Dny zrady I.

Pečlivá rekonstrukce, která navzdory své dokumentárnosti vůbec nenudí a má nečekaně dramatický spád. Z látky samotné ovšem jaksi přirozeně vyplývá i určitý patos, který někdy může působit přepjatě. Největším problémem filmu, který mu skutečně dost ubližuje, je však tendenčnost. Divák tu nabývá dojmu, že jen komunisté byli důsledně proti německým plánům a ostatní politici buď byli ochotni nechat se "spolknout" Hitlerem, nebo byli slabí a nerozhodní. Totéž se pak odráží ve veřejném mínění. Těch pár obyčejných lidí, co se tu mihne mezi záplavou autentických postav, jsou vesměs soudruzi z redakce Rudého práva nebo sympatizující dělníci. To je ale hrubé zkreslení historické skutečnosti. Přesto film stojí i dnes za zhlédnutí. Poučený divák si to myslím umí přebrat. (23.11.2011)

Měl jsem snahu to vydržet, ale nešlo to... Na druhý díl už se dívat nebudu, na to se mám moc rád... Co bych poměrně vyzdvihl je skvělá hudba, resp. celkové technické pojetí... Kamera, střih, kostýmy, výborně... Pak je celkem neškodná (a dost málo politická) scéna obsazení Habersbergu, resp. četnické stanice... To je prostě jen sekvence, kde se snaží na malém prostoru ukázat asi tak všechno co vyváděli někteří psychicky labilnější Henleinovci v době těsně před obsazením Sudet... Patří jim to, prohráli válku kterou sami vyvolali, tak není proč někomu nadávat že je ukazuje jako nelidské stvůry, můžou si za to sami, že woody??? Tímto a poměrně roztomilý ztvárněním Hitlera (jeho scény jsou naprosto perfektní parodií, kterou kazí jen to že Führer vypadá moc mladě a hlasově se sám sobě fakt vůbec nepodobá) výčet kladů v příběhu samotném končí. Dál už můžu jen napsat HANBA!!!! Ten film byl naprosto příšerný. Plejáda výborných herců v naprosto odpudivé příšernosti. Jiří Pleskot věrně vystihl Benešův pisklavý hlas, nicméně z něj udělal skoro dementního chudáka. Jednou z hlavní dějové linie jsou pikle které kují odporní majitelé bank a velkých podniků, nejkladnější postavou je Kléma Gottwald, potažmo sovětský velvyslanec v podání Bořivoje Navrátila, a Sovětský svaz je ochoten nám pomoci. Skoro mě až napadlo, že nám nejspíš jeli pomoct o rok později, ale nějak je zbrzdilo obsazování východní části Polska... Docela by mě zajímalo, jestli u nás tenkrát (ne před válkou, ale v r. 1973) někdo věděl co to je Pakt Molotov - Ribbentropp... To je asi tak všechno co o tom můžu říct... Dál už jen, že prosím Bohy, ať dají dost peněz a trpělivosti panu Formanovi, ať už konečně natočí ten dlouhá léta plánovaný Mnichov.... Nějak nám v naší kinematogafii schází film, který by alespoň trochu se ctí dokázal pojednat o tom, co se tu v roce 1938 dělo... (22.09.2011)

Tenhle komentář píšu víc jak měsíc po shlédnutí filmu, v zájmu objektivity. A tvrdím, že z hlediska historického ani dramatického tam není nic, co si zaslouží takové odsudky, které se v některých komentářích objevují. Důvodem je zřejmě nesmyslně agresivní averze už jen proti slovu komunis-ta/-mus. Je samozřejmě zcela nepochybné a zřejmé, že vyobrazení Gottwalda a spol. jako těch pravých obhájců republiky je dobově podmíněno, některá slova z uvědomělého davu až tahají za uši, ale co se týče cesty k Mnichovu, jeho politického pozadí a rolí jednotlivých aktérů, jde o podání věrné a působivé. Plně se podepisuji pod komentáře sportovce, dr.fish a některých dalších. Vávrovy schopnosti jsou patrné v davových scénách, herci jsou přesvědčiví a hudba pasuje. JESTLI NĚKDE SMRDÍ HOVNO, JE TO HOVNO ZRADY, PROTOŽE NEBÝT JÍ, NEMUSELI TU TEĎ NĚKTEŘÍ ŽEHRAT NA KOMUNISMUS. JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY TZV. DEMOKRATÉ DĚLALI CO MĚLI, HITLERA BYLO MOŽNO ZASTAVIT. (28.09.2008)

Dny zrady, historický velkofilm, který ale bohužel vznikl v nesprávné době. Pojednává o jednom z nejtemnějších období naší historie, o zářijových dnech roku 1938, kdy se rozhodovalo o našem žití a nežití. Doba normalizace si to ale vyložila po svém a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Zachránit nás mohli jen a jen KSČ a Sovětský svaz, který byl připravený se svými divizemi na hranicích, na Hradě se vyvolávalo "Ať žije Rudá armáda" a soudruzi byli všichni občané. Tímhle vším se dá krásně zprznit naše historie. Ale na druhou stranu, nebýt těchto blábolů, film krásně ukazuje sled událostí s veškerou precizností a gradací. Naprosto dokonale je ukázán tlak na Dr. Beneše ze strany jak Spojenců, tak Němců a situaci, jakou si musel projít, mu nemůže nikdo závidět. První část je sice o něco slabší, ale člověk, když si odmyslí některé věci, může být spokojený. (27.07.2015)

Reziser Otakar Vavra si po natoceni svojho najlepsieho filmu Kladivo na Carodejnice z roku 1969 musel dat nutene niekolkorocnu prestavku, a aby vobec mohol pokracovat v toceni filmov, musel prist s nejakym filmom, ktory bude normalizacnej moci a KSC po chuti. To sa stalo velkofilmom Dny Zrady 1 a Dny Zrady 2. Film pojednava o udalostiach z 29. 9. 1938 a o Mnichovskom Diktate a naslednej Viedenskej Arbitrazi. Tazko sa hodnoti tento film a hlavne sa tazko pise tento komentar, lebo spomenute udalosti sa odohrali nie az tak davno, a este sa najdu ludia, ktori si ich pamataju. Ked sa vsak oprostim od ideologickej propagandy /prehnane zdoraznovana podpora zo strany ZSSR, hm ...LOL/, Vavra tu odviedol obdivuhodny kus poctivej filmarciny. Vyborny scenar, miestami az genialna rezia samotneho Vavru, vyborne rozhovory : to su bez debaty silne stranky filmu. Pochopitelne, film musel mat dostatok ideologickej propagandy v sebe a musel sa niest v duchu, ktory vyhovoval vladnej moci /Vavra bol vzdy konformista/. Oslobodene od ideologickeho balastu vsak ide o vyborny film, ktorym Vavra bezpochyby opat dokazal svoj nespochybnitelny talent. Mam rad historicke filmy a historicku tematiku, a preto Otakar Vavra mne presne smakuje, aj so svojimi filmami. K filmu sa kedykolvek rad vratim a ozrejmim si tak tie pohnute udalosti. 89 % (14.09.2013)