filmů, a já mu tenhle experiment přímo baštím. Nesmírně povedené historické záběry se stylizací starých dokumentů jsou zároveň originálním pohledem na vývoj filmu, kdy se v průběhu první poloviny mění styl filmu také na základě vývoje techniky: od úvodního záběru na obyčejný příchod letadla, přes prokládání fotografií, neozvučených záběrů natočených prastarou technikou a provázených mluveným komentářem... pak nástup do němých grotesek s hudbou a psanými komentáři, v druhé polovině rozjíždějící se hraný zvukový film v podobě typické pamětnické veselohry s milostnou zápletkou. Škoda, že nedošlo na ono barevné pokračování, o které Francouzi tak projevili zájem, ale tehdejší doba další spolupráce se "západem" nepřála... . . . Celkově poutavé to pohledy do zákulisí vzniku prvých českých bicyklů, motocyklů a automobilů v době posledních dekád monarchie, i realizaci francouzských závodů. Doba bez speciálních kamer, moderních vysílaček nebo bezdrátové elektřiny, kdy místo dnešní elektronické tabule s obratnými počítačovými reakci sloužili minimálně dva lidé jako "sestrojovači" tabulky předběžných výsledků... nebo ten dojem z nádherných starých foto-aparátů, při jejichž cvaknutí se zakouřilo!! Pak můj milovaný Radovan Lukavský jako slavný Václav Klement, jeden z dvojky konstruktérů Laurin & Klement a svědek veškerých udalostí. Vidět ho zde při akci v slavnostní uniformě stejný požitek jako poslouchat Karla Högera komentovat motocyklové závody. ...a co teprve Luděk Munzar ve své úplně první filmové roli, jak velkolepě začínal, jeho partnerkou francouzská modelka a dalším hereckým partnerem sám velký Raymond Bussières! Než se Munzar propracoval ve svých rolích od filmových i divadelních milovníků k psychologicky složitým postavám, zde dostal výrazný prostor pro komediální scény, jak už snad nikde jinde později (možná v Našich furiantech). Nečekaná je scéna, kdy Munzar jede po hotelových schodech s ruky plnými nářadí a těžkými kufry, které se mu několikrát rozesypou... ještě netušíc, že za dveřmi tajně čeká jeho milá a za dalšími dvěrmi zvědaví hosté, kteří každou chvíli vybafnou se svadebním popěvkem na mladou dvojici v mileneckém vzplanutí. Už jenom za tu tenkrát hodně netradiční filmovou spolupráci českých a francouzských herců, velice originální pojetí tématu a Luďka Munzara to je z mé strany plný počet. Velice příjemný a veselý žánrový snímek s nenáročně vzdělávacím obsahem. Vedle Synů hor ze stejného roku možná v našich končinách jediný, který v hrané formě zpracovává mezinárodní vítězství českých nebo slovenských sportovců. 85% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) () (méně) (více)
Nevybavuji si žádný jiný československý film z 50. let, který by byl v podstatě oslavou kapitalismu jako tento :) Radokovi se velmi věrně podařilo zachytit události z počátků automobilismu a myslím, že film zaujme nejen motoristické nadšence. Pseudodokumentární pasáže jsou víc než vyvedené, romantický příběh, kterým jsou prokládány, za nimi značně pokulhává, ačkoliv téma francouzsko-české lásky není nezajímavé... Podle mě asi nejméně typický český film, a proto stojí za zhlédnutí! ()
Galerie (6)
Zajímavosti (16)
- Alfrédu Radokovi dělal asistenta Miloš Forman. Dokonce samostatně režíroval jednu davovou scénu. (JoranProvenzano)
- Původně měl ve filmu také hrát Zdeněk Štěpánek v roli starého konstruktéra Laurinek, dokonce už byly natočeny některé scény. Jeho postava, která měla celý příběh rámovat, se nakonec ve filmu neobjevila. (Marthos)
- Představitelku hlavní ženské role Ginette Pigeon si režisér Radok vybral podle fotografie. Herce Raymonda Bussiérese, jenž ve filmu ztvárnil jejího otce, si vybral na základě jeho výkonu ve snímku Krásky noci (1952). (Charlizee)
Související novinky
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Reklama