Reklama

Reklama

Maratón

  • USA The Marathon
Československo, 1968, 100 min

Režie:

Ivo Novák

Kamera:

Václav Hanuš

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš (více)
(další profese)

Je skoro po válce. Spát a milovat se bude až pak. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová a Vladimír Menšík v hlavních rolích českého filmu.  Pátého května 1945 vypukne v Praze povstání proti Němcům. Čeští dozorci umožní pankráckým vězňům hromadný útěk. Tak se dostane na svobodu i devatenáctiletý Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík), který dychtí zapojit se do revoluce v ulicích. Vinohradský domovník Kytka jej však raději ukryje v bytě, jehož majitelé utekli. Zůstala tam jen osmnáctiletá česká služebná Karla (Jana Brejchová). Ta se s Rudovou pomocí pokusí dostat na nádraží, aby odjela k rodině na venkov. Avšak kvůli probíhajícím pouličním bojům se oba musejí vrátit. Poté, co spolu ve vší nevinnosti stráví noc, začne dům prohledávat několik německých vojáků. Ruda, ačkoliv s puškou neumí příliš zacházet, se s nimi musí vypořádat. Do Prahy mezitím míří kolona sovětských tanků, které velí generál Rybalko (Karel Höger). Jako navigátor ji vede Rudův starší bratr, svobodník Jarda Střecha (Vladimír Menšík), který bojoval s prvním československým praporem u Sokolova. Těší se na shledání s mladším bratrem, který je jediný, koho ještě má. Netuší, že Ruda, na začátku války ještě dítě, teď svádí boj o svůj a Karlin život… (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Přivírám oči nad tím, jak vyfešákovaní, slušní a usmívající se jsou tady snad všichni rudoarmějci, protože o nich Maratón není. Prim stále hraje úžasná dvojice Jaromír Hanzlík a Jana Brejchová, dva mladí lidé, kteří se protloukají pražskými ulicemi plnými povstalců, táhnou se s těžkým kufrem a revoluci vnímají každý jinak. Moc pěkně se na ně dívá, jsou odhodlaní, vtipní i vyděšení, všechno jsem jim věřil. Druhá část filmu, ta válečná s kolonami tanků, výbuchy, demolicemi a přestřelkami se mi ovšem líbila také - výprava je velkorysá, bitvy jsou slušně natočené a mají tu potřebnou atmosféru a tu a tam se v nich objeví známá tvář, která někdy dostane jen větu (Svatopluk Beneš), jindy dvě věty (Bohuš Záhorský) a jindy plnohodnotnou roli se vším všudy (fantastický Karel Höger a samozřejmě Vladimír Menšík). Rozhodně bych Maratón nezatracoval. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Uvítal bych, kdyby ve válečných filmech mluvili Němci německy, Sověti rusky a fanoušci Baníku Ostrava polsky. Rozhodně by to přidalo na přehledu. Jinak se jedná o velmi zvláštní a originální počin. Místy jsem si připadal jak v Sedmé rotě za úplňku, třeba když ustupující náckové dojedou na křižovatku a dávají přednost postupující Rudý armádě a Sovětský voják ke svému veliteli "vpravo jsou Němci, co máme dělat?" Sovětský velitel "Ignorujte je, nemáme čas." Německý voják ke svému veliteli "To jsou Sověti, co máme dělat? " Německý velitel "Dělejte, že je nevidíte." Dialogy mezi Jaromírem Hanzlíkem a Janou Brejchovou mě pro změnu připomínaly formanovsko-papoušovskou éru šedesátých let. Nicméně jejich chození s kufrem uprostřed pražskýho povstání mělo v sobě užasnou poetiku nevinnosti. Samotný pražský povstání obsahovalo svůj tragickej rozměr, ale bylo uděláno hodně nepřehledně. Ono vůbec nejemotivnější prvky filmu se vlastně odehrávaly v jednom jediným záběru. Za originalitu a Jaromíra Hanzlíka palec nahoru, za přílišnou zbrklost pro změnu palec dolů. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Předpokládanou křehkou komorní osu snímku ta rozvětvená dějinná nerámcuje, ale bezohledně ji atakuje, a to nejen dějově, což je přirozeně očekávatelné (jak jinak, za války?), ale i vizuálně a vypravěčsky. Veškerá probouzející se intimita mezi Rudou a Karlou, je snímána chladně, odbývána v běhu dějin, které zde kvaltují tak, že se ani nechce uvěřit, že se v ty dny něco zrodilo. Toto nepochopitelné splývání, v němž vše působí tak nelidsky, se marně snaží neutralizovat odlehčený, humorný tón, nicméně i ten zní poněkud krotce, opatrně. Film tak působí, jako by současně mířil na všechny strany s tím, že každý si přijde na své: tvar, který ale takto vzniká je spíše rosolovitým - a v monochromní průsvitnou hmotu se rozpouštějí všechny klady, od hereckých výkonů po Liškovu originální hudbu. PS: Nemohl jsem si nevzpomenout na starší Procházkovo Zatoulané dělo: podobně jako jeho neslavný scénáristický debut mi i tento pozdější film připadá, jako by byl složen z několika scénářů. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Kam se hrneš mladej s tou almarou.... Tady je revoluce a ty se taháš s cementem na prasečí chlívek." Dějová linka s dvojicí Hanzlík a Brejchová mě dost bavila, bylo to místy hezky odlehčené, ale ne moc. V té dějová linka spojené s Pražským povstáním a příjezdem Rudé armády do Prahy se hodně střílí a i dost umírá, přesto jsem měl někdy pocit, že sleduji spíš karikaturu na válku (němečtí vojáci dávající na křižovatce přednost ruským tankům, obě válčící strany tvářící se, že nevidí protivníkovy tanky apod.). Po tom všem nechápu, že to závěrečné propojení obou dějových linek muselo dopadnout tak, jak dopadlo. Buď to mělo být od začátku méně odlehčený film nebo na konci ne tak smutný. ()

mandlova 

všechny recenze uživatele

Být to jen o lince kolem Brejchové a Hanzlíka, bude to bez debat za víc, ale ta adorace Sovětů kolem, třebaže s Menšíkem v tanku (!!!) je nepřekousnutelná. Navíc když proti barikádám s ruským tankem uprostřed vyběhne Žena za pultem se slovy Střílejte! a i v sebemenších roličkách se (povinně) mihne někdo z tehdejších herců, napadne vás, že čeho je moc, toho je příliš. Některé scény jsou (ne)úmyslně komické, kolonka komedie tomuto filmu vážně chybí. :) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (3)

  • Režisér Ivo Novák získal za film Cenu Víta Nejedlého. (M.B)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe. (dyfur)
  • Poprvé společně ve filmu Arnošt Faltýnek a jeho syn Jan Faltýnek. (M.B)

Reklama

Reklama